Re: Chci se vdát, partner je proti. Co dělat?

Ahoj Violko,
nedá mi to abych ti nenapsala svůj příběh tomu tvému vztahu velmi podobný. Když mi bylo téměř 18 jela jsem s kamarádkou a její partou přátel na hory (vášnivě ráda lyžuji). Tam jsem potkala kluka o 3 roky staršího a zamilovali se do sebe. Po několika měsících intenzívní zamilovanosti jsem však i přes veškerou tu slepost zamilovanosti vnitřně cítila, že něco není ono, ale vždy jsem se přesvědčila, že to přejde. Vždycky jsem byla samostatná a podnikavá holka. Miluji sport a cestování, snažím se na sobě stále pracovat a vzdělávat se. Přitel byl chytrý (studoval výborně na VŠ), hodný, citlivý, pozorný, věrný, ale taky pohodlný, domácí pecivál který nerad cestoval a cokoliv podnikal, velmi fixovaný a poslušný k rodičům, naprosto nesportovní a hlavně v době kdy jsme se poznali tak v jeho 21 letech panic (já panna nebyla). Nějakou dobu to šlo vše přehlédnout, ale pak jsem se probrala ve chvíli kdy já měla poslední prázdniny po maturitě a místo abychom jeli někam pryč do ciziny nebo pod stan na mácháč my je trávili jak staří manželé u jeho babičky (která jela k moři) a hlídali slepice :-)) zvířata která fakt nesnáším. To bylo první varovné zvonění v mé mysli, další bylo když jsem od něj dostala k 18 narozeninám peřinu a polštář (dnes se tomu směji, ale tehdy jsem se strašně styděla) a další když se rozhodoval kam nastoupí do práce a z několika nabídek si vybral tu nejsnazší, aby se nemusel moc učit a snažit. A navíc po několika měsících mě to přestalo bavit i v posteli přes veškerou jeho něžnost atd. prostě chyběla mi od něj nějaká vášeň, vzrůšo a hlavně mi vadila ta nezkušenost. Stále mluvil o svatbě a dětech a mě to přímo děsilo. Pak jsem odjela (po dvou letech chození) na hory do Francie s kamarádkou z práce a dalšími lidmi, on nejel protože prohlásil, že za to ty peníze nedá, že ho lyžování až tak nebaví. Tam jsem poznala kluka který byl nadšenec do sportu, stále něco podnikal, snažil se uspět v práci, cestoval a hlavně strašně mě vzrušoval. Byl o 7 let starší a magicky mě přitahoval. Stačilo aby se mne dotkl a já byla jak hadrová panenka. Tehdy jsem mu vyprávěla o svém vztahu a on mi naslouchal, nic neradil, nehodnotil a jak jsem povídala sama jsem přišla na to, že tenhle vztah není pro mě a táhne mě dolů. Po návratu jsem se se svým přítelem rozešla. Ještě mockrát volal a přišel za mnou do práce, plakal, že se změní, že budeme cestovat a bude aktivnější. Já ho ale nechtěla měnit, byl hodný a skvělý, ale pro jinou ne pro mne. Ještě několik let to zkoušel i když jsem žila už s někým jiným v Anglii. Až když mu přišlo mé svatební oznámení tak to teprve vzdal. A nedávno jsem slyšela, že má novou přítelkyni a budou se brát a mít miminko a on prý je nejšťastnější chlap na světě. A tak to má být. Jestli to necítíš tak si ho neber. Možná si budeš připadat zlá když se s ním rozejdeš, ale ještě horší by ses cítila při rozvodu. Je ti 23 let a jak píšeš tak nemáš moc zkušeností a s tímto přítelem je ani nezískáš. Užívej života a on ti jistě přivane někoho koho budeš považovat za toho pravého. A možná to nebude ani ten druhý, třetí a ani možná čtvrtý přítel. Já jsem rok vdaná a mám skvělého manžela. Je ambiciózní a sportovec, je s ním skvělé milování a hrozně si ho vážím. Je to chlap který mě potěší a taky občas pěkně vytočí, ale já ho miluji a i přes ty horší vlastnosti vím, že je nejlepší.
Přeji ti hodně štěstí při rozhodování a dej na svůj instinkt nikdo ti tak neporadí jako on.
Měj se a dej vědět jak to dopadlo.
Martina