| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Poprvé do školky v přírodě

 Celkem 56 názorů.
 bobinaxx 
  • 

nadepsané prádlo... 

(2.3.2010 7:34:04)
Dítěti, které chodí do školky a jsou mu 4 roky, prádlo, které má nadepsané dny asi moc nepomůže, když neumí číst....
 Lucie (+3 zlatíčka) 


Re: nadepsané prádlo... 

(2.3.2010 7:59:31)
Ale paní učitelka snad číst umí ~:-D
 Jana + 3 rošťáci 


Re: nadepsané prádlo... 

(2.3.2010 10:45:09)
Jde věci označit obrázky - svou první dcerku jsem tak učila dny v týdny, když byla malá - jako kytička. Nejdříve je semínko, to klíčí, pak má jeden lísteček, a více lístečků, pak pupen květu a v neděli vykvete. Tím se to naučila velmi rychle, takže i věci lze takto označit
 bobinaxx 
  • 

Re: nadepsané prádlo... 

(2.3.2010 16:43:50)
To snad ano :) Otázka ale zní, jestli bude paní učitelka kontrolovat prádlo každému dítěti každý den ... Příběhy o nerozbalených sáčcích v kufru tomu moc nenapovídají :)
 Vanility 


Re: nadepsané prádlo... 

(3.3.2010 12:30:59)
Syn jezdí od 4 let do školy v přírodě a na letní tábory. Je nemožné, aby učitelky všechno uhlídali, ale problém výměny prádla jsem samozřejmě řešila taky. Nakonec se mi očíslované osvědčily barevné pytlíky. Dají se koupit v papírnictví ( jsou do mrazáku, takže na ně jde psát fixem ). Každý pytlík má své číslo a je v něm tričko, ponožky a slipy. ( dělám ještě cca 2 pytlíky navíc - pro jistotu ) Syn si to opravdu pochvaluje, je většinou jeden z mála, kdo zoufale každý den neloví v kufru a neví co si vzít. A přestože už chodí do školy, chce pytlíkovat prádlo dál. :-)
 PEtra Neomi 
  • 

Re: nadepsané prádlo... 

(3.3.2010 13:47:09)
U nás vybíraly prádlo učitelky, ale prádlo muselo být v pytlíkách roztříděné, tj. kalhotky zvlášť, punčocháče zvlášť... prostě u každého dítěte sáhly do tří pytlů, nahledaly set, podaly... upřímně řečeno, asi toho na ně bylo dost, docela je obdivuju.
 Helča 
  • 

Re: nadepsané prádlo... 

(6.3.2010 15:18:22)
Podepsané nejen prádlo je základ pro učitelku. Děti si dost často svoje věci nepoznají a nebo mají věci stejné a pak je jim milejší to méně "oprané". Takže podepisovat věci 100% ANO.
 fisperanda 


Nevím, jestli bych to dokázala 

(2.3.2010 8:50:03)
U nás je taky teď školička v přírodě. Bohužel stojí tři tisíce, a tak dcerka nejede. Daleko horší problém bych ale řešila kdybych ty peníze měla, totiž jestli jsem schopná dcerku vůbec pustit. Já vím, že není správný dítě držet doma. Kdyby moc chtěla, pustit bych ji musela, já vím. Ale je to pořád takový... nevěřím cizím lidem. Nikdy jsem dcerku nechtěla svěřit paní na hlídání. Docela máme problém s vyzvedáváním ze školky, oba s manželem pracujeme, ale nedovedla jsem si představit že dceru svěřím do rukou někomu cizímu. Pro mě nepředstavitelný. Zkrátila sem si radši v práci pracovní dobu. Takže mám stejný problém se školičkou. Pořád by se mi v hlavě honilo, jestli ji budou dostatečně hlídat, jestli se někde nezaběhne, jestli se jí něco nestane. Nemůžu prostě věřit cizím lidem, i kdyby paní učitelky byly sebelepší a měly vychovatelek třeba pět.
Vím že ten strach nebude nikdy menší, nezmenší se s věkem. Ale ve škole už se mě nikdo nebude ptat, předpokládám že si dcera prosadí svou a budu muset neochotně couvnout :) Chtěla bych nebýt upjatá matka a dát jí svobodu, nechat ji dýchat, ale když s tím strachem to jde tak těžko. Nedovedu si představit to moje trdýlko někam pustit ve čtyřech letech.
 Pawlí 


Re: v jakém věku na školku v přírodě? 

(2.3.2010 10:03:00)
Náš syn jezdí od první třídy. Na školy v přírodě, s družinou, na soustředění s karate.
Vždycky přijel nadšený, měl sebou mobil a paní vychovatelka svazek pohledů:-).
Ale je to živel kterého je všude plno a vždycky s tím že chce jet přišel sám.
Samozřejmě jsem se o něj taky bála a stýskalo se mi ale když jem viděla jak je nadšený pouštím ho s lehčím srdcem.~:-D
 Jíťa 
  • 

Re: v jakém věku na školku v přírodě? 

