Re: Uspávání pětileťáka

A taky si říkám, jestli v něm ten strach akorát neutužujeme, protože v té školce se normálně na záchod jít nebojí, ale jak tam jsem já, tak hned, že se bojí, at tam jdu s ním. Doma samozřejmě do sklepa by sám nešel ani náhodou. I do vedlejší místnosti pro hračku si s sebou bere mladšího bráchu. Prostě mám spíš pocit, jako by věděl, že když se může dovoli se bát, tak se bojí víc. Jeslti mi rozumíte...
Já si třeba uvědomuju, že když jsem byla na vyšetření žaludku, tak jsem se hrozně bála té hadičky, že se udusím, že nebudu moci dýchat. Trochu sjem zpanikařila, tak na mě doktror houknul, že takhle by to teda nešlo a já se zklidnila a "probrala" se. Kdyby na mě ťuťu, že se mi nic nestane, at se nebojim, tak začnu hysterčit ještě víc Třeba to má syn po mně...