Re: Maminkou ve čtyřiceti?

Sice mi ještě není 40 a maminkou asi nebudu, ale to co popisuješ jsem zažil "na vlastní kůži". Oběma mým rodičům bylo 39, když jsem se narodil.

Myslím, že nejpodstatnější rozdíl byl v to, že mě odmalička vedli k větší samostatnosti a zadpovědnosti. Pořád mi předhazovali "až mi tu jednou nebudeme ...". Tenkrát mi to lezlo krkem. Dneska, když se na to podívám s odstupem, musím jim dát v mnoha věcech za pravdu. A už tu opravdu nejsou ...

No zkrátka prožil jsem (snad) krásné dětství a i když jsme byl jedináček, nebyl jsem nijak rozmazlovaný - výchova byla spíš naopak tvrdší (hlavně ze strany otce). Jestli jsou rodiče staromódní, to mladý člověk nepozná. A v pubertě každému připadají staromódní všichni přes 30 :-)

Jediný opravdový problém byl v té pubertě. Kdybych zůstal doma, asi by to nedopadlo dobře. Ale naštěstí jsem v 15-ti vypadnul (napřed internát, pak koleje) a to už docela šlo. Domů jsem jezdil akorát na víkendy a prázdniny, ale když jsem se vyřádil přes týden, dokázal jsem pak doma zahrát "slušňáka" a všechno bylo v pořádku.


Přeju Ti, abys měla miminko a byla s ním spokojená. A s tím věkem se netrap - jestli budeš staromódní a "zapšklá" záleží jen a jen na Tobě. Na třídních schůzkách sice budeš potkávat o něco mladší "takyrodiče", ale nezapomeň, že Ty můžeš svému dítěti něco navíc - zkušenosti s výchovou starších dětí, nadhled a pochopení. A to není málo !