Pár otázek pro advokáta

Ve své praxi se nejčastěji setkávám s případy, kdy z manželství trvajícího deset a více let chce odejít muž a opouští manželku a děti, které jsou v pubertálním věku.

Co udělat v první řadě

V první řadě doporučuji poradit se s odborníkem - psychologem, a dále s právníkem. Manželské poradny a poradny pro mezilidské vztahy by měly ženě pomoci vypořádat se se vzniklou situací, posoudit rozsah krize a pomoci vytvořit podmínky, které by umožnily manželské vztahy uspořádat tak, aby k rozvodu nedošlo. Rozvod je skutečně tím posledním řešením, kdy rozvrat je již tak hluboký, že obnovení manželského soužití není možné.

Většina mých klientek tyto situace prožívá velmi těžce. Zvláště pokud manželka s rozvodem nesouhlasí, dopadají na ni důsledky většinou několik let. Ve středním věku, tedy mezi 35 a 50 lety dochází k řadě zásadních životních změn. Děti se osamostatňují, prarodiče stárnou a někteří odcházejí, pracovní vytížení bývá maximální, pokud došlo ke ztrátě zaměstnání, bývá obtížné najít nové. Rozvod v této životní etapě je velmi zatěžující situací a nedoporučuji nikomu, aby ji řešil sám.

Další problémy

S rozvodem souvisejí i další problémy, které je nutno řešit po stránce právní. Jde zejména o uspořádání vzájemných vztahů z hlediska výchovy a výživy nezletilých dětí, ale i dětí zletilých a nezaopatřených.

Dále je to otázka bydlení a vypořádání společného jmění manželů (před novelou zákona o rodině účinnou k 1.8. 1998 bezpodílového spoluvlastnictví manželů). Novela zákona č. 91/1998 Sb. a na ni navazující novela občanského zákoníku přinášejí některá zcela nová ustanovení, týkající se rozvodu manželství a s tím souvisejících právních otázek.

Pokud skutečně nelze nalézt jiné řešení než rozvod, doporučuji pokusit se o dohodu s partnerem v otázkách budoucího bydlení, výchovy, výživy dětí a majetkového vypořádání. Zde je nezbytně nutná porada s právníkem, který vyloží příslušná ustanovení zákonů a poradí, jak postupovat, aby tato stresující situace byla vyřešena co nejdříve a nejméně bolestně.

Rozvod „po dohodě“

Novela zákona o rodině v §24a upravuje nově možnost rozvodu manželství „po dohodě“, a to za předpokladu, že ten z manželů, který nepodává návrh na rozvod, se k němu připojí.

Manželé v řízení předloží soudu písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy, upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, bydlení a případnou vyživovací povinnost. Dále pak pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

V tomto případě soud nezkoumá příčiny rozvratu manželství a manželství rozvede. Pokud se účastníci nedohodli, byť jen o jedné z podmínek, je soud povinen příčiny rozvratu zjišťovat. Tato nová právní úprava je vhodná v případech, kdy je manželství formální a neplní žádnou z funkcí, které jsou mu zákonem stanoveny.

Opatrovnické řízení

V případech, kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí, postupují soudy tak jako před novelou zákona o rodině, s tím rozdílem, že o výchově a výživě nezletilých dětí rozhodují v opatrovnickém řízení.

Vzhledem k tomu, že jsem jako příklad zvolila rodinu, kde jsou manželé středního věku s nezletilými dětmi, vztahují se informace k opatrovnickému, rozvodovému řízení a majetkoprávním vypořádání k tomuto typu rodiny.

V opatrovnickém řízení soud zjišťuje, kolik dětí se v manželství narodilo, jejich věk, vyživovací povinnosti obou manželů, oprávněné potřeby dětí, tj. školné, stravné, jízdné, náklady na zdravotní pomůcky, diety, popř. jiné nutné zvýšené náklady, náklady na zájmovou činnost dětí včetně jazykových kursů, studijních pobytů apod. Dále potom majetkové poměry rodičů, tj. příjmy ze zaměstnání, popř. samostatné výdělečné činnosti, další příjmy, jako jsou nájemné, výnosy z cenných papírů, důchody a jiné pravidelné i nepravidelné příjmy. Dále jsou účastníci povinni předložit výměry o výši všech dávek státní sociální podpory (např. přídavky na děti).

