Syndrom čtyř stěn

Na narození dítěte se Hana s Petrem velmi těšili. O svých rodičovských rolích měli jasnou představu – vyhnou se autoritativnímu stylu výchovy, kterým byli sami vychováváni, a pokusí se přiblížit „ideálu“ popisovaném v moderní literatuře pro nastávající rodiče. Hana byla přesvědčena, že se její aktivní život obohatí o péči o dítě a vedení mladé domácnosti.

Po narození dcerky Ely však přišla každodenní realita všedního dne a na řadu situací Hana v příručkách pro novopečené rodiče marně hledala odpověď. „Věděla jsem přesně, že nechci být unavená "pracovnicematkomanželka", jako byla moje matka,“ říká Hana. „Celé dny jsme byla s dcerou – zpívala jsme jí, hovořila na ni. Čím víc jsme se Ele věnovala, tím víc pozornosti vyžadovala. Neměla jsem čas na ostatní povinnosti – po nocích jsme vařila, žehlila a prala. Na manžela mi nezbýval čas ani energie, cítila jsem, že se asi zhroutím.“

Syndrom čtyř stěn se dostavil nečekán – nezván. Shodou okolností se Haně dostala do ruky kniha o mateřských centrech, a řekla si, že to je asi to, co jí a ostatním matkám na mateřské dovolené chybí – ženské společenství, solidarita, svépomoc, prostor pro odpočinek a zábavu. „S chutí paroduji legendu o koutním hrnci. To byl hrnec, do kterého vždy, když v dřívějších dobách na vsi žena porodila, ostatní ženy navařily slepičí polévku a přinesly ho šestinedělce k posteli, aby se posilnila a odpočinula si.“

Z Haniny iniciativy vzniklo občanské sdružení Sdružení karlovarských matek, které je zřizovatelem tamního mateřského centra. Centrum nabízí pět dní v týdnu matkám a dětem mnoho zajímavých programů – např. Kluci, holky, pojďte si hrát, kroužky jazykových kurzů pro děti i matky, výtvarná dílna. Zajímavý je program pravidelných společných snídaní, kdy je čas a prostor pro vzájemné posezení a popovídání. Žhavou novinkou je prenatální péče, kterou si budoucí maminky velmi oblíbily.

Jak si užít mateřskou dovolenou spokojeně a ubránit se syndromu čtyř stěn vyprávěla v pořadu Když doma něco schází Hana s manželem Petrem, několik dalších maminek z Karlovarského mateřského centra, psycholog, advokátka a soudkyně.

Jaká by měla být matka

Několik doporučení pro maminky na mateřské dovolené připravil v pořadu PhDr. Zdeněk Rieger, psycholog z pražského RIAPSu. „Na jednom ze setkání právě s maminkami na mateřské dovolené jsme se snažili společně přijít na to, jaká by taková maminka měla být, aby si mohla čas strávený s dětmi na mateřské užít,“ říká PhDr. Z. Rieger.

Tedy – měla by být rozumná, aktivní, dohodnutá, odpočívající, sdílející, tvořivá. Co to v praxi znamená?

Rozumná maminka je taková, která je poučena o vývojových fázích dítěte, např. o prvním období vzdoru. Do poradny třeba přišla maminka nešťastná z toho, že se její dvouleté dítě vzteká pro každou maličkost. Měla pocit, že je špatná matka. Když se dozvěděla, že jde o častý projev chování dítěte v tomto věku, uklidnila se.

Aktivní znamená, že se maminka i v době mateřské dovolené aktivně zajímá o novinky okolo sebe včetně novinek ze svého oboru.

Dohodnutá maminka je taková, která se dokáže dohodnout s manželem, co od něho očekává a potřebuje. Zároveň ale řekne manželovi, jak si on sám může s dítětem hrát – v praxi se někdy tatínkové bojí na miminko sáhnout, aby mu neublížili.

Odpočívající souvisí s předchozím bodem. Umí říct, že je unavená a pořebuje si odpočinout. Nebo se dohodne s manželem, že jeden den v týdnu bude mít určité dvě hodiny jen pro sebe.

Sdílející znamená, že umí své starosti i radosti sdílet s manželem a širší rodinou. Obecně platí, že sdílená radost je větší radost, sdílená starost poloviční starost.

Tvořivá maminka je nejen ta, která si umí s dítětem hrát, ale umí si také udělat radost – třeba tím, že si koupí něco hezkého na sebe.

„Když jsme se znovu na doporučení, která jsme společně s maminkami sepsali, podívali a přečetli si jejich první písmena vertikálně, dala nám sama odpověď:

• R ozumná

• A ktivní

• D ohodnutá

• O dpočívající

• S dílející

• T vořivá

Čas strávený společně s malými dětmi na mateřské dovolené může být radost,“ říká s úsměvem PhDr. Z. Rieger.