Re: JÁ TAKY!!!!!

Já Ti věřím. Jsem na tom dost podobně. Jsem přesvědčená o tom, že manžel nikoho nemá a přesto se mnou nemá zájem spát. Známe se 10let, z toho jsme 3 roky manželé. Kdysi dávno se mě ptal, jestli mi bude milování stačit 2x týdně. Tenkrát se mi to zdálo moc. Dneska? Jednou za měsíc či dva. Pak je to 10minutovka bez předehry, líbání si už ani nepamatuju. A o to zase nestojím já. Takže se nevnucuju. Nemá cenu se o tom už bavit, je unavenej, je hodně hodin (22.30), u počítače ale vydrží s přehledem klidně do ranních hodin. Jsem na mateřské a tím se to jaksi celé vyvrbilo. Jsem stále sama, manžel všechny večery tráví u PC a já holt u televize. Když u ní sedí se mnou, tváří se tak kysele, že odejdu já. Nepovídá si se mnou, všechno skritizuje a v prvé řadě vidí ve všem problém. Citím se unavená a strašně zklamaná. Nemám se komu svěřit. Jediněj kdo by mě pochopil je maminka. Má rakovinu. Nechci jí trápit tím, že jsem nešťastná i já. Ona sama má za sebou dvě velmi nepodařená manželství. Také se mnou muž nespal celých 9 měsíců těhotenství. A já měla chuť snad každý den. Myslela jsem si, co by za to jiný manžel dal... Cítila jsem se fyzicky výborně, ale odstrčená. Bříško nepohladil sám od sebe ani jednou. Milování už mě s ním ani nebaví. Je to pořád stejné. Moje návrhy na změnu zamítal. Nejlepší je sex jen v posteli a potmě. Já se chtěla milovat ve dne, v bazénu, na louce...(asi trapně romantická) Je pravda, že jsem po dítěti dost přibrala. Ale myslela jsem si, že mě miluje takovou jaká jsem. Dneska s odstupem času si uvědomuju, že mi někdy neřekl, že mě miluje, nebo má rád. Všechno bylo nějak samozřejmé.
Je to o to horší, že jsem doma s malou a mám dost času o tom přemýšlet. Jen nevím, jak z toho ven. On je spokojený a problém ve vztahu nikde nevidí....