Re: ..tak zase zpátky k tématu

Ahoj Ivo,
no u nás v kostele je smíchu dost (jednak od vtipů pana faráře a taky smích o dětí samozřejmě) Ponurá atmosféra tam určitě nepanuje tím nechci říct, že jinde je to jinak. Ono taky záleží na velikosti farnosti, jestli třeba mají stálého varhaníka, jestli mají sbor. Je toho prostě víc, když je malá farnost, jak je slavení bohoslužby trošku méně veselé, chybí zpěv, varhany a tak. Pokud je farnost větší je to lepší varhaník je stálý a třeba i nějaký ten sbor, když se ještě najde ochotná mládež, bývá mše třeba s kytarama a tak :o) Je toho hodně, ale opravdu čím větší město tím lepší, to je pravda. Je to hlavně nedostatkem našich kněží a ti co k nám chodí ze zahraničí mají na starostí třeba tři i čtyři farnosti najednou a je toho na ně poměrně dost. Na další aktivity jím už nezbývá čas. Jak zasahuje Bůh do našich životů, to je hodně pocitové, a nerada bych tu sklidila výsměch od Alice. Ale pro příklad můj synovec, se ocitl ve stavu kdy jsme nevěděli zda bude žít (prasklo mu slepé střevo, v jeho stavu bylo na zdravení pouze 20%) celá rodina se za něj modlila. Sice měl v ráně sepsi, ale nerozšířila a skutečně rychle se uzdravil, bez jakékoli komplikace. My v tom viděli Boží pomoc, nevěřící v tom vidí šťastnou náhodu. Takže asi takhle ono těch příkladů je moc. Manžel sháněl práci, dost nutně, byla jsem těhotná, měl velmi lákavou nabídku na práci, ale ta nevyšla. Byli jsme z toho smutní, ale za týden přišla jiná lákavější a pro manžela zajímavější nabídka práce (kde uplatnil své znalosti a práce je mu koníčkem) i v tom vidíme Boží zásah a sílu modtlitby.