Re: Nevěra

Ahoj Lili, zdravím Tě, myslím že vím co prožíváš, většinu svého několik let trvajícího krásného manželství jsem paradoxně strávila s milencem. Byl ženatý, nešťastně, potřeboval utěšit, zkrátka klasika.

Nesmírně jsme se milovali, plánovali, že spolu někam utečem. Bylo to krásné, zároveň i plné bolesti, stýskání,čekání...
Skončilo to náhle, stejně tak, jako to začalo, dodnes nejsem úplně v pohodě.Schází mi, dost to bolí.Teď někdy se snad setkáme, mám z toho obavy.
Děkuji však bohu za jedno. Že jsem nic neřekla manželovi, že se náš vztah nerozpadl. I když, je jasné že něčím platím, sem teď víc nedůveřivá, žárlivá. Právě teˇd, když vím, že oklamat je tak snadné.
Možná, kdoví, jsem zase na druhou stranu, získala i zkušenost, že člověk se na věci dívá opravdu jinak, když je čerstvě zamilovanej, a tudíž neustále v amfetaminovem rauši.A že věci se vždy dají řešit, jen je třeba opravdu chtít.
Dnes, zpětně, právě kvůli stavům, které nyní prožívám, a kvůli tomu, že jsem na to úplně sama - nejlepší kamarádky přece jenom nejsou úplně spolehlivé-bych do toho víckrát nešla.
Zkus to taky.
Moc zdraví a hezké svátky přeje E.
Těžko radit, já vím, a asi žádná odpověď Tě plně neuspokojí. Za sebe můžu říct jenom:NEHAZARDUJ se svým hezkým manželstvím, namočit se je snadné, sušení však trvá pekelně dlouho, jestli se to vůbec kdy povede.