Re: Svobodná matka
Abych nezapomněla odpovědět - Mariane - mám SEŠ (maturitu), momentálně se chystám na VŠ, původní profesí ekonom - nyní pracuji jako účetní - a učím se na zkoušky daňového poradce (mimo to také angličtinu, ve které jsem na mateřské začala pokulhávat - děti ještě neumí)- právě proto, abych mohla pracovat po večerech (když děti spí). Takže - budu-li snob na žebříčku společenském jsem poněkud "poklesla"? - to byl vtip. Jsem v poměrně čilém kontaktu s lidmi, protože mě jednak pravidelně navštěvuje spousta známých i klientů z různých profesí (nejenom kamarádky u kafe....) a za druhé se snažíme čas od času trochu "vypnout" a vyrážíme na různé společenské akce či školení (nehodlám na mateřské zakrnět, protože v oboru, který jsem dělala, jsou změny na denním pořádku). Díky tomu, že máme babičku i dědečka (a nesmím zapomenout na mou milou sestru) v domě a navíc mám muže, který pracuje z části doma (a perfektně vaří - a uklidí si po sobě i kuchyň!!!!), tak v případě, kdy mám velký náraz práce, což je situace opakující se pravidelně minimálně 5 x ročně, prostě vezme nejdůležitější část domácích povinností za mne. Jenomže každý tuto možnost nemá (viz. opravdu svobodné maminky, nebo ty, které nemají ani babičku). Abych nezapomněla - manžel je VŠ vzdělaný. Zřejmě opravdu z výše uvedeného vyplývá, že nebudu úplně typický případ svobodné maminky, protože mám perfektní zázemí, navíc možnost dál pracovat (i se vzdělávat v oboru, který mám ráda), protože chci, aby moje děti měly možnost studovat (i např. dostat lyže apod. hrůzné investice, které nás čekají ((2x najednou)). Jenomže tohle by podle mého názoru chtěla a udělala každá máma ať již s tatínkem nebo bez jen kdyby měla možnost..... Rozumíte mi? Každá máma, pokud má trochu rozumu a má ráda svoje děti (a jiné sem opravdu nepíší) udělá první poslední proto, aby byly spokojené. Teď jde jenom opravdu o to, určit priority v mezích možností, které máme..... Nezlobte se, ale kdybych opravdu byla prodavačka, těžko budu pracovat doma. Velmi se ztotožňuji s názory Jany, která sem často píše, souhlasím také v tom, že bez vlastního přičinění nejde nic, ale někdy (a tu zkušenost mám) nastanou okolnosti, se kterými toho prostě moc nenaděláte.
P. S. - věříte mi, že jsem se zřekla docela fajn kariéry s tím, že budu muset začít znovu (i když ne úplně), prostě proto, že asi nebudu mít možnost zkusit si mateřství znovu? Je to tak, ale bylo to mé rozhodnutí. Těžko ale mohu posoudit situaci vaší (když v ní nejsem) - či svobodné maminky, která nemá to štěstí jako já nebo prostě jakoukoliv jinou. Ono je jednoduché odsoudit, když jste někde jinde...
Odpovědět