Re: Nevim

Nemela jsem to tak, do Francie jsem odesla po maturite pocatkem 90. let, v te puvodni euforii otevreni hranic, za ucelem nauceni se reci, neumela jsem absolutne nic, krome nekterych zakladnich frazi z ucebnice pro samouky (jinak jsem mluvila samozrejme rusky a anglicky, ale Francouzi jsou na tu anglictinu haklivi). Asi je to tim, jak se k tomu clovek postavi, ja jsem se chtela naucit rychle a dobre, takze jsem se snazila i o perfektni vyslovnost. A nevim, jestli jsem se proste setkala s mimoradne otevrenymi lidmi, ale vsichni, se kterymi jsme prisla do styku, byli opravdu uprimne admirativni, jak rychle a dobre jsem rec zvladala (jazyky mi vzdycky sly dobre) a casto jsem slychala, jak obecne my, lidi z vychodu, se ucime jazykum rychle. A uznavali, ze oni jsou na jazyky fakt spatni, nebo se to proste u nich blbe vyucuje, coz ted jako matka deti skolou povinnych vidim dnes a denne: vyuka cizich jazyku ve francouzskych skolach je hrozna.