Kdy do toho po rozvodu znovu praštíme?

Ve srovnání se situací před rokem 1989, kdy další sňatek uzavíralo i 60 % rozvedených, je to o poznání méně, avšak stejně jako v případě svobodných se intenzita sňatečnosti rozvedených po roce 2013 mírně zvyšuje.

Pro hodnocení úrovně sňatečnosti rozvedených je z pohledu demografické statistiky významnější nežli věk snoubenců doba uplynulá od rozvodu předchozího manželství. Věk při druhém sňatku (či sňatku ještě vyššího pořadí) je totiž závislý na věku při prvním (resp. předchozím) vstupu do manželství a na vývoji rozvodovosti podle doby, která od uzavření manželství uplynula.

Do roka od rozvodu uzavírá sňatek 5 ze 100 žen

Intenzitu sňatečnosti rozvedených vystihují míry opakované sňatečnosti podle doby uplynulé od rozvodu, kdy se počty uzavřených sňatků rozvedených tříděné podle doby od rozvodu vztahují k rozvodům, z kterých snoubenci „pocházejí“. Součet měr pak udává právě zmiňovaný podíl rozvedených, kteří by za předpokladu neměnnosti těchto měr v následujících letech uzavřeli další sňatek. Při zachování situace z roku 2017 by do dalšího manželství vstoupilo v úhrnu 42 % rozvedených mužů a 41 % žen. Nepatrně vyšší opakovaná sňatečnost mužů než žen je běžným pravidlem.

Při porovnání jednotlivých úrovní sňatečnosti podle počtu let uplynulých od právního zániku předešlého manželství je patrné, že s nejvyšší intenzitou vstupují do dalšího manželství muži i ženy hned po rozvodu a s přibývajícími roky uplynulými od zániku manželství intenzita klesá. Do deseti let od právního zániku manželství jsou realizovány téměř dvě třetiny všech sňatků rozvedených. Rozložení opakované sňatečnosti podle doby od rozvodu je pro muže i ženy velmi podobné. Drobnější rozdíly se vyskytují v úrovních v prvních několika málo letech od rozvodu. Bezprostředně, do roka od rozvodu, je úroveň sňatečnosti rozvedených lehce vyšší u žen. Aktuálně v této době uzavírá nový sňatek až 5 ze 100 rozvedených žen, muži pak 4 ze 100. V dalších délkách, zhruba do pěti let včetně od zániku manželství, je naopak mírně vyšší intenzita opakované sňatečnosti mužů. I mezi prvním až třetím rokem uplynulým od rozvodu vstupují v každém jednoletém intervalu doby od rozvodu do dalšího manželství přibližně 4 muži ze 100, od tří let před dovršením šestého roku pak v průměru 3 muži ze 100. U žen se hned po roce od rozvodu úroveň opakované sňatečnosti snižuje na 3 ze 100, která přetrvává až do délky čtyř dokončených let od rozvodu. V dalších délkách klesá na 2 ženy ze 100. V pozdější době od rozpadu manželství (od šesti let výše) se intenzity sňatečnosti rozvedených mužů a žen prakticky vyrovnávají a s přibývajícími roky se dále snižují ve směru pomyslné klesající exponenciální funkce. Okolo 11 až 13 let od zániku manželství uzavírá další sňatek již jen 1 muž/žena ze 100 rozvedených, okolo 20 let uplynulých od rozvodu pak ještě o polovinu méně. Vyšší sňatečnost rozvedených mužů je tak dána jejich vyšší intenzitou v krátkých délkách od rozvodu.

I přesto, že úroveň opakované sňatečnosti je jednoznačně (a neměnně) nejvyšší v prvních několika letech od právního rozpadu manželství a v dalších letech klesá, průměrná doba mezi rozvodem a novým sňatkem se přibližuje deseti rokům. V roce 2017 do dalšího manželství muži vstupovali průměrně po 8,6 roku od ukončení toho předchozího, ženy pak po 9,0 letech. V čase tento interval totiž rostl, když za poslední čtvrtstoletí se téměř zdvojnásobil. Na „vině“ byla jak klesající intenzita sňatečnosti rozvedených v prvních několika letech po rozvodu, tak její zvyšování v dalších letech uplynulých od ukončení předcházejícího manželství.

V posledních čtyřech letech mírně roste opakovaná sňatečnost

Sňatečnost rozvedených v zásadě kopíruje vývoj úrovně sňatečnosti svobodných. Společný byl i rychlý pokles v první polovině 90. let 20. století. V případě sňatečnosti rozvedených došlo ke snížení z úrovně okolo 60 % mužů a žen uzavírajících po rozvodu další manželství na úroveň mírně nad 40 %. Na této hladině se s drobnými výkyvy opakovaná sňatečnost udržovala až do roku 2007, zatímco sňatečnost svobodných se snižovala i nadále (do roku 2003) a posléze stagnovala. V roce 2007 došlo v obou případech k dočasnému oživení vyvolanému zejména datem se sedmičkami (u rozvedených byl meziroční vzestup dokonce výraznější), po kterém následoval šestiletý pokles sňatečnosti jak svobodných, tak rozvedených. V posledních čtyřech letech ale dochází k mírnému nárůstu prvosňatečnosti i opakované sňatečnosti.