4.4.2016 9:32:10 Fren
Re: Degenerace na malém území
" jsme tady jako rodina úplně sami, všichni příbuzní jsou na druhých částech země. "
- tak tohle máme úplně stejně! My se sem přistěhovali až když jsme čekali první dítě. Když tadyšel manžel po vš shánět své první místo,tak se ho na 1.štaci zeptali nejdřív na jméno,a jelikož vůbec nebylo místní,tak mu ten důvod i dali najevo a nezájem.Nicméně v druhém zaměstnání uspěl.
A já tady vlastně vyhrála konkurs na sekretářku generálního,tady mi to zas zahrálo do not ta zpomalenost lidí,jelikož jsem uměla jazyky, na MD mi manžel vysvětlil práci s MS Office,většinou všude ještě pracovali se T602,ale tato sw firma už byla samozřejmě dál.No a pracovali zde většinou lidé z okolí,pokroví,znalí,všichni jsme byli mladoši,většinou s vš,takže třeba se zapadnutím do prac.kolektivu jsem neměla problém.
A co teprve to stmelování kolektivu na různých veletrzích,jej, už nenávratně to vzal čas,ale byla to super doba
. Takže třeba tohle se mi na neznámém a pro nás ze začátku cizím maloměstě povedlo moc
.
No a kluci tady zas nezůstali,jsou opět ve velkoměstě a my dva tady opět sami; dnes už by bylo mnohem jednodušší se přesunout blíže za nimi,ale zas tu jsme už pracovně zaseklí a taky jsme si nechali postavit dům přesně nám na míru a když jinde vidím,jakký bychom při případném stěhování museli děllat za tolik millionů kompromisy,tak se nám do stěhování někam jinam,byť poblíž dětem zatím vůbec nechce.
Odpovědět