Jak na problémy s domácími úkoly

Pedagogové a rodiče obvykle zastávají shodný názor, že domácí úkoly působí nejlépe tehdy, když je všem zúčastněným stranám jasné, co mají dělat.

Učitelé by měli ukládat takové úkoly, které jsou v souladu s osnovami a probíraným učivem. Měli by dbát na to, aby zadání bylo jasně a důkladně vysvětleno. V zájmu maximálního vzdělávacího účinku by měli žákům poskytovat okamžitou zpětnou vazbu - tedy opravené, příp. okomentované úkoly by děti měly dostat zpátky co nejdříve.

Rodiče by měli na práci svých dětí dohlížet. To je jejich celá úloha. Domácí úloha není úkol, o který se rodiče s dítětem dělí, je to výhradně odpovědnost dítěte. Rodiče by mu však měli poskytovat optimální prostředí, povzbuzovat je, eventuálně vysvětlit nejasnosti apod.

Žáci by měli úkol vypracovat samostatně a zkontrolovat si jej. Schopnost dítěte důkladně vypracovat domácí úkoly se mění v závislosti na jeho věku, zdravotním stavu, rodinné situaci a dalších okolnostech.

Typy domácích úkolů

• Cvičné domácí úkoly. Takové úkoly přispívají k tomu, aby se děti naučily takové základní dovednosti, jako je pravopis, základní matematické úkony a základní pojmy z oblasti přírodních věd. Přitom není možné vyhnout se určitému rozsahu učení zpaměti a drilu, jinak by si děti prostě nezapamatovaly, jak se píše správně to které slovo nebo kolik je 3 x 12.

• Přípravné domácí úkoly. Jako přípravu na hodinu přírodopisu na prvním stupni může učitelka např. uložit žákům, aby zjistily z popuární dětské literatury něco o zajímavého o životě domácích zvířat, na druhém stupni např. četbu beletrie s přírodní tematikou.

• Rozšiřující domácí úkoly. Dítě si může rozšířit znalosti a pochopení určité učební látky, když např. porovná ve škole získané znalosti o určitém období s pozdějšími historickými událostmi.

• Tvůrčí domácí úkoly. Zde jde

o náročná zadání, která vyžadují zapojení nejrůznějších dovedností

Jak dítěti pomoci

Trestání dítěte za nevypracovaný domácí úkol nemá zdaleka takový pozitivní účinek, jaký má odměna za úkol vypracovaný. Je tedy daleko vhodnější odměnit dítě za dobře vypracovaný úkol, než jej za nevypracovaný trestat různými zákazy.

Skupina psychologů vyvinula metodu, jak postupovat s pomocí Seznamu problémů spojených s domácími úkoly.

• Problémy "Co?" a "Jak?" - Dítě neví, jaký úkol byl zadán, nebo není schopno si práci zorganizovat. Někdy zase nerozumí zadání a instrukcím.

• Problémy "Kde?" - Dítě by mělo psát úkoly pravidelně na zvláštním místě, které je k tomu určeno, neměl by je rozptylovat hluk, hudba, televize apod.

• Problémy "Kdy?" - Některé děti nemohou ve svém denním rozvrhu najít "skulinu" na psaní domácích úkolů. Vzhledem k mnoha mimoškolním činnostem některých dětí, může dojít k tomuto problému. Proto má mít dítě k psaní úkolů vyhrazeno nejen místo, ale i čas.

• Problémy "Proč?" - Motivace je možná největším zdrojem potíží. Základním cílem domácí úlohy je naučit dítě zodpovědnosti.

Jako motivace odměna

Pro děti ve věku 6 až 12 let je možné napsat do obálky, ktará bude otevřena až po napsání úkolu, jaká odměna dítě čeká. Jestliže dítěti trvá úkol pravidelně příliš dlouho, je dobré nařídit kuchyňskou "minutku" na určitý čas. Jestliže dítě nad minutkou vyhraje, dostane odměnu.

S dospívajícími potomky lze uzavřít jistou dohodu, tedy vyjasnit si s teenagerem své základní pořadavky a dát mu svobodu. Pokud potíže s úkoly trvají, je dobré nejprve sepsat společně s potomkem seznam výhod a odměn, které by chtěl získat (např. společná návštěva kina, víkend s kamarády apod.). Potom sepíšeme přehled činností, za které bude dítě dostávat body pro získání odměn. Do zvláštního sešitu se budou zapisovat data a získané body. Zhruba jednou za měsíc seznam činností a výhod přehlédneme a podle potřeby pozměníme.

Jestliže žádný s uvedených způsobů nezabral a potíže s úkoly trvají, je zapotřebí obrátit se na odborníky.

Zpracováno podle knihy M. Martina a C. Waltmannové-Greenwoodové Jak řešit problémy dětí se školou, kterou vydalo nakladatelství Portál.