Re: Kam až jsme schopné lži zbaštit i s navijákem?

Dobré téma a hezky napsané
Bohužel, nebo vlastně naštěstí nemůžu přidat vlastní negativní zkušenost. Jsem vdaná, mám dvě děti...a jsem dost nedůvěřivá všeobecně ke všem lidem, manželovi důvěřuju, ale prověřuju.
Konkrétně, nevěřím slepě a neomezeně, nejsem naivní....
Nicméně manžel mě nepodvádí, to vím, nelže mi, jelikož jsem na to alergická a za lži běsním jak černá ruka a mám rudo před očima.
Manžel mi na rovinu říká, že mě nepodvádí a nikdy nepodvede, jelikož se mě bojí ne že bych ho mlátila, nicméně zná můj dost negativní názor na nevěru, na milenky, na ničení rodiny, ubližování nejbližším, na podvádění. Vždy, když někde něco přečtu, doslechnu se atd, tak to dost barvitě okomentuji a nezapomenu přidat, co bych mu provedla, kdyby to udělal on...
Takže ví, že by buď přišel o mě a o děti, zcela jistě o klid, možná o pinďoura, možná i o život samozřejmě z legrace, ale slyšel to ode mě už tolikrát, že už sám neví, co je sranda a co ne a jsem si jistá, že by měl velké obavy si dát ode mě třeba jen sklenici s vodou, a už vůbec ne nějaké jídlo spal by s otevřenýma očima
Takže on sám říká, že má o mě strach, kdyby měl nějaké nekalé myšlenky, tak jsem si jistá, že při myšlence, co s ním provedu, až to zjistím....by byl nepoužitelný