(2.3.2010 10:07:05)
dcerka jela hned ve 3 letech, ale až na jaře (podzimní školka nenabízela). Všechno bylo v pohodě. Děti, které ŠVP už absolvovaly se na další těšily a nakazily i ty nové.

Starosti s oblékáním a jinými věcmi bych probrala s učitelkama. Ony děti znají, vědí jak moc potřebují pomoc ve školce, takže by měly říct, jestli to bude na obtíž, nebo ne.
 sylvaina 


Re: v jakém věku na školku v přírodě? 

(2.3.2010 10:15:26)
Starší jela poprvé ve 3 letech. Měla za sebou už ale rok v jeslích. Zvládla to bravurně. Moc se jí tam líbilo. Mladší pojede poprvé letos, má čerstvě 4. Nebojím se o ní vůbec. Bude tam mít s sebou starší. U nás školka a škola jezdí najednou.
U těch malých dětí se snad 100% sebeobsluha ani neočekává. Paní učitelky je mají zpravidla rozdělené a spí s nimi na pokojích, takže na všechno dohlédnou. A školní děti je chodí uspávat a číst jim pohádky.
 Míša a kluci 05/02,7.1.05 


Re: v jakém věku na školku v přírodě? 

(2.3.2010 11:00:04)
Starší jel ve 4,5 mladší pojede teď v červnu a bude mu bude 5,5.On by jel i dřív,ale problém byl,že nemusí zimu a vše s ní spojené, tak co by tam s ním učitelky dělaly.
První školka v přírodě byla pro mě hrozná,taky jsem si myslela,že mám mamánka a co by beze mě dělal,ale byl úplně v pohodě.Myslím si,že je to jen náš pocit,že by byli bez nás ztracený.Držet doma je nemůžeme a když chtějí jet tak v tom nevidím problém.
Prádlo přivezl použité, učitleky na ně dohlížejí,aby si brali čisté.

Musela jsem se smát větě v článku" že si mají rodiče naplánovat co za tu dobu udělají,kosmetika,kadeřnice,domácí práce....Upřímě já nestihnu nikdy nic a hned jsou děti zpět.Když jel syn prvně,taky jsem si naplánovala co vše stihnu,kam se všude podívám a podařila se mi sotva polovina.~;)
Tak se mi to povede třeba letos, to na sebe navazuje školka v přírodě, škola v přírodě,takže 3 týdn.budeme na střídačku jen s jedním dítětem.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(2.3.2010 13:38:05)
jenomže tohle je tvůj problém a budeš se s tím muset srovnat. Jednou tvé dítě prostě vyletí z hnízda. Ať chceš nebo ne.
Právě takové to osamostatňování se (nejdříve hlídání, pak školka, škola v přírodě, samostatný život), je pro děti hodně důležité. Naučí se také starat samy o sebe, vědět, že maminka není vždy po ruce. Jsi na nejlepší cestě vychovat ze své dcery bojácné nesamostatné dítě - za to ti jednou nepoděkuje.
Syn má taky 4 roky. Od malička by šel klidně i s cigány, kdyby s nimi byla sranda ~t~. Když není s námi, jsme rádi, že si můžeme oddychnout. Stejně ale tak za 4 hodiny začneme vzpomínat, copak asi dělá. Taky se "děsím" toho, jak zmákneme školičku v přírodě. Hlavně my s tátou, bude se nám stýskat. Jemu určitě taky. Jsou to ale zážitky, které jim nikdo nenahradí.
Jestli bude nosit jedny slipečky celý týden nevidím jako největší hrůzu. To jsou malé věci.
Syn je po mně. Já se vždycky na výlety a podobné akce strašně těšila. Večer se mi třeba před spaním zastýskalo, ale zážitky vždycky vítězily.
Nesmíš to brát jako "zlo", ale jako dobro pro své dítě. Navíc, nebude tam sám. Bude tam mít paní učitelku, kterou zná, kamarády, kteří na tom budou stejně. A na učitelkách je, aby jim udělaly takový program, aby na stýskání neměli čas!
 Jana 
  • 

Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(2.3.2010 16:40:09)
Tak je jasný, že dítě se musí osamostatnit. Držet doma desetiletý dítě je nesmysl. Ovšem posílat tří-čtyř-leťáky na školky v přírodě mně osobně nepřijde ideální.
 Jíťa 
  • 

Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(2.3.2010 18:56:21)
Myslím, že většina tříleťáků to zvládá daleko líp než jejich rodiče. Soudím podle mojí dcery a jejích spolužáků.
 petula 
  • 

Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(9.3.2010 2:32:59)
Presne tak. Sla do skolky az v peti letech a v sedmi letech byla o prazdninach skoro tri tydny bez nas a byla v pohode! Ma to cas.
Letos pojede na soustredeni karate a moc se tesi. Nemuze se dockat:-)
 Veveruše 


Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(4.3.2010 22:21:08)
A co takhle zkusit věřit dcerce~;)? (Tak na to aspoň půjdu já:-)). Teda ne že bych svého čtyřleťáka posílala na školku v přírodě, zatím zvládl od září v kuse chodit do školky jen 9 pracovních dní (dvakrát), teď je zrovna opět nemocný. Navíc je to velký závislák a na školku si díky své povaze i díky tomu, že tam moc nepobyl, pořád ještě zvyká a obvykle se mu tam nechce. Taky nenecháváme s manželem většinou děti hlídat nikým jiným, občas jsou chvilku u babičky, když se jí to zrovna hodí a má náladu, ale hlídání zajišťuje zpravidla manžel. Nemám ale problém nechat staršího chvilku na zahradě téměř bez dozoru (třeba jako dvou až tříletý si hrál na písku u terasy, já jsem vařila a kontrolovala ho jen po sluchu - dokud jsem slyšela, jak si povídá, tak to bylo dobré, jakmile zmlknul, hned jsem vyběhla a zkontrolovala, stejně tak, pokud se ozval, že něco potřebuje), občas už i toho mladšího (toho ale jen tak na 1-2 minuty)- nakážu, kde mohou být a kam naopak nemají chodit a průběžně je kontroluju.
 maminkainka 
  • 

Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(5.3.2010 21:54:44)
To znám, přesně můj problém, pro zatím si říkám, že je ještě malá, že to nechám, až bude starší. Např. škola v přírodě, ale školka v přírodě? To je moc brzy.
Sama jsem jela do školky přírody a celou jsem ji probulila, vůbec jsem si to neužila, jen jsem se užírala, noc co noc.
Když jsem byla starší, bylo to lepší, tolik jsem už nelpěla na rodičích a vystačily mi kamarádky.
 petula 
  • 

Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(9.3.2010 2:28:11)
Nejsi upjata matka. Myslim,ze mas strach o dite kvuli bezpecnosti. Je to dobre, ctyrlete dite je jeste moc male! Ma dcerka sla do skolky az ve ctyrech letech, na tabor jela poprve v sedmi letech a byla uplne v pohode. Byla samostatna a mohla se o sebe sama postarat. P.
 petula 
  • 

Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(9.3.2010 2:47:13)
Tak male deti nikdo NEUHLIDA.
 marketa 
  • 

Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(9.3.2010 8:17:58)
kdyz ti to tak vyhovovalo, tak prosim. nikdo ti to nebere ani nekrtizuje.
ja jsem presvedcena o opaku. mje dcera sla na 3x4 hodiny do jesli v roce a pul a byla tam velmi spokojena a kazdy den se ptala, jestli budou deti. tyden ma 168 hodin, tech 12 ve skolce nas obohatilo a nemam pocit, ze bych se kvuli tomu mene venovala svemu diteti. kojila jsem ji do 2 let, dochzka do jesli mi v tom nebranila.
naopak, mela jsem cas obehnout urady, zubare, zapsat se na trochu cviceni a byla odpocata. a ji ocividne spolecnost vrstevniku delala dobre.
do skolky sla ve 2,5 a je tam velmi spokojena. skolka je vekove smisena, tech kolem 3 let je tam jen par a celkem 20 deti, z toho jedno neslysici.
a svete div se, oni ty deti ohlidaji a to s nima jdou kazdy den ven, za kazdeho pocasi.
takze nesud vsechny deti podle tve dcery a nehazej vsechny skolky do jednoho pytle ;-)
pokud by udelali kratkou skolku v prirode, rekneme dve prespani, tak ji pustim a nebudu si delat zadne starosti. samozrejme jen kdyz by sama chtela.
 kata73 


Názor ředitelky MŠ 

(9.3.2010 23:43:04)
U nás ve školce měly mamky taky obavy, jestli to vše ta jejich zlatíčka zvládnou - a zatím to vždycky s naší pomocí zvládly. A vždy nás překvapí ty dětičky, které ve školce ani pomalu nevědí, kde mají věci na sebe! Berem děti od čtyř let, ale nejvíc jezdí předškoláčci. Vždy to máme na 5 dní (4 noci) a děti mají tolik zážitků, že na brečení pomalu ani není čas... večer se se všemi pomazlíme místo mamky a posíláme pozdravy domů po měsíčku a hvězdičkách... Taky máme z domova napsané pohledy, podobně jako popisuje autorka článku, moc se nám to osvědčilo. Maminky to holt zvládají mnohdy hůř než děti, ale to svědčí o tom, jak moc mají svá zlatíčka rády ~s~ - a to je vlasntě dobře.
 michaela dvorakova 
  • 

Re: Nevím, jestli bych to dokázala 

(5.3.2011 19:00:07)


Dobry den,

mam pocit ze mi mluvite z duse!:-))Mam ctyrleteho chlapecka a take si nedovedu predstavit, ze by jel na skolku v prirode!Bala bych se stejne jako Vy,ze maleho neohlidaji apod.No uvidime priste rok ci ve skole.Snad me tento strach brzy prejde!!

