Re: Co mění diagnoza pro rodiče dětí ADHD?

Vážený,
vidím,že máme hodně společného.

Syna jsem odmalička vodila do MC a jiných kolektivů,aby se naučil co nejvíce vnímat lidi kolem sebe a jejich potřeby. Chtěla jsem,aby v rámci svých možností pochopil,že není nutné být sám.
Potom šel do školky,ze,které jsem ho následně vzala a dala do toho nultého ročníku. Poradil nám to psycholog a náhodou se tam uvolnilo jedno místo. Musím říct,že to byl naprosto pohodový rok. Dětí bylo ve třídě jenom 10 a já jsem najednou poslouchala jenom samou chválu namísto stížností.
Pak škola,kde nebyl problém s učením,ale s tou soustředěností a s kolektivem. Navíc syn je také silný astmatik,takže první tři roky to bylo na střídačku týden škola 14 dní doma a tak pořád dokola.S věkem a novým lékem se to naštěstí zlepšilo.
Každý rok návštěva neurologa,PPP a následně psychologa. Všude jsem slyšela,že je nadprůměrně inteligentní,ale,že má řadu poruchu,které se mohou,ale také nemusí s věkem zlepšit. Následně nám doktorka dala Ritalin. Dlouho jsem váhala s jeho nasazením,ale následně i pod tlakem mého vyčerpání jsem ho nasadila a stav se opravdu zlepšil. Nyní mám syna na gymnáziu a Ritalin jsem na zkoušku vysadila. Pokud se mi bude dařit udržet stav alespoň,tak,jak je to teď už ho nasazovat nebudu,ale jednoduché to opravdu není.
Celkově bych řekla,že prostě naše školství není připraveno na děti s nějakou poruchou. Vysoký počet dětí ve třídě a neinformovanost některých učitelů je podle mé zkušenosti špatná. Vlastně teprve teď mám pocit,že je někdo z profesorů ochotný přijmout fakt,že je syn prostě jiný a,že je proto potřeba zvolit jiný přístup. O individuelní program jsem si nikdy nežádala,protože mu to zase nechci moc ulehčovat. Chci,aby se učil bojovat a chtít víc,aby si jednou mohl vybrat co chce dělat. A je to samozřejmně možné jenom díky tomu,že manžel prostě vydělá dost,abych já mohla řešit naše dítě,protože jinak by bylo všechno mnohem složitější.