Re: dovolená bez rodičů

Letos, když má nejstarší dcera dovršila svých patnáct let a má čerstvou občanku, rozhodla se vyrazit v létě s kamarádkami do Doks. No, abych se přiznala, nadšená jsem z toho nebyla. Měly jet původně čtyři, té jedné to tatínek nekompromisně zatrhl. Pak začaly mít námitky i rodiče té druhé kamarádky, tak jsem to vyřešila k dceřině nelibosti tak, že pojedu se synkem dělat takový neviditelný doprovod. Budeme bydlet na druhém konci kempu, pojedeme v jiném vagóně a v Doksech se budeme tvářit, že tam vůbec nejsme. Sice dcera remcá, že takhle si to tedy nepředstavovala, ale buď přijme situaci tak jak je, nebo se výprava rozpadne. Sice je to způsob, že se vlk nažere a koza zůstane celá (alespoň doufám)...stejně nevím, co bych byla holkám platná, kdyby se jim něco přinatrefilo. Pevně doufám, že to zvládnem. Nemám v úmyslu holky nijak špehovat, mám v úmyslu dělat si po svém.
Jednou to prostě přijít muselo, že si dcerka půjde po svém, ostatně já jí toho moc nabídnout nemůžu...Přátele, se kterými by se dalo jezdit v bandě nejsou, no a nudit se s rodiči, nevím, jestli mám na tom za každou cenu trvat. Sama jsem jezdila s rodiči až do svých 19 let a myslím si, že u mých dětí by to mohlo být jinak, pokud o to budou stát.
Pár mých kamarádek jezdilo od šestnácti samy na chalupu, dneska s humorem líčí své diskuse s rodiči na téma: odjíždím na chatu - neodjedeš na tu chatu...Stejně nakonec odjely.
O sedmnáctiletého syna bych se asi bála míň, než o sedmnáctiletou dceru. Držím mu palce, sama se na podobný výlet chystám se svou prostřední dcerou. Jedeme Bretaň, ale "ubytování" (pod stanem) zajištěné máme. Vaření z vlastních zásob, trasa 60 - 90 km...No, to jsem na nás móc zvědavá. Letos jsem toho ještě díky počasí moc nenatrénovala. Moji rodiče vůbec nejsou mým nápadem nadšeni, a to je mi 35 let...