Re: Ústavní soud o střídavé péči.

S tím souhlasím dovolím si kopírovat svůj příspěvek z vedlejší diskuze..

"Za rady, že jsem měla mému dítěti najít lepšího tatínka, děkuji, ale žila jsem s ním 10 let, než se mu začal hledat, jevil se vcelku normálně. Teď se tomu směju, ale bylo to často k pláči. Netvrdím, že všichni chlapi a otcové jsou mimoňové, tak to, prosím, nepiš ani Ty o matkách.. byť si dovolím rýpnout, že rozvodů jsem - pracovně - zažila dost a dost, potkala jsem spoustu matek, ale z těch stovek se jen 2 šly hledat.. neptej se, kolik bylo hledajících se otců.."

Já jsem si vážně nikdy nedělala žádnou statistiku, ale vážně si vybavuji jen dvě matky, pro které nebyly jejich děti - dle mého - dost podstatné v jejich dalším životě.. tj. odcházím, nebojte se, nezapomenu na Vás, budeme se - samozřejmě - vídat.. a to nemluvím o takových mimoních jako "já mám Marušku rád, bude lepší, když se nebudeme vídat, a ona bude mít nového tatínka", "zjistil jsem, že nejsem rodinný typ", "já mám přeci právo být šťastnej"