Re: Táta u porodu

Míšo,
manžel by s Tebou mohl být aspoň při 1. době porodní, kdy se porodní cesty teprve otevírají (to může trvat u prvorodičky třeba i 10-12 hodin), některá u toho musí pořád chodit nebo dvě hodiny jenom hopsat na míči nebo jen ležet a čekat... Není to tak bolestivé, aby neměla na nic náladu, ale ani tak příjemné, aby si třeba luštila křížovku. Podívej se do diskuse "Otec u porodu", zvlášť na příspěvek od Míšy z 31.1., ta to celkem výstižně popsala. Nemohl by to ten Tvůj překousnout a aspoň těch pár prvních hodin strávit s Tebou? Až půjde do tuhého, tak si třeba odskočí do restaurace na večeři a pokud máte mobily, můžete si zavolat, že se má přijít podívat na potomka...
Stejně je pro mě zarážející, že Tě v tom chce nechat samotnou, zvlášť, když dobře ví, jak je nemocnice deprimující... Já jsem měla v porodnici poporodní depresi, ze které jsem se nemohla dostat proto, že jsem nemohla být se svým mužem. Čas mi ubíhal jako 16 hodin do návštěv, 15, 14, 13... noci jsem probrečela steskem a kojení bolelo... Zdráhali se mě propustit, abych to doma zvládla, čímž se to ještě prohlubovalo, ale nakonec si pro mě mohl Ben přijet už 5. den po porodu a doma pak bylo všechno OK, i to kojení se upravilo a cokoliv jsem nezvládala (sama bez sester a babiček), nebylo tak zlé, jako být bez Bena v porodnici...

Jestli Tobě nemocnice ani odloučení nevadí, tak to zas nebude takový probém, jen se Tvůj muž ochudí o cenný zážitek... a Tebe o jistotu a podporu. Ale pokud se někdo zapře, že mu čokoláda nechutná, můžeš to do něho cpát horem dolem a stejně tomu nepřijde na chuť. V tom případě je asi nejlepší mu ji vůbec nenabízet, ale vystavovat ji před ním a nabízet jiným. - Tedy, snažit se být co nejvíc šťastná a vyrovnaná (aspoň před ním!), chlubit se, jak se Ti zase zvětšilo bříško, že to asi bude pěkný macek, a jestli jsi ochotná propůjčit se trochu pokrytectví, neopomeň dodat, že to určitě po jeho tátovi (nebo kdo je v jeho rodině veliký)! No a že nemusí mít o Tebe strach, protože Tvoje maminka (sestra, kamarádka) tam bude s Tebou a postará se o všechno, Tvoje porodnice (zjisti si to dopředu) totiž umožňuje matce mít u sebe místo otce nějakou jinou blízkou osobu. Nech se jím ujistit, že Tě přijde při propuštění aspoň vyzvednout, ať aspoň v tomhle můžeš být klidná a ať se aspoň při tomhle Tvůj milovaný ukáže poprvé jako táta.

Pokud nepomohl ani předporodní kurs, doporučovala bych Ti, Míšo, se s představou tatínka u porodu rozloučit a jako náhradu za něj požádat skutečně tu maminku, kamarádku, prostě někoho, kdo To rád prožije s Tebou. Hlavně, abys tam nebyla sama. Jestli budeš rodit poblíž Brna a nikoho nemáš, ráda se s Tebou poznám.

Podle mě (ale já jsem trochu tvrdší k otcům, kteří v tom nechají ženu samotnou) by o tom všem měl být jemně, leč důrazně informován tatínek. Není vůbec špatné si uvědomit, že mám-li někoho rád, musím v extrémních situacích něco obětovat, aby vztahy zůstaly při starém. A nejsem-li oběti schopen, měl bych vědět, že můžu být někým nahrazen.

Jdi se občas jen tak podívat do čekárny porodního sálu. Ptej se na všechno, prohlídni si nástěnky, čti brožurky. Zeptej se, jestli Tě můžou ještě jednou zavést na chvíli na některý porodní pokojíček. I kdybys měla znovu zaplatit za prohlídku, stojí to za to. Poseď si v něm, pohlaď si bříško, zeptej se, k čemu co je...

Jana
janatris@seznam.cz