Re: Kudlo

Dášo,

ano, máš pravdu, bylo to drsnější (ale nemyslím si, že sprostý).

Samozřejmě je možný, že člověk do nějaký společnosti nezapadne a je-li nucen tam žít, tak to může být velice frustrující. V tom tu situaci, kterou V. i K. popisujou, chápu a klidně bych se do ní mohla dostat taky.

Ale: teď se dostáváme k tomu vlku a pasáčkovi. Kdyby to bylo jen jedna ze škály různých věcí, o kterých třeba V. píše, tak bych nereagovala takto, naopak bych jí možná vyjádřila účast, protože jako situaci si to umím představit a také by mi nebyla příjemná.

Ale V. tu v podstatě ROKY nepíše o NIČEM JINÝM, než o tom, jak ji lidi neberou a intrikujou proti ní. Jak se jí všechno sype pod rukama, a už dopředu ví, že se jí i sypat bude. Lidi nemaj nic jinýho na práci než jí škodit, pomlouvat ji, cpát se jí do domu, nepřijali ji, chovaj se k ní jako k cizí. A ne jedna skupina, ale úplně všichni - sousedi, vlastní rodiče, manžel, dcera, zbytek rodiny, kamarádi, spolužáci... není to trochu divný, aby byl někdo takovej celoživotní vyvrženec ve všech směrech (a aby bylo jasno, tak pořád mluvím jen o tom, jak Valkýra SAMA SEBE PREZENTUJE NA NETU a předpokládám, že v ničem vysloveně nelže).

Jako ruku na srdce, vás by těšilo vyhledávat společnost někoho, kdo přistupuje k životu tímto způsobem, ačkoli vlastně měl na počátku všechny trumfy na svý straně? Kdo furt řeší, kdo ho kde kritizuje nebo co si o něm myslí a jak jím pohrdá, případně řeší ty druhý, a to výhradně z tý jejich horší stránky nebo slabin, nikdy ne kvůli něčemu, co uměj dobře, nebo bez nějakýho toho "ale"?

V. si stěžovala na soustavné nepřijímání okolím, mně by se výše uvedené věci jevily pro mě také jako důvod k nepřijetí a řekla jsem to nahlas.

A ano, uvědomuji si, že to může být zraňující, ale:

- nevycucala jsem si nic z prstu, pouze jinými slovy parafrázuji, co sama V. říká, respektive jak já chápu to, co říká
- v tomto konkrétním případě jsem si za těch x let prošla i tou fází sympatií soucitu, která byla poměrně dlouhá, než jsem zjistila, že je to zbytečný
- Alraunin příměr s vlkem a pasáčkem i s vlkem na zadnici považuju za velmi trefný - až se OPRAVDU (nedejbože) bude něco dít, tak už reálné volání o pomoc těžko někdo rozpozná
- občas mi tváří v tvář něčemu takovýmu prostě bouchnou saze (což je můj problém, uznávám).