| Tomas Smetana | •
 |
(10.10.2000 15:27:21)
Reaguji na zveřejněný článek zabývající se stížnostmi rodičů na neochotu svých dětí sedět nad úkoly (etc.). Jsem přesvědčen, že domácí úkoly jako takové jsou principiálně nesprávné, nepřirozené a že do školství (až na výjimky) nepatří. Škola musí děti naučit, jestliže to neumí, bylo by lepší ji zrušit (když to přeženu...). K čemu je pak dobrá? - rodiče mohou své děti učit sami (a lépe). Nebo je škola dobrá pouze k tomu, že tam můžeme rozhodující část dne děti odložit (možná je to pravý, skrytý důvod její existence); pak musíme své děti stejně "doučovat" (pomocí domácích úkolů) sami. Samozřejmě, že se tomu děti snaží vyhnout. Byly by šílené, kdyby byly šťastné, že musí vypracovávat domácí úkoly. Jak z toho? Například by za dítě odpovědný rodič uzavřel se vzdělávací institucí (školou) smlouvu, že dítě bude z instituce "vypuštěno" (po jejím absolvování)na určitém vzdělanostním stupni. Škola by tak do jisté míry za vzdělání dítěte ručila. Odpadl by tak ten strašný školský zlozvyk z Rakousko - uherska: domácí úkoly. K tomu by však bylo třeba ještě maličkosti - totiž zrušení bez náhrady ministersva školství a snad také redukce školských úřadů při obcích. Tolik můj názor na to jak odstranit nechuť dětí - školáků s vypracováváním domácích úkolů. V Praze dne 10. 10. 2000, Tomáš Smetana.
|
| Sasa | •
|
(10.10.2000 20:35:33)
Vazeny pane Svobodo,
domnivam se, ze domaci ukoly (v rozumne mire) jsou k tomu, aby si dite ve skole probranou latku doma osvezilo a procvicilo. Rozhodne nejsou k tomu, aby rodic suploval ulohu skoly. Dite, pokud ukol nezvladne, muze druhy den ve skole vyucujicimu oznamit, ze latku nepochopilo a pozadat znovu o vysvetleni. Tim take vyucujici ma rychlou zpetnou vazbu o pochopeni ci nepochopeni probraneho uciva, takze s Vami navrhovanym zrusenim domacich ukolu nesouhlasim.
S pozdravem Sasa.
|
|
| Sasa | •
|
(10.10.2000 20:57:48)
Omlouvam se, v predchozim prispevku , jez byl reakci na Vas prispevek, jsem Vas omylem "prejmenovala" ze Smetany na Svobodu. Nejak jsem nezvladla skloubit sve rodicovske povinnosti (hru s mym skvrnetem) s napsanim spravneho osloveni. Prominte,
zdravi Sasa.
|
|
| Marie,dvě děti | •
|
(11.10.2000 20:59:02)
Vážený pane Svobodo,
domnívám se, že úkoly jsou - v rozumné míře - nutností.
Myslím, že naše školství má mnoho problémů - ale domácí úkoly bych mezi ně neřadila.
Jen pro porovnání - na jedné americké stránce matky diskutovaly o tom , jak dlouho jejich děti tráví nad dom. úlohami. V průměru to bylo 2,5 hodiny denně!! Jednalo se o třetí třídy.
S pozdravem
MArie
|
| Marie,dvě děti | •
|
(11.10.2000 21:45:35)
Tak to se mi tedy povedlo, já jsem Vás taky přejmenovala.Moc se omlouvám.(Že by důsledek přehnaně dlouhých úkolů v dětství...!?)
S pozdravem
Marie
|
|
| Eva,Syn13 | •
|
(25.10.2000 15:48:07)
Marie, Americke a Kanadske skolstvi je na pokraji krachu.Ziji v Torontu a hodne z nas stahlo deti ze skoly a ucime je doma sami.Domaci ukoly mely pravidlo 10 minut prvni trida,20minut druha,30 minut treti, atd..Ucim syna 7 tridu-denne to zvladne za 3-4 hodiny.Starsi syn 25 vystudoval stredni skolu denne mel ukoly asi 1 az 2 hodiny/pravidlo-tridu nasobit 10 =11trida=110minut.
|
|
|
| Lucka | •
|
(11.10.2000 23:20:21)
Pane Smetano, stal jste nekdy pred tridou 30 deti?
Ano, jiste kdyby deti poslouchali, co se ve skole rika, kdyby jich bylo ve tride max. 10 a mohlo se jim individualne venovat, pak by mozna skolni vyucovani stacilo.
Navic domaci ukol take slouzi k zopakovani latky, k upozorneni na predmet. Samozrejme, ze zalezi na jakem stupni a komu se domaci ukoly zadavaji.
Ani ja jsem si vsechno ze skoly nepamatovala a pokud treba v matematice nespocitate dost prikladu, tak dane latce nikdy neporozumite. Ano, asi by se daly zredukovat radikalne osnovy, take mi neni jasne proc se to neudela, ale co potom prijimacky na stredni skoly, prijimacky na vysoke skole - to by musely skoly hodne zredukovat sve pozadavky.