Mejte se pekne s pozdravem Misa
 JanaJana 
  • 

školka v přírodě 

(2.3.2010 11:28:51)
Tak to docela koukám, že už tříleté děti jezdí na školku v přírodě. No my bydlíme na horách a školku máme v přírodě po celý rok, takže se nikam na týden nevyjíždí, proto je pro mě článek docela velkým překvapením. Já bych asi tak malé dítě na týden nepustila. Rozhodně neříkám, že je to špatné, ale vycházím z naší situace - máme tříleťáka, ve školce se dobře zadaptoval, chodí jen na dopoledne a je to myslím momentálně akorát. Přeci jen je ještě zvyklý na různé rituály (ráno se chodí k nám mazlit do postele, večer se půl hodiny čte pohádka, nespí po obědě ale večer v 18 hod už je v posteli. Neumím si moc představit, jak by najednou snášel zmněnu režimu a odloučení. Třeba by to zvládl v pohodě, nevím, ale třeba taky ne a proto bych to riziko nepodtupovala, za to by to nestálo. Škola v přírodě už ano, ale školka v přírodě nevím... No dobře že u nás nic takového není a nemusím to řešit, ale letos bych synka určitě nepustila :-)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: školka v přírodě 

(2.3.2010 13:40:45)
školy a školky v přírodě jsou pro děti z velkoměst, aby se dostaly na čerstvý vzduch.
Navíc, i vzhledem k tomu, jak spousta rodičů řeší, že nemá peníze, se dnes hodně dětí na hory ani nepodívá.

Střevní chřipka je smůla, chytit to ale můžou i doma. Pokud to mají učitelky promyšlené, jsem pro, nás to taky čeká.
 Balbína 


nejezdila jsem 

(2.3.2010 12:11:28)
Pocházím z Vysočiny, na školku ani školu v přírodě jsme nejezdili. Děti ve školce mi na to přijdou strašně malé... Teď byla dcera kamarádky, jsou jí 4 roky. byli na 10 dní. Na konci celá školka chytla střevní chřipku. Měli smůlu, chudáci. Holčičce se líbilo, jen říkala, že jí bylo moc smutno, v noci nemohla usnout.
Nejsem na to zvyklá, ale asi některé děti to zvládají v pohodě.
 Ráchel, 3 děti 


Re: nejezdila jsem 

(2.3.2010 14:42:57)
já myslím, že řada dětí má smíšené pocity - na jednu stranu jsou rády za "dobrodružství", vyhrají si s kamarády... na druhou stranu ještě moc nezvládají stýskání si. a pokud se náhodou ocitnou v pokoji s někým, s kým is nesedí, může být celý pobyt docela traumatizující. Ale všichni kolem se tváří pozitivně, rodiče jim říkají, jací jsou velcí a jak to pěkně zvládli... tak to je pak těžké narovinu vybalit, že celkově to zas tak super zkušenost nebyla ~d~
 Dana 
  • 

Re: nejezdila jsem 

(2.3.2010 14:56:10)
Dcera se věku 4,5 roku měla takové smíšené pocity-jeden den by jela,druhý zase ne,takže jsem jí asi měsíc před odjezdem odhlásila.Nelituji.Zase až tak super nadšené děti nepřijely,naopak přijely skoro všichni nachcípaní.

Letos je v první třídě a na školu v přírodě se moc těší.Ve třídě se sešla skvělá parta,děti se vzájemně navštěvují a těší se,že budou spolu i večer.

Ráda bych,aby někdy jela i na tábor,ale na ten zatím nechce.Nebudu nic uspěchávat,třeba po příjezdu ze ŠvP sama řekne,že pojede i na tábor.
 Beruška syn 7,5 a 25tt, dcera 3  
  • 

já bych nepustila 

(2.3.2010 12:48:29)
ahoj holky,
my čerstvou tříleťandu.... do školky zatím nechodí, protože čekám mimi a není místo, ale do školky v přírodě bych ji nepustila. Je sice doma mamiňák, když ji ale někdo hlídá je spokojená.
Přes den by byla 100% v pohodě, usnutí večer rovněž, ale nedovedu si představit, kdo by k ní v noci vstával, protože vstává stále tak 2-6x za noc, chudáci vychovatelky. Bohužel se toto nezměnilo, ani když ji hlídala babička, rovněž v noci vstávala... je to psychické.. bohužel a ještě máme problém se zubama, špatné kvůli ant a nerada si je čistí, nechá si to pouze ode mne, a představa, že by si týden zuby nečistila.. no hrůza :(
Ale myslím, že ona sama by jet chtěla.

Syn 7,5 ještě nebyl nikde.. krom týden u prarodičů asi ve čtyřech a byla to dost hrůza...měli tam jen dvě děti - ještě neteř v té době 6ti letou a nebyli ve třech dospělých schopní dohlédnout, aby děti měli čisté prádlo.. a ani jim nevymysleli program.

Od té doby syn nikam nechce, max k mým rodičům, nebo když je tu můj brácha s rodinou a klukama, tak si třeba na tři čtyři dny děcka vemou ale děláme program společně, jen třeba přespávají u nich.

