Re: Jak se vyrovnáváte s nemocí svých dětí?

Sojko, do soboty se ti podaří syna jistě stabilizovat. Foukátka a ostatní je sice nepříjemné, ale bude líp! On taky jak si syn začne zvykat, že má foukat, jak bude větší a větší, tak to bude pak i bez toho řevu. Mladší taky musí občas foukat a jak se tomu ze začátku bráníl, tak pak už si v klidu sedl a vydržel to bez vztekání..... Jen je blbý že tak malému prckovi se tyhle věci dost těžko vysvětlují :-(.
Jsem máma dvou malých diabetiků a hold ti nezbývá než si zvykat. S přibývajícím časem budeš vědět zákeřnosti té nemoci, budeš vědět co se může eventuelně stát a co dělat aby nenastalo to nejhorší. Prostě ted prožíváš paniku, ale až se s tím vnitřně vyrovnáš, tak neříkám že bude pohoda, ale bude líp.
Mě překvapivě víc sejmulo onemocnění mladšího syna. A troufám si říci, že i když je to od ledna už dost dlouhá doba, tak smířená s tím prostě nejsem. Tvářím se že ano, ale nejsem .

Zkus kouknout na diskuzi o astma, najít někoho kdo má už nějaké zkušenosti. Když už pro nic jiného tak kvůli vypovídání se s lidma, kteří přesně vědí co tě trápí.

A jestli to jen malinko půjde, tak tu sobotu prostě jdi na kurz! Potřebuješ do jiného prostředí! Čas který trávíš s nemocema je už dost dlouhý a potřebuješ prostě "vypadnout".

Přeji hodně štěstí a neboj s touhle nemocí se dá v dnešní době žít dobře. Jen ty začátky jsou dost šílené....
Lucka