Může i mladá žena onemocnět rakovinou prsu?

V průběhu života ženy se mléčná žláza mění a vyvíjí. U lidských embryí dochází v 5.- 6. týdnu vývoje k vychlípení a zesílení zárodečné žlázy na obou stranách těla mezi základy pro obě končetiny. Tato mléčná lišta se začíná v průběhu dalšího vývoje lidského zárodku zkracovat, až dává základ pro vznik prsou. Při nedostatečném zkrácení mléčné lišty, může přídatná žláza ležet kdekoli v jejím průběhu. Nejčastěji pod jamkou pažní, kde se nachází zhruba u každé dvousté ženy, v různé velikosti od naznačení až po objemný útvar.

Prs je žláza – složená z prsní tkáně, která je podpořena spojovací tkání – „masem“, vše je obklopeno tukem. Nejjednodušší způsob, jak porozumět stavbě prsu, je představit si keř, který je obrácený „vzhůru nohama“. Jeho listy jsou nazývány lobuly a produkují mléko, které je odváděno mléčnými vývody, tzv. dukty, ty představují větve našeho pomyslného keře. Ty se potom spojují do 12 až 15 hlavních žláz, které vyprazdňují obsah na povrch bradavky, stejně tak, jako se spojují hlavní větve ke kmeni. V pubertě, pod vlivem ženských pohlavních hormonů estrogenů, dochází k vývoji duktální systému, tedy k růstu vývodů do délky. Od prvního menstruačního cyklu se zvětšuje vlastní hmota prsu, její objem i elasticita, dochází k pigmentaci dvorce a bradavky. Začátek vývoje prsu může být pro některé dívky spojen se zvýšenou citlivostí až bolestivostí prsů. Vývoj bývá ukončen kolem 16. roku věku dívky.

V časném reprodukčním období dochází k tzv. „lobulární formaci“, což si lze - podle předchozího výkladu - vysvětlit jako růst drobných jemných větví a zvětšování listů. Velké změny nastávají při prvním těhotenství, kdy dochází k strukturálním i funkčním změnám a dokončení vývoje prsu. Po 35. roce života ženy začínají převládat změny involuční. Funkční žláza je postupně nahrazována tukovou tkání a nefunkční, tzv. fibrózní tkání.

Nezhoubná onemocnění prsní žlázy mladých žen

Nejčastějším onemocněním žlázy mladé ženy je fibroadenom. Fibroadenom je v současné době považován pouze za odchylku vývoje mléčné žlázy. Jedná se obvykle o okrouhlou dobře ohraničenou lézi, která vzniká v lobulu v mladém věku, ve 20 % bývá mnohočetná. Variantou fibroadenomu je laktující adenom, pohyblivý tuhý útvar, který má v sobě buňky s uchovanou laktační aktivitou, a to i po skončení kojení. V prsní tkáni mladých žen se mohou vyskytovat i cysty, a to buď samostatně nebo s jinými nezhoubnými změnami. Zánětlivé změny prsou „mastitidy“ se mohou vyskytovat v kojícím prsu i u starších žen, zde se jedná o zánětlivé změny v průběhu velkých vývodů.

Rakovina prsu i v mládí?

Rakovina je skupinou mnoha příbuzných nemocí, které začínají v buňkách - nejzákladnějších stavebních kamenech života. Abychom lépe porozuměli rakovině, je dobré vědět, co se děje, když se buňka stane rakovinotvornou.

Tělo se sestává z mnoha typů buněk. Za normálních okolností buňky rostou a dělí se jen tehdy, pokud je tělo potřebuje. Tento spořádaný děj udržuje tělo zdravé. Někdy se však buňky nepřestanou dělit, i když už je tělo nepotřebuje. Tyto „buňky navíc“ tvoří nadbytečnou tkáň nebo nádor. Nádory mohou být benigní nebo maligní.

Benigní nádory nejsou rakovina. Obvykle mohou být odstraněny; ve většině případů se neopakují. Buňky z benigních nádorů se nerozšiřují do jiných částí těla. Nejdůležitější je, že benigní nádory v prsou přímo neohrožují život.

Maligní nádory jsou zhoubným rakovinným bujením. Buňky v těchto nádorech nejsou normální. Dělí se nekontrolované a bez jakéhokoliv řádu; mohou napadnout a ničit blízké tkáně i orgány. Rakovinové buňky se také mohou odtrhnout z maligního nádoru a vstoupit do krevního oběhu nebo do lymfatického systému. Rozšiřování rakoviny mimo místo vzniku je nazýváno metastazování.

Když se rakovina utvoří v prsní tkáni a rozšíří se (metastazuje) mimo prsa, zhoubné buňky jsou pak často nalézány v podpažních lymfatických uzlinách. Pokud jsou maligní buňky detekované v těchto uzlinách, znamená to, že mohou již být rozšířeny i do jiných částí těla, například kostí, jater nebo plic. Když se rakovina rozšiřuje ze svého původního místa do jiných částí těla, nový nádor obsahuje stejné abnormální buňky jako prvotní, tzv. primární nádor. Například, pokud se rakovina prsu rozšíří do mozku, rakovinové buňky v mozku jsou vlastně rakovinové buňky z prsou. Je následně označena jako metastazující onemocnění (a nikoliv primární rakovina mozku). Lékaři ji také někdy nazývají „vzdálenou - distanční“ nemocí.

Kdo je ohrožen?

Karcinom prsu u mladých je vzácný. I přesto při vyšetření mladé ženy na něj nesmíme zapomínat. Tato nemoc není příliš obvyklá u žen, kterým je méně než 30 let. Většina zhoubných nádorů prsu se vyvíjí u žen starších 50 let a riziko je ještě vyšší u žen, kterým je více než 60 let. Studie ukazují, že riziko rakoviny prsu u žen přibývá s věkem (na našem pracovišti však máme nejmladší pacientku s rakovinou prsu narozenou v roce 1980!). Rakovina prsu se také častěji vyskytuje u bílých žen, méně u černošek či Asiatek.

K detekci onemocnění prsu mladé ženy je nutné vždy provést komplexní mamologické vyšetření. Rentgenolog - mamolog má k dispozici objektivní přístrojové metody. Základní mamologické vyšetření u mladých žen do 30 let je ultrasonografické vyšetření. To vyplývá z charakteru mladé žlázy, která je hutná a pro mamograf málo čitelná. U žen nad 30 let preferujeme mamografické vyšetření.

Mnohdy zejména mladé ženy přicházejí s tím, že v prsu nahmatal nějakou změnu partner. Tuto informaci bere zkušený mamolog velmi vážně, ani vy ji nepodceňujte a pokud vám partner něco takového sdělí, neváhejte a navštivte co nejdříve svého mamologa. Pamatujte, že čím dříve objevíte změny a konzultujete je se svým lékařem - mamologem, získáte znovu pocit klidu a prožijete plnohodnotně další dny běžného lidského života.

Autorka pracuje na akreditovaném pracovišti pro mamografický screening Femma s.r.o. v Brně