Rozpad rodiny rodiče často uvrhá do pochopitelných emocí, a proto jejich schopnost vyhovět potřebám dětí může být omezená.
Dítě ztrácí jistoty a je často „vláčeno“ něčím, co si samo nepřeje. Každý z rodičů i přes všechny své pocity je zodpovědný za to, jak se bude průběh rozchodu ve vztahu k dětem odvíjet a jak moc je poznamená. Sdělení, že se rodiče budou rozcházet a jejich život se změní, vyžaduje přípravu. Citlivě podané informace mohou přispět k tomu, že dítě projde situací rozpadu rodiny bez větších následků.
Dítě především potřebuje jasné informace, co se bude po rozchodu dít. Dostává tak základ pro vytvoření jistot nových. Je zcela přirozené, že rodiče před rozhovorem s dítětem pociťují velkou nejistotu a někdy i vinu. Navíc se bojí, že děti budou plakat nebo se uzavřou, bojí se výčitek. Takové projevy se často v průběhu rozhovoru skutečně objevují. Děti nelze před prožívanou bolestí ochránit. Sdělením informace o rozchodu rodičů a o jeho následcích začíná pro děti proces vyrovnávání se s novou situací. Děti potřebují čas, není možné vyřešit vše najednou. Je jasné, že rodiče nechtějí svým dětem způsobit bolest. Pravdou je, že před ní nelze děti ochránit. Svým klidem, pochopením a srozumitelným jednáním však mohou dětem pomoci, aby se se svou ztrátou postupně vyrovnaly. Pokud trápí rodiče nějaká nejistota nebo pochybnost nebo potřebuji řešit svoji konkrétní situaci, je možné se poradit o postupu na Rodičovské lince.
Prvním důležitým krokem, ještě před rozhovorem s dítětem, je dohoda rodičů. Rodiče by si měli především vyjasnit:
S dětmi je dobré mluvit klidně a sdělovat informace otevřeně a pravdivě, používat slova, která dítě běžně slýchává, nemluvit s ním najednou jako s mladším, nebo naopak jako se starším dítětem. Přiměřeně a opravdově pojmenovávat vlastní emoce, které se mohou v průběhu rozhovoru u rodičů objevit, např. „neříká se nám lehko, je nám to líto, vidíš, i já pláču“.
Těhotenství |
Dítě |