| Vítr z hor | 
 |
(30.5.2012 9:40:00)
Každý začátek ve Francii je neuvěřitelně (a hlavně nečekaně) těžký, Francouzi to dají člověku-cizinci sežrat.
Francie je totiž plná cizinců, kteří jsou často vnímáni jako "podřadní" (nejvýše je dodnes v této demokratické zemi aristokracie, byť byla zrušena) - ale umějí řeč mnohem lépe než noví příchozí.
Navíc je obrovský rozdíl v hodnocení, tedy ve známkování. U nás je normální mít jedničky a dvojky. Tam se dávají body, vždy několik z dvaceti. Tedy 15/20 (našinec omdlévá studem, jak blbě dopad, Francouz se dme pýchou, bo je fakt dobrej), 10/20 (stačí, abyste prolezli), 16/20 (to člověka potká párkrát za život).
Nikdy jsem nezažila tolik zhroucených lidí, jako na stáži na francouzské univerzitě. Nejhůř to nesli Italové (jimž francouzská stáž zničila výsledky celého vysokoškolského studia) a Němci (nechápali systém, tedy spíš si nevšimli, že nějaký je).
Na druhou stranu existují spousty materiálů pro práci s cizinci, ať už cizojazyčnými dětmi, dospělými, negramotnými, lidmi, kteří nevládnou latinkou atd. Knihkupectví pro učitele přetékají příručkami. Ale jde o to, aby se vůbec zajímali a pro příručku si došli, že.
V úrovni přípravy na cizince ve školách jsme daleko hluboko za Francií, ale oni si dokážou stěžovat i na mnohem vyspělejší systém, než máme my. Kritizování a brlbání mají v krvi.
Církevní školy (obvykle katolické) jsou významné tím, že tam chodí většinou bílí Francouzi, nikoliv věřící, o to nejde. A taky tam nejsou muslimové čili Arabové. A to je pro rodiče důležité.
Když jsem pochopila šíři jejich "demotivujícího systému" a nerovného přístupu k ne-tak-bohatým, jiným, cizím, menšinám atd., nechápala jsem, jak ta země může být tak úspěšná. Ale už Lawrence Durrel nazval Francii "mistrovským dílem stvořeným blbci" (jestli si ten citát pamatuju dobře).
|
| Winky | •
|
(30.5.2012 11:06:39)
fíha, to zní fakt děsivě.
Stěhujeme se do zahraničí a děti neumějí ani tamní jazyk, ani angličtinu(resp. mají malinkaté základy které přes léto doufám trochu vylepšit). Oba budou chodit do mezinárodní školy. Tak jsem na to sama hodně zvědavá, ředitel je teda v komunikaci vstřícný a otevřený, pro nerodilé mluvčí je tam 5 hodin AJ týdně navíc, třídy jsou do 15 dětí a je tam učitel+asistent, já tam mohu být jako dobrovolník. Tak snad to fungovat bude, kdyby náhodou ne, pořád je tu možnost že si budu děti vzdělávat sama - domácí škola, asi bych je nechtěla vystavovat takovému dlouhotrvajícímu stresu a hlavně ponižování jak je v článku popsáno....
|
| Babsi+2 | 
|
(30.5.2012 11:31:22)
Mě teda zarazil ten odstavec o učitelce, co řekne malému děcku stupide a trhá mu sešity. Já bych si něco takového nedovolila. Dril a disciplína-prosím, ale tohle je hodně přes meze slušnosti. Takhle se profík nechová.
|
| hbf |
|
(30.5.2012 12:44:10)
Mně přijde obecně divné vytáhnout děti do ciziny, nota bene takové, kde se nedomluví ani rodiče. Chápu to u emigrantů, chápu to u smíšených párů, že se okolnosti vyvrbí tak, že část rodiny jde do cizího, ale vystavit tomu děti jen kvůli práci? A ještě se divit, že to drhne?
Jak by asi vypadala konzultace, kterou učitelka odmítla, když maminka přiznává, že francouzsky neumí?
