Re: Pro Petru

Ahoj Peti, tak je ráno a já jsem zas tam kde jsem byla. Jsem opět tak trochu mimo a řekla bych tak bez života. Já vím, že je to pořád dokola, ale to nemá smysl vůbec něco se mnou dělat, protože dokud to nebude O.K., tak se mnou stejně nebude řeč. V práci mě to úplně ničí a už se nemůžu dočkat až odsud vypadnu a půjdu s děckama na trénink, vylepím se na slunko (vypadá že dnes bude) a přijdu na jiné myšlenky. Dnes taky budu hlídat malou neteř, jsou ji 4. týdny a je suprová, ale když ju vidím, tak si představuju, že už to mohlo být teď moje, jelikož kdyby to minule tak nedopadlo, tak jsem měla termín 6. května, a teď zas tohle, ale jsem hrozně ráda že ju mám a je to můj miláček. Mohly jsme se švagrovou vozit spolu, tehdá jsme to měly skoro na chlup stejné, ale neva ........ není všem dnům konec, no ne. No nic pořád jenom plácám, ale už to asi lepší moc nebude (zatím). Jsem ráda že jsi měla takovou oporu ve svých kamarádkách a manželovi a určitě si to zasloužíš. 100%. Tak zatím ahoj G.