Řešíte s bývalým manželem či partnerem, jak si co nejšetrněji a nejohleduplněji předávat děti po rozvodu při střídavé péči?
Je předávání dětí ve Vašem případě situací plnou stresu, napětí, křiku a pláče či psychosomatických obtíží u všech zúčastněných? Nejste schopni se s partnerem v klidu dohodnout jak, kdy a kde si děti předávat? Rozstěhovali jste se s otcem či matkou svého dítěte těsně po jeho narození, do dnešního dne nemělo s druhým rodičem žádný kontakt a nyní je zájem ze strany druhého rodiče vztah s dítětem navázat? Případně Vás dítě delší dobu nevidělo z důvodu pracovního či zdravotního odloučení. Či dokonce i několik let z důvodu, že Vám druhý rodič v kontaktu s dítětem bránil nebo jste byli ve výkonu trestu (ve vězení)? Asistované kontakty či zvykací režim pro Vás může být efektivní a vlídnou pomocí, která mírní silné emoce za pomoci odborníka.
Rozvod, rozchod…dlouhodobé odloučení od dítěte může vzniknout v životě z nejrůznějších důvodů. Nejtypičtějšími, ale ne jedinými, jsou rozvod či rozchod rodičů, dlouhodobý zahraniční pobyt z pracovních důvodů, výkon trestu nebo je-li dítě v pěstounské péči. V případě pěstounské péče rodič často prostě „zmizí“ na nějaký čas a nemívá rodičovské kompetence, které by mu umožnily se o dítě starat. Těmto rodičům se může podařit, mnohdy však až po několika letech, vytvořit vhodné zázemí a začnou usilovat o získání své rodiny zpět. V takovém případě pak asistovaný kontakt realizuje mnohdy doprovázející organizace pěstounů, která má vypracovanou svou metodiku.
Rozchod či rozvod rodičů a nastavování péče o děti je dnes častým jevem. Záleží pouze na rodičích, zda se pokusí tyto napjaté okamžiky zmírnit a dostat na rovinu jednání zdravě vyspělých dospělých či zda podlehnou vlivu nezpracovaných emocí směrem ke druhému z rodičů, bez uvědomění si, že nejvíce tím ubližují dítěti. V tomto článku představujeme asistované kontakty v obecné rovině a nezahrnujeme extrémní případy, kdy je třeba mnohem intenzivnější plán a urgentnější intervence v rámci spolupráce více odborníků, aby bylo zajištěno bezpečí všech zúčastněných. Například v situaci, kdy jeden z rodičů je obětí domácího násilí ze strany bývalého partnera. Zde pochopitelně nemůžeme hovořit o tom, že oběť podléhá nedospěle nezpracovaným emocím vůči druhému z rodičů. Strach, obavy a úzkost jsou zde na místě a pochopitelné.
Průběh asistovaného kontaktu závisí vždy na metodice konkrétního poskytovatele této služby, a samozřejmě na stavu vašich rodinných vztahů, které budou mít vliv na to, jak moc bude během asistovaného kontaktu vyžadována intervence odborných pracovníků. V hlavních bodech se však proces asistovaných kontaktů neliší.
Pokud přicházíte sami a dobrovolně, domluvíte si ve vámi vybrané organizaci osobní schůzku. Před schůzkou samotnou je užitečné sepsat si všechny dotazy, které vás kolem asistovaných kontaktů napadnou. Při návštěvě organizace popíšete vaši aktuální rodinnou situaci, a pohovoříte s pracovníkem o tom, zda by pro vás byly asistované kontakty správným řešením. Pracovník si na vás vyhradí čas, během kterého vás vyslechne a třeba vám nabídne pro řešení vašeho konkrétního problému třeba i jiné, vhodnější, řešení.
Pokud dojdete k závěru, že asistovaný kontakt je pro vás tím pravým řešením, následuje další krok a to dotaz směrem k vašemu bývalému partnerovi nebo partnerce, zda by byl ochotný smluvit si ve vybrané organizaci osobní schůzku, aby i on mohl získat vstupní informace. Pokud souhlasí, absolvujete společnou tzv. úvodní schůzku. Pokud jsou vaše partnerské rozepře hluboké a není vám příjemné být společně v jedné místnosti, proběhne úvodní schůzka s každým z vás zvlášť, to se týká zejména při objektivní překážce, jako je např. zákaz styku apod., klidně i v jiný termín. Jinak je vhodnější rodiče vést ke schůzce společné.