Další věc je, že i když bude škola a učitelka sebelepší, tak dítě bude těžko navazovat kontakty se spolužáky. Dcera má ve třídě kluka, který se v červenci přistěhoval z ciziny a v září mašíroval do první třídy. S učitelkou se domluví (učitelka jeho řečí vládne), v učivu prospívá (drží se mezi nejlepšími deseti žáky), ale s dětmi si nerozumí. Konzultace maminky s učitelkou je možná opět jen díky tomu, že učitelka umí její řeč. Maminka česky mizerně, tatínek vůbec...
|
| Anejet | •
|
(30.5.2012 12:49:06)
moje rec, taky nechapu rodice, kteri berou skolni deti na tri roky do ciziny, s tim, ze to detem prospeje, a ze se deti rychle prispusobi.
|
| Gertruda | 
|
(30.5.2012 13:39:15)
A můžu se zeptat, co na tom nechápete? Není přece lepší cesty, jak se naučit cizí jazyk a na vhodnosti jejich učení se shodneme, ne?
|
| qwerty | •
|
(4.6.2012 7:48:10)
Proc proboha? My jsme se stehovali za praci do zahranici uz nekolikrat (tedy drzime se zasady, ze to bude vzdy nemecky mluvici zeme) a deti to snaseji normalne. Naposled jsme se stehovali se skolnima detma, mladsi sel do skoly s nulovou znalosti nemciny, na nejaky pripravny tridy jsme se vykaslali, dali ho do normalni zakladky mezi ostatni Nemce a po trictvrte roce mluvi nemecky normalne, ve tride ma dobry vysledky, spoustu kamaradu. Jediny, co jsme udelali pro jeho integraci navic byla soukroma ucitelka jednou tydne a dvakrat tydne hodina nemciny ve skole pro cizince navic. A taky to, ze jsme deti vyhaneli na ulici si hrat s ostatnima detma.
A znalost nemciny se jim v budoucnosti bude urcite hodit, at uz v Nemecku zustaneme nebo ne. Kdyz vidim, jaky problemy lidem dela naucit se v CR nemecky (viz Nejaka prezdivka)....
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(30.5.2012 18:09:50)
Já takových rodičů a dětí znám minimálně 10, i když třeba měli sem tam těžké chvíle, všichni vzpomínají rádi, nikdy neměli problém najít práci, umí jazyky, umí se prosadit, mají dobrou práci, nejsou to žádní omezenci. ráda se s nimi vídám, mají rozhled.
Kdybych měla možnost, mám pár zemí, do kterých bych se nerozmýšlela a odjela s rodinou třeba hned zítra (kdyby tam jednomu z nás dobře platili).
Taky jsme měli jet s rodiči do ciziny, nakonec jsme nejeli, protože je to arabská země, kde žena nesměla chodit bez muže na ulici, což by pro nás znamenalo domácí vězení.
|
|
| .Žaba | 
|
(30.5.2012 23:00:35)
Správne, správne! Hlavne sedieť celý život za pecou, z jazykov sa naučiť maximálne tak základy ruštiny, to úplne stačí, no nie? 
|
|
|
| Len | 
|
(30.5.2012 13:25:37)
hbf, kontakty se spoluzaky navaze, deti se jazyk vetsinou nauci velmi rychle. Ale Francie je zeme, kam je opravdu tezke emigrovat, presne, jak o tom psala Veveru. V tom je ten hlavni problem.
|
| hbf |
|
(30.5.2012 14:10:31)
Tak jistě, ale navázaný kontak ve formě výsměchu za slovanský přízvuk asi není to, po čem děti touží.
|
| Len |
|
(30.5.2012 14:44:08)
hbf, neznam posmech za prizvuk Prizvuk ma kazdy paty, rekneme. K tomu jsou ruzne prizvuky, nareci mistniho jazyka. Podle meho je proste problem v te Francii. Mam knizku o zenach-emigrantkach, ktere odesly z CR bud po roce 48 nebo 68. Par z nich slo do Francie a setkaly se presne s tim samym, co popisuje autorka clanku a nebo v reakcich Veveru. Zadna z nich v te Francii nezustala, bud se vratily do CR nebo odesly do jine evropske zeme. Kdezto ty, co se odstehovaly do Nemecka ci UK, podobne problemy nemely.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(30.5.2012 18:01:01)
Len, je to žel tak, Francouzi jsou děsní nacionalisti...
