11.3.2004 20:26:15 MM
Milování mně baví, ale...
Zdravím, jedna další variace zde probíraného problému. Zná někdo něco podobného? Můj manžel mne má rád, rád se se mnou i po víc než desetiletí miluje (a já s ním), ale...čím dál častějinby se rád miloval "jen tak" - tzn. v podstatě se mnou nekomunikuje, vpálí za mnou pod peřinu a beze slov mne začne "zpracovávat" - vím, možná si říkáte, že nevím co bych chtěla, že to mám i s něžnou předehrou, ale mně schází i jiný než fyzický kontakt. Celkem se díky pracovnímu vytížení málo vidíme, nanejvýš večer (to se ukládá dítko ke spánku, večeří se, řeší se provozní věci) a na nějaký hovor intimního charakteru není prostě z manželovy strany absolutně energie. Bohužel mi ten mlčenlivý sex dělá potíže (až fazické)a manželovi zase dělá problém "něco říkat", když se (podle jeho slov) "těšil na sex a zase jsou řeči). Pracuji mezi lidmi, mám dobré přátele, takže vypovídaná jsem, ale strašně mi chybí pocit spříznění a myšlenkového souznění právě s tím nejbližším, kterého mám. Mockrát jsem si říkala, že ho musím přestat předělávat k obrazu svému, ale dlouho to nevydržím a po třech milováních, kdy mu vyhovím a nevyžaduji "hovor", to ve mně zase vzkypí a kladu si otázku:"Proč se musím přizpůsobovat jen já a dělat to tak, jak to má rád on, když se mi to nevrací?"
Mám jen strach, že získám postupně fyzický odpor, ačkoliv se opravdu s mužem NAKONEC miluji ráda a je to krásné...
Odpovědět