Na tábor ani nikam jet nechce.. a to kamarádi ho lákají už druhý rok na rytířský tábor, a rytíře od zbožňuje.
Doma to moc neřešíme, protože jsem doma a nepotřebujeme, aby někam jel, ale až se vrátím po třetím mimi do práce, tak na tábor jezdit asi budou muset, protože nemáme hlídání, tak bude jezdit se ségrou a mimi bráška bude asi ve školce i o prázdninách dle potřeby.

Jinak my bydlíme na vysočině, školky v přírodě tu nedělají, ale vím, že neteř byla nějak v 5ti letech asi na 5 dní, bydlí v pardubicích, ale tam berou děti až od 5 let na tu školku v přírodě, mrňata 3,4 neberou, což mi přijde rozumné.
 Míša a kluci 05/02,7.1.05 


Re: já bych nepustila 

(2.3.2010 13:38:09)
Beruško,já si myslím,že až ty to budeš potřebovat,aby na tábor jel,tak nepojede,nebude zvyklí a už ho nedonutíš.Pokud dobře počítám bude mu 10 a to už na první vyjetí na tábor bude podle mě pozdě.Pokud tedy on nebude chtít.
Ani s tím čistěním zoubků si myslím by nebyl takový problém. Učitelky na ně dohlížejí a tam by si je čistila sama. Uznávám,že to asi není v tomto věku kvalita,ale snad to 14 dní přežije a to čisté prádlo taky.Nesmíme být tak cimprlich.
Neber to prosím jako urážku,taky než prvně starší kluk vyrazil na 14 dní jsem to zvažovala.Pořád si říkala,že tohle a támhle to a že to nezvládne a že se budí a milion dalších věcí...V dětech je víc než si myslíme.
Moje neteř byla na školce v přírodě ve 3,5 letech spokojenější dítě jsem neviděla.
Náš Honzík taky mohl jet v tom věku na zimní školku,ale z celého odd. byl jediný kdo chtěl jet,tak se pro malou účast školka v přírodě zrušila.Ikdyž dětí by chtělo asi víc,ale rodiče z různých důvodů je nepustili,tím myslím i starší děti.
Myslím si,že je to škoda, mě se domů vrátilo úplně jiné dítě,byl o dost samostatnější,více si hlídal věci i je po sobě uklízel,škoda,že mu nezůstalo~:-DV mých očí "vyspěl".
 Ráchel, 3 děti 


Re: já bych nepustila 

(2.3.2010 13:48:21)
to není pravda, že pak už ho "nikam nedostane". Každé dítě je jiné a jindy zralé na delší odloučení od rodičů. Je důležité dobře odhadnout, kdy to je. Když totiž dítě jede moc brzo a tábor či škola v přírodě pro něj není dobrá zkušenost, tak pak je těžké ho přesvědčovat později, aby někam jelo - viděla jsem takových případů několik.
My jsme zvolili postupné "otužování", poprvé jely naše dvě starší děti na tábor s lidmi, které dobře znají oni i my (kamarádi), nejprve "mastňácký" tábor v domě, až postupně pod stany atd.
Je mi jasné, že tady budu v menšině, ale myslím si, že školka v přírodě je spíš dobrý nápad pro rodiče, kteří si odpočinou, než pro děti. Škola v přírodě - to už je něco jiného, a i tam je potřeba opatrně, dítě zbytečně nenutit apod. V budoucnosti se to vyplatí - děti pak jezdí opravdu rády a nepřipadají si odložené.
 Míša a kluci 05/02,7.1.05 


Re: já bych nepustila 

(2.3.2010 14:15:56)
Rachel,souhlasím,každé dítě je jiné a platí na něj jiný postup.Nesouhlasím s tím odpočinkem.Když doma zůstal mladší a starší odjel,bylo to naopak náročnější, neměl si doma s kým pohrát,takže jsem se mu musela více věnovat. A když si mladšího vzala babička,aby nechodil sám do školky(2 roky chodili spolu)tak jsem doháněla resty v práci a doma. Takže promiň,ale o odpočinku mám jiné představy~;)
 Ráchel, 3 děti 


Re: já bych nepustila 

(2.3.2010 14:40:48)
tak to já si svým způsobem odpočinu kdykoliv, kdy mi doma ubyde aspoň jedno dítě :-)
 Inka 
  • 

Re: já bych nepustila 

(2.3.2010 14:29:45)
Syn jezdil do školky v přírodě, do školy v přírodě i na tábory s naprostým nadšením, kdybych ho nepustila bral by to jako trest. Přiznávám, že jsme si i my rodiče, odpočinuli, teda hlavně vyráželi pařit.
 Kočanská 
  • 

Re: já bych nepustila 

(3.3.2010 18:10:41)
Ráchel, já s Vámi naopak souhlasím. Dcerku 3,5 roku jsem zatím svěřila "jen" mým rodičům nebo švagrové a vždycky tak na 2 dny (na prázdniny). Je tam ráda, ale těší se vždycky na nás. Radši je asi s námi, protože se v poslední době ujišťuje, že když bude u tety, tak tam taky budeme. Určitě by jí odloučení od nás neublížilo, ale já naslouchám co si ona přeje a pokud by si nepřála jet kamkoliv k tetě či na školku v přírodě, tak se to snažím respektovat. Zatím k tomu, že by byla školka v přírodě ani nedošlo.
 Veveruše 