|
|
| Petra | •
|
(31.5.2012 21:08:22)
Nemela jsem to tak, do Francie jsem odesla po maturite pocatkem 90. let, v te puvodni euforii otevreni hranic, za ucelem nauceni se reci, neumela jsem absolutne nic, krome nekterych zakladnich frazi z ucebnice pro samouky (jinak jsem mluvila samozrejme rusky a anglicky, ale Francouzi jsou na tu anglictinu haklivi). Asi je to tim, jak se k tomu clovek postavi, ja jsem se chtela naucit rychle a dobre, takze jsem se snazila i o perfektni vyslovnost. A nevim, jestli jsem se proste setkala s mimoradne otevrenymi lidmi, ale vsichni, se kterymi jsme prisla do styku, byli opravdu uprimne admirativni, jak rychle a dobre jsem rec zvladala (jazyky mi vzdycky sly dobre) a casto jsem slychala, jak obecne my, lidi z vychodu, se ucime jazykum rychle. A uznavali, ze oni jsou na jazyky fakt spatni, nebo se to proste u nich blbe vyucuje, coz ted jako matka deti skolou povinnych vidim dnes a denne: vyuka cizich jazyku ve francouzskych skolach je hrozna.
|
| Monika 2 deti | •
|
(2.6.2012 19:04:06)
Myslim ze zalezi kam se kdo dostane, take jsem odjela je se zaklady nikdo se mnou AJ nechtel mluvit.Tak jsem si nasla stredisko kde vyucovali dobrovolnici 3x tydne 2h a hlidani k tomu zdarma s rodilou mluvci takze i dcera se naucila. V knihovne kdyz videli ze se snazim mluvit fran. tak mi jeste pomahali a tak to bylo vsude,kdyz videli snahu tak byly pristupnejsi
|
|
|
|
|
|
| kreditka | 
|
(30.5.2012 13:53:21)
Napíšu ti to asi tak, známí podobně odjeli za prací do Vídně, tady by manžel dřel za sotžva průměrnou mzdu tam dostal lepší práci než tady, manželku má doma neb jeho plat je tak vysoký že netzřeba aby manželka pracovala, penězmi by mohli dláždit a navíc jejich 2 děti umí jak česky tak základy Aj tak německy, za 2 roky normálně s vrstevníky komunikují. Jestli se jednou vrátí do čech tak ty děti budou mít ohroumnou výhodu v jazykové vybavenosti
|
| hbf |
|
(30.5.2012 14:20:42)
Trochu v tom plavu: on jel do Vídně i s dětmi a žena zůstala doma, nebo jeli do Vídně všichni a ona byla doma tam? Děti tam chodily do školy?
Obecně nemám zhola nic proti cizím jazykům, ani proti práci v cizině.
ALE podle mého by to s dětmi mělo probíhat trochu jinak, než jak bylo popsáno v článku. Myslím si, že by rodiče měli ovládat řeč své byť třeba přechodné domoviny na velice solidní úrovni, aby mohli aspoň na tu konzultaci do školy, aby se orientovali v učebnicích, úkolech, aby byli schopni sami navázat sociální vazby s domorodci, koukat na místní televizi a být v obraze.
Pokud to probíhá tak, že se dítě uzavře a nekomunikuje, tak je to podle mého špatně a pozdější využití cizího jazyka to nevyváží.
|
| kotyk | 
|
(30.5.2012 14:38:15)
Jsou povolání, kde se pískne a ty jdeš. A je jedno kam a zda zrovna ovládáš místní jazyk. U některých, třeba vojáci a humaniťáci, je vyloučené, že bys táhla rodinou sebou, ale třeba managoři nadnárodních společností nebo v některých vědeckých oborech to jde. Pak prostě musíš zvážit, zda je pro děti lepší zůstat jen s jedním rodičem doma nebo se sebrat a vyrazit jako celek.
|
|
| ... | •
|
(30.5.2012 16:53:00)
Taky souhlasim, nas ceka urcite jeste cestovani po svete, pojedeme do nejake treti zeme, ale deti bud pujdou na fr. skolu nebo na anglofonni; anglictinu umime oba dobre a kdybychom sli, zaplatim jim kazdy den rodileho mluvciho, aby na ne mluvil.
asi se nauci jazyk i te dalsi zeme, deti vstrebavaji rychle, urcite zkusime nejake krouzky atd. v te reci, ale to bude na nich.
|
|
|
|
| kotyk |
|
(30.5.2012 14:31:35)
Měla jsem několik češtinou nepolíbených spolužáků a pokud nezapadli, pak to nebylo rozhodně kvůli jazykové bariéře ale spíš v jejich povahových vlastnostech. Prostě to byli typy, co by měli problém i při přestupu do jiné školy doma.
