Re: Nevěra

Ja to taky znam....Podobny vztah uz mam spoustu let. Na rozdil od tebe mam ale "stesti", ze zijeme par tisic kilometru vzdaleni od sebe a tak neni moc pokuseni delat zbrkle veci, ktere by mohly ublizit memu manzelovi a jeho manzelce /i kdyz na sex samozrejme doslo/. Nekolikrat to vypadalo, ze uz jsme vse skoncili, pet let jsme si ani nenapsali, ani jsem si skoro nevzpomnela, az jsem nahodou nasla pri uklidu stare telefonni cislo, zavolala a kdyz jsem uslysela jeho hlas... uplne to se mnou seklo. Vsechno jsme si vyrikali a je nam dobre. Pravidelne si telefonujeme/v zemi kde zije nastesti monopol Telekomu padl a tak je mozne kecat opravdu hodiny a hodiny/ a ja jsem prestala z toho vztahu, ktery me puvodne uplne ovladal byt nervozni. Vsimla jsem si totiz zajimave veci a sice, ze se mi vubec nestava, ze bych si /treba po nejake mrzutosti s mym manzelem/ predstavovala, ze s nim to bude lepsi.. Vlastne je docela legracni, jak casto si povidame o svych partnerech, vzajemne jim drzime palce pri zkouskach a pracovnich pohovorech, hodne si sverujeme dost soukrome veci atd.
Jsem moc rada, ze ho mam, prosel toho se mnou hodne, pomohl mi v stinnejsich obdobich meho manzelstvi /kdovi, jestli jemu take muj muz nevdeci za to, ze jsem TEHDY s tim nesekla.../, ale i kdybych mohla vratit cas, zase bych si vybrala meho muze jako manzela a jeho jako kamarada /i kdyz chvilema dost veseleho/.