Re: já bych nepustila 

(4.3.2010 22:38:00)
Jo jo, jak já jsem byla ráda, když jsem si tuším v osmé třídě vymohla, že už na tábor nemusím~q~. Bojovky se mi moc líbily (a taky polední klid, kdy jsem si mohla v klidu číst), ale s těmi cizími dětmi, které jsem viděla jen 1-2x do roka, jsem se prostě nějak neskamarádila (byly to tábory od dědečka a posléze od mámy z práce, poprvé jsem jela ve druhé třídě). Škola v přírodě (poprvé ve 4. třídě) mi naopak vůbec nevadila, tam jsem měla kamarádky. Jen si pamatuju, jak jsem v 7. třídě na škole v přírodě trpěla na večerních diskotékách... Naopak od 16 jsem začala ráda jezdit na putovní tábory (s týmiž dětmi, s nimiž jsem jezdila na dětské tábory - asi jsem k tomu nějak dozrála), kde jsme mimo jiné po večerech s moc fajn vedoucí diskutovali o vážných tématech (a taky tam nebyly žádné diskotéky a stupidní hry na fanty~y~). Zhruba od té doby jsem byla ráda, kdykoliv jsem mohla někam vypadnout a už mi to zůstalo~j~. Osobně budu po své osobní zkušenosti na tábor děti posílat, jen pokud tam budou samy chtít (jinak budou hlídat babičky) a pokud to bude s dětmi a vedoucími, které znají (skaut nebo jiný oddíl).
 Jíťa 
  • 

Re: já bych nepustila 

(2.3.2010 18:52:26)
Taky si myslím, že většině dětí ŠVP pomůže se více osamostatnit. Můžou se zbavit nějakých zlozvyků s nimiž si rodiče nevědí rady (např. to vaše noční buzení).

Před lety, když jezdila dcera, tak učitelky mívaly noční službu - každou noc byla některá vzhůru a hlídala. Připadá mi to rozumné, protože některé děti se i v noci různě courají na WC, napít apod a v cizím prostředí by je mohlo ledacos napadnout.

Než držet dítě doma, raději bych tyto individuální problémy řešila přímo s učitelkama v MŠ. Možná bys zjistila, že vlastně žádný problém není.
 helis78 


Já bych pustila 

(2.3.2010 18:11:30)
No, jak to tady tak čtu, tak musím říct, že já jsem asi nejotrlejší a vůbec toho nelituju. Nejstaršího syna jsem vyexpedovala už v 1 roce k dědovi a babičce asi 60km od domova na týden a byl v pohodě, vysmátý, žádné stresy, on byl takové pohodové dítko. Další dcera jela asi v roce a půl a platí totéž, už byli dva a babička to opravdu skvěle zvládala, od té doby tam jezdívají tak 4x do roku na týden, já si odpočinu, něco udělám, navštívím kamarádky v klidu bez dětí. Syn tam jezdí rád a byl by tam i bydlel, ale pro dceru už je týden dlouho, nedávno tam byli i s nejmladší dcerou /skoro 2r./na týden a platí to, co jsem říkala už před tím, babička to opravdu zvládla skvěle a to je manželova maminka, ta moje by si netroufla, i když nemám žádné raubíře, ale vydržet poslouchat týden hádky těch starších, to chce pevné nervy.
Já jsem si už od narození nejstaršího říkala, že děti mám jenom půjčené a nesmím se bát dát jim určitou svobodu, protože v mém okolí je jedna žena, která má už dospělé syny a neustále o ně má strach, volá jim a děti tím svazuje. Děti stejně jednou vyrostou a pak budu ráda, když alespoň ve 30 opustí hnízdo ~t~.
 Winky 
  • 

Re: Já bych pustila 

(2.3.2010 19:21:31)
ale pobyt jednoho dítěte (event. sourozenců) s babičkou či jiným členem rodiny, kterého dítě zná prakticky od miminka - to je něco úplně jiného než pobyt s učitelkami ze školky, cizími vychovatelkami a kupou děcek.

U nás se nic takového nepořádá a vážně mi to nijak nechybí. Můj osobní pohledn na to je, že v tomhle věku jsou děti ještě moc malé na kolektivní týdenní pobyt v tom smyslu že to pro ně je neúměrný stres a myslím že se to zákonitě někde jinde pak projeví (v chování, v nemoci, v chuti ke kolektivu atd). Možná jsem jen ovlivněná tím, že moje školková dcera je značně nekolektivní, jako vydrží ve školce, ale nerada se účastní skupinových her a programů, vydrží si dost hrát sama, a o hodně dětech ze třídy se vyjadřuje v tom smyslu že jí v něčem vadí v té školce - takže bych ani nebyla odvařená z toho že by s nimi měla trávit celý týden. Už po těch 6-7 hodinách je z toho pěkně unavená. Jinak k babičce na víkend jede ráda, i se sama ptá kdy tam zase pojede - ale je to o tom že je tam většinou sama jakožto dítě a jeden až tři dospělí se věnují JÍ :-)
 Jana 
  • 

