Přijímací zkoušky potřebují změnu

Tento týden čekají studenty čtyřletých a nástavbových oborů, další týden pak uchazeče o víceletá gymnázia.

Jednotné přijímací zkoušky musí skládat všichni žáci, kteří se hlásí na maturitní obory, výsledky žáka pak škola musí v přijímacím řízení zohlednit minimálně šedesátiprocentní vahou. Současnou podobu zkoušek připravoval v letech 2014–2015 tehdejší ministr Marcel Chládek. Poprvé je nakonec žáci psali v roce 2016.

Za šest let jejich fungování se ale ukázalo, že většinu tehdejších očekávání naplnit nedokázaly. „Vybíráme na základě dvou krátkých okamžiků – testů z českého jazyka a matematiky, kdy jsou děti pod stresem. Vznikl nám kvůli jednotné zkoušce doučovací průmysl, na který má peníze ovšem jen část rodin, takže se zvyšují nerovnosti ve vzdělávání,” upozorňuje programový ředitel EDUinu a autor kapitoly Miroslav Hřebecký. Jednotné přijímací zkoušky navíc podle něj negativně ovlivňují kurikulum základní školy. „ Neučí se až tolik to, co je v Rámcovém vzdělávacím programu, jako spíš to, z čeho se přijímačky píší. A do pozadí je v deváté třídě odsouváno třicet procent dětí, které směřují na učňovské obory a žádné přijímačky psát nebudou,” dodává.

Pandemický rok 2020/2021 ale znamenal pro přijímací zkoušky významnou změnu. Jednotné testy byly před rokem povinné pouze pro víceletá gymnázia. U čtyřletých oborů bylo na vedení školy, jakou podobu přijímacích zkoušek zvolí. Nejvýrazněji jednotné přijímací zkoušky odmítly hotelové a podnikatelské obory středních odborných škol (63 % těchto škol testy nemělo). „Na základě této mimořádné situace se potvrdilo, že stávající model centrálně řízené JPZ vyhovuje především gymnáziím a obecně školám s velkým převisem poptávky,“ vysvětluje Miroslav Hřebecký. Například hotelové školy podle něj v covidové situaci, když mohly, raději zavedly zkoušku z angličtiny než z matematiky. „Ta jim totiž s ohledem na obor řekne o uchazečích daleko víc,” dodává.

EDUin proto navrhuje, aby přijímací zkoušky byly plně v režii škol tak, aby odpovídaly tomu, co škola od svého budoucího absolventa chce. A jednotné přijímací zkoušky od Cermatu zůstaly v nabídce, ale nebyly povinné. „Rozhodující osobou by měl být ředitel školy, který může využít plné spektrum nástrojů a neměl by být omezován vyhláškou stanovující mu šedesátiprocentní váhu výsledků centrálních testů,“ připomíná Miroslav Hřebecký. Školy tak mohou, kromě jednotných testů, využít dalších nástrojů, které se v této situaci nabízí – pohovor nebo motivační dopis, portfolia, test z dalších (profilových) předmětů či nasazení psychodiagnostiky.