Dovolte dětem, aby byly dětmi

Kdysi dávno jsem na jedné škole pracoval s dětmi, které měly problémy s učením. Jednoho dne skupina mých dvanáctiletých žáků zmizela o přestávce za obrovskou hromadou zničeného nábytku. Z nitra hromady se ozývalo jen hihňání a šramot. Měl jsem podezření, že se tam dějí nějaké "nepravosti", a tak jsem se tam vplížil, abych to prozkoumal. Cítil jsem se však trapně, když jsem zjistil, že ve svém "domečku" jen společně jedí svačiny! Pozvali mě dál, ale já se na ně jen zazubil a celý zahanbený jsem se odklidil zpět do hlučného světa. Zapomněl jsem, že to jsou opravdu jen děti, které si potřebují hrát.

To, že dětem bereme dětství, je pravděpodobně to nejhorší a nejzákeřnější, co jsme jim během posledních dvaceti let udělali. Děje se to několika způsoby.

1. Mediální lavina

Zprávy i zábava jsou v médiích denně plné hrůzy, strachu, neštěstí a bolesti. Televize má jen malou obrazovku, proto nás musí hodně šokovat, aby si naši pozornost udržela. Stejné informace se chrlí jak na šedesátileté dospělé lidi, tak na batolata. Zbytečně zahrnujeme své děti negativními informacemi, které jim nic neříkají a s nimiž se nemohou vyrovnat; nejsou k tomu v žádném případě vybaveny.

2. Přeplánovaný život

Mnoho rodin, které znám, tráví večery a víkendy tím, že své děti vozí po nejrůznějších sportovních, hudebních, kulturních a vzdělávacích činnostech. Když ke všem těmto "vedlejším" aktivitám připočteme povinnosti s domácími úkoly, zjistíme, že průměrné dítě má jen velice málo času na to, aby bylo "jen tak dítětem". Je to ta nejvytíženější generace, která kdy existovala. Řešit tuto situaci můžeme jednoduchým pravidlem - jedno dítě, jedna činnost.

3. Neuróza soutěživosti

Za potíže uvedené v druhém bodě může částečně pocit, že život je zoufalý závod; takový pocit mohou mít děti snadno. Škola, dokonce již mateřská škola, je pro ně spojena s atmosférou napětí a náročných výkonů. Místo hraní závodně sportují - někdy jde o finančně náročné sporty. Sedmiletí si porovnávají počty bodů, dělají si starosti s tím, aby dobře zahráli, a modlí se, aby je trenér vybral do sestavy družstva. To je šílenství!

4. Přepracovaní rodiče

Aby si naše děti mohly všechny tyto činnosti dovolit, musíme vydělat hodně peněz a na kontakt s dětmi nám už pak zbývá jen málo času a energie. Jsme nervózní, odsekáváme jim a ony nám málo důvěřují. Když máme výčitky svědomí, snažíme se jim poskytnout ještě více věcí a zážitků, a musíme proto pracovat ještě usilovněji, abychom si to všechno mohli vůbec dovolit.

5. Nebezpečný svět

Zatímco v padesátých letech se děti mohly volně toulat kolem domova a nikdo je od snídaně do večeře skoro neviděl, dnes je musíme obezřetně střežit a ochraňovat je jak před dopravním ruchem, tak před cizími lidmi a před zločinem.

Potřebujeme vrátit dětství, co mu patří - potřebujeme k dětství zaujmout konzervativní postoj. Musíme ochránit onu vzácnou, přirozenou a nespoutanou stránku našich dětí. Je to aktivní proces - znamená to zbavit je zbytečných tlaků a negativních vlivů a chránit je před nimi. Musíme život našich dětí "vyčistit".

Několik námětů

• Poskytněte dětem dost času, místa a materiálu na jednoduché hraní. Plastové hračky jsou levné a nenadělají nepořádek, ale bláto, starý papír, hlína a voda jsou ty nejlepší hračky. Umožňují dítěti popustit uzdu svým zálibám a fantazii.
• Vytvořte zdravou nudu - dětem zvyklým na to, že je zabavujeme počítači, filmy a naplánovanými "vzdělávacími" činnostmi, bude chvilku trvat, než si samy dokážou nějakou hru vymyslet. Než se jim to podaří, možná budete muset nějakou dobu vydržet stížnosti typu: "Já se nudím."
• Hra je hodnotná sama o sobě. Psychologové zjistili, že děti se takto učí chápat svůj svět, vyjadřovat své starosti, překonávat různé obavy; hrou se učí vztahům k druhým lidem. Hra je zdrojem veškeré tvořivosti a vynalézavosti. Velcí hudebníci, vědci, milovníci, umělci, a dokonce manažeři si uchovali schopnost hrát si s myšlenkami a se svou prací.
• Hrát si můžete i vy; dospělí lidé prožívající nějakou krizi nebo změnu nacházejí úlevu v tvořivosti, hudbě, v přírodě, v pohybu a v pobytu na čerstvém vzduchu.
• Přestaňte se dívat na večerní zprávy. Nenechte televizi celý den běžet - vyberte si programy, na ty se podívejte a pak televizi vypněte. Dejte dětem k dispozici jednu hodinu denně a nechte je, ať si vyberou, na co se chtějí dívat.
• Zamyslete se nad svým životním stylem. Opravdu se vám líbí to, kde bydlíte, jak žijete a jakou práci děláte? Máte na vybranou nějaké možnosti, díky nimž by váš život byl radostnější, jednodušší, a přesto stále podnětný a bohatý? Možná právě žijeme v době, kdy celý svět potřebuje trochu "ubrat na rychlosti". Děti jsou pro to dobrý důvod.

Někdy nás příchod dítěte do rodiny uvrhne do stavu horečnaté činnosti - přestavujeme dům, pracujeme přesčas, abychom ušetřili na školné, a snažíme se mu dát vše, co si myslíme, že potřebuje. Nás však potřebuje ze všeho nejvíc!

Zkušenosti z práce s rodinami, které se potýkají s problémy, mě ještě víc utvrdily, abych zbytečně nepromarnil život horlivou činností - a byla to připomínka jednoduchá a jasná. Někdy se stane, že dítě zemře - a jestliže jsme promarnili přítomnost prací pro budoucnost, bude nás to hodně mrzet.

To nejlepší, co pro své děti můžete udělat, je užít si je.

(ukázka je z knihy Tajemství výchovy šťastných dětí, brož., 136 s., 157 Kč, vydalo nakladatelství Portál a koupíte ji tady)