Re: Já bych pustila 

(2.3.2010 19:42:48)
Winky, naprostý souhlas.
 luthienka 


Nejela bych 

(2.3.2010 20:33:17)
Já jsem na tom trochu obráceně. Mohla bych jet jako učitelka, ale strašně se mi nechce. Mám toho dost za půl dne ve školce a nedovedu si představit, že bych měla dvacet dětí za zadkem celý den. A malou bych asi taky nepustila ( v případě že by chodila do jiné školky než ke mě :-) ) Jaksi mi školka v přírodě postrádá smysl.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nejela bych 

(2.3.2010 21:43:41)
U nás to bylo jako lyžařský výcvik, a dcera se za ten týden opravdu něco naučila, imho to smysl má, i když pro učitelky to musí být fakt docela zátěž.
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: Nejela bych 

(3.3.2010 12:00:50)
Chápu, že se vám nechce, ale to o postrádání smyslu se mi nezdá. Bydlíme bohužel v průmyslovém městě, takže budu ráda, jestli budou moje děti moci jet na týden někam ven. U nás se bohužel berou až děti starší, samostatnější, a to můj syn ve 3,5letech určitě není. Možná tak v 5.
 paw 3 deti 
  • 

ja poustim 

(3.3.2010 18:59:21)
Ja postim, poustela jsem a budu poustet.Deti milujou skolku v prirode privezou si kupu zazitku a vecicek co si tam vyrobi.uz se tesime na dalsi rok az pojedou.Jezdi v cervnu takze maji i bezva pocasi.Minuly rok si tam dokonce vysemenily nestovice takze si to skolka uzila zaroven..-)
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

jednoznačně ano 

(3.3.2010 19:15:28)
Všechny moje děti jezdily pravidelně odmalička k babičkám, takže mi nepřišlo vůbec divné poslat je ve čtyřech letech do školky v přírodě. Jezdily pravidelně a rády, pak to časem vyměnily za pionýrské tábory a dodnes jezdí (i se svými rodinami) "na čundr". Skoro každý den jsem posílala pohádkový pohled s pozdravem od maminky, prý jim ani nebylo moc smutno. No a když trochu bylo, tak prý jenom chviličku a pak to zase přešlo. Prádlo jsem neřešila. Někdy se za dohledu paní učitelky nebo vedoucích převlékly, někdy ne.Jednou přijely z tábora po třech týdnech v tom samém oblečení, ve kterém tam jely. No a co, přežily a měly se fajn. To jenom já jsem každý jejich odjezd obrečela.
 jana 
  • 

ani náhodou 

(3.3.2010 22:57:13)
já nesouhlasím, takhle malé děti na školku v přírodě nepatří. a to jsem se z profesního zájmu bavila přímo s učitelkami z mateřské školky, jestli by poslaly své dítě a všechny do jedné (vyzpovídáno šest učitelek) řekly ani náhodou. myslím, že je toto vhodné až pro školní děti tak kolem osmi devíti let. některé citlivější děti totiž z toho můžou mít dost dlouho trauma z odloučení. jen můj názor, mimochodem jsem psycholog.
 Petra Neomi 
  • 

Re: ani náhodou 

(4.3.2010 9:52:46)
Asi mám necitlivé dítě, trauma nemá :)
 Helča 
  • 

Re: ani náhodou 

(6.3.2010 15:35:01)
Myslím, že záleží hlavně na učitelce, se kterou děti jedou. Podle toho,co píšete ty Vaše paní učitelky na ŠvP nejezdí a tak by tam neposlaly ani svoje děti(že by vlastní špatná zkušenost z pobytu s dětmi?)Je to hlavně o přístupu učitelky a jejího vztahu k dětem jestli jsou ochotné dovolit aby dítě přišlo k ní do postele(když je jim smutno)jako to dělají mamce atp. Učitelka na ŠvP nahrazuje rodiče a tím pádem musí mít dítě k ní skutečně úzký vztah, aby když přijde to smutnění(a přijde na 70% dětí) mělo za kým jít
 petula 
  • 

Re: ani náhodou 

(9.3.2010 2:43:52)
Je jen jejich prace. Pani ucitelky s detma umi, ale osobne svoje deti by tam nepustily.
 kata73 


Re: ani náhodou 

(9.3.2010 23:48:36)
No, já jsem svoje děti vždycky ráda pustila... a to jsem pedagog a vím co se může stát - je to o tom, jak svým učitelkám důvěřujete... letos si u nás ve školce nešťastnou náhodou zlomilo dítě nohu a i přesto ho s námi v květnu na školu v přírodě maminka bez obav pustí...
 petula 
  • 

