Re: Pro Peťku a Evču

Ahoj holky. Evi to co píšeš je určitě pravda, myslím si, že v mnoha případech to tak je, ale to nejsem já. Já vím, že jsem teď moc vystrašená, ale určitě né histerická ženská, která neumí reálně a rozumně uvažovat. Aspoň si to teda myslím, protože jsem odjakživa spíš tvrdší kósek, ale všechno co píšeš je určitě pravda mám myšlenky co jednou z miminka vyroste a tak, ale v mezích normálu, žádná histerie. Prostě pohoda, ale...... ale aby to bylo musím vědět, že jsem aspoň přinejmenším už opravdicky těhotná a né že v sobě zas nosím jen nějaké plodové obaly. A co bude potom? Já si myslím, že až tohle budu vědět a věřím že to tentokrát tak bude, tak potom už se budu jenom těšít a strach budu mít asi jako každá normální ženská. Ale to co napsala Peťka, tak jestli jsi to četla, tak to jsou moje slova, asi to lépe už ani napsat nejde, tak se o to ani nebudu snažit, ale tak to nějak cítím. Prostě už jenom nechci zažít to, co bylo. V normální situaci by mne ani nenapadlo panikařit nebo se strašit, ale te´d víš je to takové trošku jiné. Nevím jak to napsat, Peťka to už řekla všechno, ale myslím si, že nějak vevybočuju z normálu a určitě nejsem přehnaně ustrašená, ale kdo to nezažil a miminko si tak nepřál, tak to asi moc nepochopí. Bez urážky, já Tě úplně chápu a asi bych se na to dívala stejně, kdyby...... Peti Tobě moc děkuju, že se mně taklhle zastáváš, je to moc pěkný, ale bude to v pohodě uvídíš a potom, potom už žádná histerie ani strach slibuju, jen samá radost. O tom je život ne? Co si ho kazit nervákama. Ale holt vždycky to tak není. Tak zatím ahoj.