Zdravému dítěti tři roky jinde rozhodně neublíží. Ano, je to pro dítě psychický záhul a je na rodičích, aby zvážili, zda to zrovna jejich dítě je schopné přežít, ale zkušenost je to k nezaplacení.
|
| ... | •
|
(30.5.2012 16:50:09)
přesně tak.
A pokud je to takový průšvih, dítě do fr. školy zapisovat nemusí, můžou ho učit doma a klidně jen českou školu, pokud chtějí. K tomu ho můžou zapsat do kroužků, kde se francouzsky pomalinku pasivně naučí.
a co se opět šikany cizinců týká, syn chodí na karate, děti jsou vybarvené každé jinak, jedno moc fr. neumí, ale nijak ho to z kolektivu nevyčlenuje.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(30.5.2012 17:59:58)
hbf a Anejet, vy dvě ani vaši partneři jste asi nikdy nabídku na práci v zahraničí nedostali, že?...
|
| Myšutka* |
|
(30.5.2012 18:30:12)
Můj muž ano a "sklapl kufry a šel...". Já blbka nešla s ním a statečně nesla víkendové (tedy jeden víkend v měsíci) manželství. Biju se do hlavy ještě dnes.
|
|
| hbf |
|
(31.5.2012 15:00:40)
Jsem on, ne ona.
Nabídku na práci v cizině jsem neměl, po možnosti pracovat pod zahraničním šéfovstvem jsem ji ani nikterak nevyhledával, ale snad mi to ani ve vašich očích nebere právo si o tom něco myslet a vyjevit to na webu 
|
|
| qwewerty | 
|
(31.5.2012 21:42:56)
Ráchel: naznačuješ, že u hbf jde o "kyselé hrozny"? Co je ale k závidění na tom, když se rodina s malými dětmi odstěhuje do ciziny? Co se ti zdá tak skvělého na tom "dostat nabídku na práci v zahraničí"?
|
|
| qwewerty |
|
(4.6.2012 13:59:36)
Prosím tě, neblázni. Sestavit nick z písmen, která jsou na klávesnici vedle sebe, není přece nic originálního. Na internetu je podobných spousta - přece tě všichni nenapodobujeme. Navíc pod tímhle nickem píšu už snad 10 let.
A k tomu dalšímu - hloupý Honza nešel do světa na zkušenou s rodinou s malými dětmi. Na zkušenou chodí mladí - studovat, pracovat, učit se. Také jsem tím prošla, bylo to celkem fajn. Žít s rodinou se mi zdá lepší doma - mám tu rodinu, přátele, třeba i rodinný majetek, prostě kořeny. Chápu, že k dlouhodobému pobytu v cizině má každý nějaké své důvody (ekonomické, chuť někam vypadnout, získat nové dovednosti ....), proč ne. Ale nevím, proč by to mělo být důvodem závisti. Budovat si slušnou existenci doma mezi svými se přece cení i ve Francii, v Británii. A ať se to komu líbí nebo ne, na přistěhovalce a kočovníky se vždycky majorita dívá trochu svrchu.
|
|
|
|
|
|
| Vítr z hor |
|
(30.5.2012 20:29:35)
Zažila jsem profesorku, co na dospělé lidi (studenty=cizince) řvala, že napsat esej na nelinkovaný list A4 je vrchol neúcty k vyučujícímu. Každý inteligentní člověk přece ví, že eseje se píší na LINKOVANÝ DVOULIST.
Podotýkám, že se to stalo asi 14 poté, co studenti přijeli z celého světa, nikdo jim informaci o vhodných papírech nepodal. Je běžné, že se očekává, že si člověk tyto informace zjistí sám.
Studentům bylo kvůli použití nesprávného papíru sníženo hodnocení za onu konkrétní práci, celková známka za semestr byla pak průměrem všech známek – tedy včetně onoho propadáku s papírem.
|
|
|
V její náručí
V létě oceníte rychleschnoucí oblečení
VědaFest 2024Praha 6 
Slavnost královny JohankyPříbram 
Rusalka na VysokéPříbram 
25. ročník sečení luk na SolániVsetín 
O PalečkoviKutná Hora 
VědaFest 2024
Slavnost královny Johanky
Rusalka na Vysoké
25. ročník sečení luk na Soláni
O Palečkovi
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)