Re: Právo na život a důstojný odchod z něj

Danulu, právě ta otevřenost je děsivá. Fakt, že někdo je schopen lhostejně a bez jakýchkoliv morálních skrupulí zabít jiného, aniž by se ned tím musel zamýšlet, zdůvodnit všechny aspekty pro a proti v konkrétním případě. Ještě pochopím, že chirurg vidí jen ten nemocný orgán, aniž by vnímal člověka za ním - pomáhá mu k dalšímu životu, ale nevidět člověka za tím, že ho posílám na onen svět, nebo do nicoty - co já vím, tedy definitivně, bez možnosti jakékoliv nápravy?

Naprosto chápu, že to někdo "chce", ale na druhou stranu - jakým právem to žádá po jiných, aniž by zvažoval důsledky pro ostatní? Navíc se ta hranice posunuje - debata už se vede i o "právu" na smrt zdravých, ale starých lidí. Už jen tu debatu samu považuji za zrůdnou. Namísto toho, abychom uvažovali směrem, jak učinit život ve stáří příjemným, necháme staříky odsoudit se k smrti sebe samotné. Vždyť takto se popravuje!!!

Naopak pochopím, že někdo to udělá z lásky ke konkrétnímu bližnímu, třeba i na jeho žádost - to se naopak naprosto nesmí. Cizí to tedy smí a blízký ne? Kdo to takhle vyhlásil?

Také respektuji toto právo člověka samotného, který se tak rozhodne a vykoná, není li mu pomoci a chce se vyhnout utrpení.