Soud dále posuzuje

předpoklady rodičů pro zajištění výchovy nezletilých dětí. Zpravidla se děti svěřují do výchovy jednoho z nich a styk druhého rodiče s dětmi je soudem upravován jen na návrh. Novela zákona o rodině dává - v případech, kdy je možno vytvořit vyhovující podmínky - možnost střídavé výchovy, tj. že děti střídavě po určitou dobu (např. několik měsíců) žijí u jednoho z rodičů.

V rozvodovém řízení pak soud zjišťuje, zda skutečně existují důvody pro rozvod manželství s tím, že zejména přihlíží k zájmům nezletilých dětí (§ 24 zákona o rodině). Novela zavádí novou úpravu (§ 24b), podle níž soud manželství nerozvede, jestliže s rozvodem ten z manželů, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel, nesouhlasí, a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Toto ustanovení je možno použít zejména v případech, kdy se jedná o dlouholeté manželství (např. u důchodců), nebo jeden z manželů je vážně nemocen či zdravotně postižen. Úkolem je chránit toho z manželů, který se důvodně a oprávněně rozvodu brání.

Společné jmění manželů

Pro řízení o vypořádání společného jmění manželů, které je nutno zahájit do tří let od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství a přichází v úvahu v těch případech, kdy se manželé o vypořádání majetkových vztahů nedohodnou, doporučuji připravit si předem přehled nemovitého a movitého majetku, který manželé za doby trvání manželství získali. Specifikace společného jmění manželů je uvedena v §§136 až 151 občanského zákoníku. Nemovitostmi jsou stavby a pozemky, movitým pak všechen ostatní majetek, včetně finančních prostředků, cenných papírů apod. Společné jmění je vypořádáváno ke dni, kdy se bývalí manželé o jeho vypořádávání dohodli nebo ke dni podání návrhu na vypořádání soudem.

V této souvislosti bych chtěla upozornit, že do společného jmění manželů jsou zahrnovány i případné příjmy (např. nájemné) z majetku, který patří do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, např. z dědictví nebo na základě restitučního nároku. Pro soudní řízení je tedy potřeba připravit výpisy z katastru nemovitostí, doklady, na základě kterých byl majetek získán, čísla bankovních účtů, vkladní knížky, soupis cenných papírů, soupis majetkových podílů na právnických osobách, soupis dalšího movitého majetku.

Nedohodnou-li se manželé o uspořádání bydlení ve společném bytě po rozvodu manželství, rozhodne na návrh jednoho z nich soud o zrušení práva společného nájmu bytu. Současně se zrušením práva společného nájmu bytu manželů po rozvodu rozhodne soud o tom, kdo z manželů bude nadále byt užívat a o bytové náhradě pro druhého z nich. Ze zákona pak přihlíží zejména k zájmům nezletilých dětí a stanovisku pronajímatele (§§ 703 až 714 občanského zákoníku). Právní úprava je odlišná pro různé druhy bytů (obecní, družstevní, služební, byty v domech zvláštního určení).

Na závěr bych chtěla říci, že rozvod manželství a s ním související úprava vzájemných vztahů a povinností je poměrně složitou oblastí práva. Podrobné vysvětlení všech otázek by vyžadovalo mnohem více času a prostoru. Nastínila jsem jen velmi stručně ty nejdůležitější body, o kterých z praxe vím, že mohou posloužit jako základní informace.

Jsem však přesvědčena, že rozvod manželství, který se netýká jen manželů, ale i dětí, prarodičů, společných známých apod., je vždy velikým zásahem do života. Rozvod většinou další život zkomplikuje. Manželství by mělo být v prvé řadě institutem jistoty, vzájemné podpory, tolerance a zodpovědnosti. Aby tímto institutem mohlo být, je potřeba vzájemné úcty a hlavně komunikace, která je tou nejdůležitější prevencí rozvodu.

Autorka je advokátka na Praze 8