Během této schůzky si odborný pracovník (či odborní pracovníci neb často asistované kontakty zaštiťují dva odborníci) vyslechne přání vás obou, očekávání, průběh a cíl asistovaných kontaktů. Jsou-li mezi vašimi přáními a očekáváními rozpory, snaží se s oběma stranami hovořit tak dlouho, dokud se nenalezne kompromis, který je pro oba rodiče, akceptovatelný. V rámci této dohody se proberou opravdu nejmenší detaily průběhu asistovaného kontaktu, tj. přesné termíny a časy příchodu, odchodu, případně pokud se rodiče nechtějí osobně setkat, tak i strategie dřívějšího příchodu, např. o 15 minut, jednoho z rodičů, který dítě předá odborným pracovníkům a odejde. V domluvený čas, který respektuje 15minutový odstup od příchodu rodiče prvního přichází rodič druhý, který v dané organizaci tráví s dítětem domluvený čas.
Organizace nabízející tuto službu jsou na AK vybaveny hernami i sociálním zázemím. Mezi další nezbytné detaily patří shoda na délce AK a také nad řešením neočekávaných situací, např., že dítě bude plakat, bude chtít odejít dříve atp.. V takovém případě platí, že i tyto situace jsou ošetřeny s oběma rodiči dopředu a na jejich doržování dohlíží odborný pracovník. Obecně platí, že i když je dohoda rodičů o délce AK smluvena, ochrana dítěte a jeho psychického stavu je na prvním místě a fakticky se délka AK řídí podle stavu a reakcí dítěte a odborný pracovník má vyhrazené právo AK případně ukončit dříve a postupně AK prodlužovat. Toto vše se písemně po úvodní schůzce shrne do dohody, kterou všechny zúčastněné strany podepíší, tj. oba rodiče a jeden či dva odborní pracovníci, kteří budou mít AK na starosti. Pokud mají rodiče k něčemu výhrady, je možné dohodu za přítomnosti a souhlasu všech upravit.
Nyní následuje individuální schůzka s matkou, individuální schůzka s otcem a individuální schůzka s rodičem, který má dítě svěřené do péče, a dítětem, které přivede. Cílem těchto setkání je, probrat, jak daný rodič bude dítě na AK vhodně připravovat, jak s ním bude o druhém z rodičů hovořit, jaké hračky, případně sladkosti, svačinu, pití mu na AK přinese tak, aby to bylo v souladu s výživovými zvyklostmi dítěte a souhlasem druhého rodiče. Individuální schůzka s dítětem, za účasti hlavního pečujícího rodiče, má za úkol, aby se dítě seznámilo s prostředím, s odbornými pracovníky, kteří budou AK přítomni, se sociálním zázemím a obecně prostředím herny a prostor, kde se AK bude uskutečňovat a namotivovat ho k první návštěvě. K dispozici zpravidla rodičům bývá také kuchyňka či další místnost, ve které může druhý rodič během AK setrvat. A to buď pro případ, aby byl na blízku pro případ potřeby, že by dítě plakalo a potřebovalo se ujistit, že rodič, na kterého jí více zvyklé, je tu. Nebo zkrátka jen proto, že nemá kde vyplnit volný čas mezi začátkem a koncem AK.
Zcela zásadní věcí, kterou je nezbytné mít stále na mysli je skutečnost, že v první řadě se vždy vše odvíjí od věku a zvyku dítěte a kvality vztahu k rodiči, který nemá dítě ve výhradní péči.
Během AK je v herně s rodičem a dítětem odborný pracovník, zpravidla psycholog, psychoterapeut, sociální pracovník, který sedí opodál, aby měl rodič s dítětem soukromí, probíhá-li vše bez problémů. Nebo naopak, aby pomohl dítěti či rodiči s navázáním kontaktu, s přirozenější nabídkou her, kterých se třeba zpočátku také účastní a postupně z procesu ustupuje.
Pokud vám AK nařídí soud či OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí), postup je stejný a liší se pouze to, že na úvodní schůzce s oběma rodiči je i zástupce OSPODu.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.