|
| Tomas Smetana | •
|
(12.10.2000 9:15:23)
Saso, Marie s dvěma dětmi, Lucko, ...víte cením si toho, že mi odporujete a vlastně nevím jestli jsem měl svůj názor reprodukovat. Vyjadřuji se v nadsázce - to abych lépe vystihl svůj cíl - své sdělení (jeho smysl). Omlouvám se, nechci Vás dráždit. Vy však Lucko, jste nakonec věc stejně naťukla (nevím do jaké míry si to uvědomujete). Přečtěte si prosím ještě jednou můj původní příspěveček! Snažím se inspirovat k tomu, aby každý z nás nesl za své děti díl odpovědnosti. Mimochodem, v Americe (k tomu co napsala Sasa tuším) je mnoho různých úrovní škol. Velmi se to liší. Z komunikací na Webu nelze usuzovat na nic. Mezi "americké" a skutečně existující pojetí vzdělávání patří i takové, které vystihuje následující zkratka: "...pane učiteli, jsem otec Johna, chtěl bych vědět co jste syna naučil, nějak se mi to nezdá, špatně píše, nevím jestli se mu dost věnujete, udělejte s tím něco!...". To jen pro zlehčení problému., ale aby to zase nebylo tak jednoduché tak na druhé straně současný, čerstvý pokyn francouzského ministra školství výslovně zakazuje na nižších stupních domácí úkoly. Povoleno je pouze omezené opakování - a to nesmí být na dny volna, např. na víkend. Domnívám se (a zdaleka ne na základě uvedených příkladů), že problém je v úkolech samotných. Ćeský školský problém je dle mne v tom, že již ani nevnímáme kam jsme se až dostali. Jde o způsob myšlení. On totiž český učitel většinou neučí, protože český učitel musí probírat látku dle osnov. Domácí úkoly jsou pak vedlejším produktem, pokračováním téhož. Chudáci naše děti (také mám). Šťastné dětství a čas na učení je promarněn a utíká spolu s probíranou látkou, odkladištěm družin, domácími úkoly (v souladu s osnovami), letním táborem (aby měli společnost)... Chtěl jsem inspirovat. Asi se mi to nepovedlo. Stahuji se a již se neozvu (ale přečtěte si můj první příspěveček - a přemýšlejte, moc prosím). Za chyby a neobratnosti se omlouvám, píši ve chvatu. Ahoj.
|
| Marie,dvě děti | •
|
(12.10.2000 11:19:44)
Vážený pane Smetano,
nějak nerozumím větě: stahuji se a již se neozvu...
Otevřel jste velice zajímavé téma,ale někdo s Vámi nesouhlasí a Vy to berete (asi) osobně a odmítáte dal diskutovat a obhajovat své názory.Je vidět, že učit se musí nejen naše děti,ale i my dospělí.
Zajímalo by mě, co si myslí ostatní o našem školství.Co chcete změnit, co považujete za důležité a podstatné? Máme možnost něco změnit - jako rodiče?
Co mě vadí nejvíc:
-že se ve škole neučí diskutovat,obhajovat své názory a respektovat právo každého na svůj vlastní názor.
Těším se na ostatní příspěvky.
Marie
|
|
|
|
| Marie STRAKOVÁ | •
|
(25.3.2002 12:37:30)
Vážený pane Tomáši,
reaguji na Váš článek a nelíbí se mi jak pomlouváte naše školství. Vy asi máte s domácími úkoly špatné zkušenosti proto, že je s Vámi doma nikdo nedělal, nebo jste měl despotickou učitelku.
Já mám syna zatím v první třídě, ale díky domácím úkolům vím, co momentálně ve škole berou. Snažím se být dobrým rodičem a vždy jsem u vypracování úkolů já a nebo manžel. A můžu říci, že s úkoly nemáme problémy.
A proto Vám radím, Najděte si na své ratolesti čas a vklidu a bez nervů si s nimi učivo projděte, i když jsou to třeba puberťáci a vy jste v jejich očích třeba jenom dospělý magor.
Vždyť jsou to naši miláčci a potřebují nás.
|
|
| markéta | •
|
(26.3.2002 8:37:12)
Nemohu s Vámi souhlasit. Myslím si, že domácí úkoly v rozumném množství (tj. takovém, aby nezabraly dítěti celý volný čas) a kvalitě (tj. k procvičení, ne naučení se nového) jsou dobré a potřebné.
Např. máte dítě, které se má naučit psát písemnko "r". Jednomu dítěti stačí popsat dva řádky a umí to. Jiné musí popsat celou stránku a velmi se soustředit. Takže tomu prvnímu dítěti to zabere 10 minut, druhému půl hodiny. Jak byste to řešil? Prodloužil byste rozvrh, takže to, co dítě může dělat doma, by dělalo ve škole? A co to první dítě, to by se při hodině otravovalo. Některé věci jsou prostě otázkou drilu, paměti a času a každé dítě potřebuje jiné množství času.
Pamatuji si, že v první třídě jsme dostávali za úkol si doma 3x přečíst určitý článek a mít od rodičů podepsáno, že jsme jej skutečně 3x přečetli. Já jsem to nemívala, protože jsem četla bez problémů, a nikdy jsem nedostala poznámku, že neplním domácí úkoly. To byl podle mého názoru správný přístup učitelky. (Jistěže kdyby nás bylo ve třídě 10 a ne 30, stačilo by přečíst si to doma jednou, protože ve škole by se při čtení dostalo na každého častěji, ale to není problém domácích úkolů, ale financí a lidmi ve školství).
Na druhou stranu nezapomenu na špatný přístup učitelky, kdy jsme dostali za úkol si doma připravit ústně překlad článku. Já jsem to udělala, ale jedné větě jsem nerozuměla, přesto, že slovíčka jsem si v ní přeložila všechna. A zrovna tahle věta na mě vyšla při překladu ve škole. Tak jsem ji přeložila do poloviny a o druhé jsem řekla, že jsem ji nepochopila, i když jsem si to doma připravila a přeložila všechna slovíčka. Reakce učitelky byla, že překlad byl za domácí úkol a dostala jsem trojku. Tak to je přesně to, jaký by přístup k domácím úkolům být neměl, ale to byl problém v učitelce, ne v systému domácích úkolů jako takových.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)