Názory k článku Zpověď eko-kacíře aneb Naše ekologické hříchy

Preboha ludia na co sa hrate! Dnes je "In" ekologia, budem chodit na bicykli, zajtra budhizmus tak hura obliect sa do handier a jest ovsene vlocky s vodou... Je to sice Vasa vec ale trochu zdraveho rozumu by bolo namieste. Deti vychovate do podivne hipickeho prostredia a v normalnom zivote budu mat problemy so zaclenenim sa do spolocnosti. Odmietnutim vydobytkov civilizacie nazachranite hladujucich ani nezmenite cloveka na lepsieho... Ale je to Vasa vec a aby som nebol len kriticky musim ocenit Vase odhodlanie aj ked cesta kam smeruje sa mi nezda byt ta prava...

Tak já se přidám jako zástupce otců:
Nám to s látkovými vychází dobře.
Naše Julie má teď rok a tři čtvtě, látkové plenky máme od začátku, papírové jen "na ven". Plenky jsme žehlili jen první dva měsíce, pak jsme se na to vykašlali; v létě jsme počurané plenky jen máchali a sušili na slunku, což taky stačilo; když chceme dát papírovou, musíme namazat, protože se Julie oprudí. Peníze přesně nevím.
Čím je Julie starší, tím víc si při věšení zacvičíme, jde o to dostat plenky nahoru na šňůru dřív než se k nim dostane Julie, při skládání podobně.

Tak jsem se konečně Ester dostala k reakci na tvůj článek :). No musím říct, že nemůžu než souhlasit a povykovat jojojo tak přesně takhle to bylo u nás :).
A to především s topením. První nadšenou zimu jsme strávili v kuchyni u kachlových kamen. Večer na teploměru 27°C a ráno 15°C. Hned po probuzení zatopit a pak téměř čerstvým! dřevem po čtvrthodinách přikládat. Každý den jsme řezali a štípali dřevo dvě hodiny abychom měli čím druhý den topit - pokud se měla i ohřívat voda tak hodiny tři. Jo ruční pilka je ruční pilka. Inovace k nám nastoupila roku příštího v podobě zde zmiňovaného kotle Atmos - kombinovaného dřevo/uhlí a v podobě tchánem zhotovené cirkulárky. Máme stále obojí. Kotel se nám velmi osvědči, přestože nejede ještě ani naplno (je počítán i na plánované dosud nezateplené podkroví) máme i v dobách mrazu doma pěkných 23°C. Bohužel metrové kamenné zdi musíme vyhřívat také. Přes zimu přikládáme třikrát za den (ráno, vpoledne a večer), na noc ho manžel stáhne na minimum a ráno se jede dál. Naše touha topit výhradně dřevem se rozplynula, jelikož takové množství dřeva na vyschnutí rovněž neuskladníme :(. Tak jsme skončili taky u uhlí. Na podzimní a jarní přitápění máme v kuchyni kachlová kamna (jaro, podzim, zima na nich vařím) a vodu ohříváme v tzv. koupelnovém kotli. Je to takový průtokáč pod kterým se topí dřevem. Nemůžeme si ho vynachválit a hodláme u něj zůstat. Pokud se topí každý den je voda za půl hodiny koupací a to tak na čtyři přiložení. Kotle se stále prodávají a tak uvažujeme o novém - tento jsme koupili s domem a je "stoletý".
Po té první kachlové zimě ale také trpím tepelným deficitem a při každém mrazíku se klepu. Asi už se strachu ze zimy nezbavím :).
Jinak kozu už máme a je to poněkud očistec, zvláště teď, když tu bylo takové sucho, že nerostla tráva a já zatím marně sháním seno na zimu. Koza kupodivu začala pěkně spásat (asi ji naučil hlad) a tak jsem ji nakonec vzala na milost :))) a ona mě zdá se taky. Včely se chystají na jaře, manžel se rozhodl a tak to nechávám na něm. Já si zase tou dobou k dalšímu mimču pořídím pár slípek. Pokud jde o užitkovou zvěř bude to asi vše - především vzhledem k našemu vegetariánství. V plánu je ještě koník, ale na toho se musíme ještě řádně připravit.
S prací jsme měli docela štěstí. Tedy manžel. Sehnal ji ještě než jsme se stěhovali a od té doby nemusel měnit. Je programátor, analytik a protože musí často jezdit po celé republice, dostal i služební auto. Dělá i z domova, takže je obvykle dva dny v týdnu doma. Díky tomu máme i internetovou pevnou linku. Se mnou to bylo horší. Sháněla jsem práci, ale jelikož jsem nechtěla psát osm hodin na stroji nebo prodávat v supermarketu dohodli jsme se, že nás manžel uživí oba a já zůstala doma. Je tu ostatně práce dost a navíc k prvnímu synovi čekáme teď dítko druhé. Snažím se něco přivydělat nějakými výtvarnými pracemi, což je jediné, co kromě péče o zvěř :) ovládám.
Jo a ještě k zahrádce: s tou bojuji už šestým rokem, co jsme tu (tedy na konci jedné mrňavé vesničky v JČ, díky okolním chalupářům většinou spíš na samotě). Opět jsem letos ten boj s plevelem a suchem nevyhrála, tak snad za rok...
Tak přeju ať se vede, nic není potřeba přehánět a pomalá nenápadná snaha je vždycky lepší než nic :)
Lucajda

No, mojej babke vydržala tatramatka 20 rokov. Ale plienky v nej veru neprala:)))

S tými podnikmi som ale mala na mysli niečo úplne iné - výrobný cyklus hliníka je tak energeticky náročný, že že polovica "jadrovej energie" na slovensku je potrebná iba pre hlinikársku fabriku. (Nespomínam si teraz, či je taký závod aj u vás.) A tam nejde o nejaké úspory typu 100 kWh mesačne. A ten hliník je všade okolo nás (napr. autá, rôzne hlavy motorov, tesnenia ....) Takže tie úspory pár kWh sú síce pekné, ale len pre uspokojenie vlastného svedomia masírovaného médiami.

Asi sem se blbě vyžvejkla.
Zajímaly by mě zkušenosti se "zplynovacím kotlem Atmos" /dřevo nebo kombi uhlí+dřevo/. Topíme dřevem v kotli na uhlí, ale do zplynovacího MUSÍ /????/ být to dřevo suchý? Dík.