20.8.2025 7:11:42 Čumča.
Saam, mně vyhovovalo uklízet společně s tou paní - 40% jsem toho uklidila já (kde je potřeba rozhodovat o tom, co kam patří) a 60% toho uklidila ona (to, kde není potřeba se pořád ptát), s paní byl docela rozumný pokec, fungovalo to

Jak jsme uklízely ohromnou rychlostí, ve dvou, tak fakt stačil jeden den na celý domek, měla jsem z toho radost a ráda vynaložila ty peníze. Jak paní uklidila větší část provozního bince, já měla čas dělat systém v regálech, vyřazeném oblečení po dětech atd.
Potom mi ta paní začala rovnat život, kde si mám na mm dupnout, co po něm mám striktně požadovat, co má on okamžitě spravit, jak mám vychovávat děti...a šlo to do kopru, já ji neuměla zvládnout, ona zvyšovala svou autoritu "matky" nad nově získanou "dcerou", zavrčet na ni nepomáhalo. V sousedství se rozmohla pomluva, že mám služku, taková kravina mi přišla fakt líto. Já jsem měla rozházené zdraví a pomoc při dvou malých dětech jsem v tu chvíli potřebovala. Vyměkla jsem, byla jsem srab, a neuměla ji rozumně zatlačit do určitých mezí (zaměstnavatelka-poskytovatel), a radši jsem to odpískala...
Saam, hledej nějakou osobu, která je systematická, co nějaká kamarádka, která by ti pomohla a ty někdy recipročně pomůžeš jí s něčím jiným? Já bych ti půjčila mm, ale už nemá dovolenou

Nicméně, upřímě si myslím, že jak tobě bude stále o chloupek lépe a lépe, začneš si to postupně rovnat sama, pomalým tempem, s pomocí rodiny, nespěchej na sebe, malé krůčky, tohle dopadne, ve správnou dobu, kdy budeš mít víc síly, trpělivost, soustředění...
Můžu ještě malou technickou, nevyžádanou

? Vím, žes to psala s velkou nadsázkou "končím s adhd", ale mně se vyplatilo spíš přijmout to, co je mou odlišností/slabinou, přijmout to za své, naučit se s tím vycházet v příměří"