Re: ani náhodou 

(9.3.2010 2:41:04)
Moc hezky clanecek. Dekuji.
Dcerka byla do ctyr a pul let doma.A v sedmi letech byla poprve na tabore (chtela jsem jeste jeden rok pockat, ale ona me premlouvala,abych ji pustila) a byla v pohode. Vite, okoli se mi vysmivalo,ze svou dcerku rozmazluji,protoze byla skoro pet let doma,nez sla do skolky. Kojila jsem ji do tri let. Jsem aktivni clovek, pracovala jsem pro neslysici (jsem taky sama neslysici) v redakci, v komunite... Nyni jsem s triletym synem doma, uz osmy rok jsem na MD:-( Deti jsou pro me dulezitejsi. Prace pocka, predstavuji si, co asi budu pak delat. Privydelavam si vyukou znakoveho jazyka.
Doporucovali mi jesle kvuli reci kvuli me tezke sluchove vade. Nepotrebovaly, protoze deti vyborne mluvi. Dcerka logopedii nepotrebovala a doufam,ze muj syn taky ji potrebovat nebude. Uz umi r, ř :-)

 jana 
  • 

Re: jednoznačně ano 

(4.3.2010 13:49:06)
ano ano ano.starší dcerka jezdila pravidelne a to navštevovala školku 3 roky.poprvé ji vzali to ji nebylo este ani 5 let.brali sice až od peti let,ale jezdili v dubnu a ona je červnová.pokud ditě jezdí aspon párkrát třebas k babičce,je to v pohodě.oni je tam přes den zabaví,mají spousty zážitků,jsou v kooektivu který znají když chodí do školky,nejedou přeci s nejakými cizimi detmi nbo učitelkami.také byla potom prý nejvíc v pohodě,prý uplně v klidu,vedela co má delat,jak veci z ufru,kam davat špinavé,prostě samostaná když jeli loni v první tříděna školu v přírodě.
já myslím že je to hodně dobrý nápad,jasně že to dítě kouká smutně když odjizdí autobusem a vidi tam stat a mavat maminku.ale zabočí za roh a uz se venuje kamarádum.
je fakt že já bylazvyklá že si ji nasi brali když se narodila mladší,abych ¨měla klid.u téhle malé uječené cácorky to vidim tak na 6 rok,než pujde do školy v září tak na jaře.(tedy jestli školka nějakou školku v přírodě udělá,pta¨la jsem se a rodiče nemají zájem z duvodu ceny,ne že by deti nedali.my paltili uz předloni u té starší od pondělí do soboty 2500kč.)což je teda šíleně přehnané.
 Helča  
  • 

školka v přírodě 

(6.3.2010 15:27:39)
Docela mě šokovalo, že někdo chce po dětech 4-6letých aby se samy staraly o svoje oblékání na škole v přírodě. Jezdím na školy v přírodě od doby kdy jsem začínala a s tímto přístupem jsem se ještě nesetkala. Chceme po rodičích aby byly všechny věci podepsané a nasáčkované podle druhu(aby se nám lépe orientovalo), ale svoje věci si děti tak maximálně sami ukládají do "pytle na špínu" (většinou to je cícha od polštáře). Stejné to je i dopisy od rodičů před každým odjezdem nám rodiče odevzdají obálku s dopisy očíslované na každý den a pro mamky, které mají potřebu dáváme svoje telefoní čísla a mohou si kdykoliv zavolat a zeptat se na svoje děťátko :-)
 Šárka a Dominička 09/2004 
  • 

Re: školka v přírodě 

(10.3.2010 18:24:22)
Ahoj,
tak naše dcera nastopila v září do školky ( byly ji tri roky ) a uz ten rok jela s velkymi detmi do skolky v prirode, chtela, jela tam jejich pani ucitelka, kterou mela rada. Kazde rano pak s ni chvilku polezela v posteli a vsichni byli nadseni, jak to zvladla. Byli tenkrat cca od naseho bydliste 30km, tak jsme byli pripraveni pri nejhorsim dojet, ale nebylo treba.
O rok dyl jela v lete opet do Orlickych hor a v prosinci znova na hory. Nyni bude skolka v prirode v kvetnu a uz ted je nahlasena, jezdi prednostne predskolaci a to ona bude az pristi rok. Ale zatim vzdycky zbylo misto. Je vzdycky nadsena a rozhodne pokud by rekla, ze jet nechce samozrejme nepojede. Take od druheho roku ve skolce chodi se skolkou plavat a je take nadsena. Vzdycky nam vypravi co noveho se ucili atd. Ale vzdycky je to o diteti, ale drzet ho doma jen proto, ze rodice to spatne nesou je nesmysl, deti maji spoustu zazitku a maji si s ostatnimi co povidat, takze klidne trilete dite do skolky v prirode ano:-)
Uz jako dvouleta jela se sousedkou a jejich sedmnactiletou dcerou do karavanu, strejda ji udelal prut a chytali ryby, byla naprosto v pohode, ale asi je to tim, ze je zvykla, ze jsem pryc, protoze od roku a ctvrt jsem nastoupila do prace a byla doma s pritelem, takze je zvykla ze mama je pryc:-)
 xaya 


zkušenost se staršími dětmi 

(10.3.2010 18:14:02)
Ahojky, článek je pěkně napsaný. Mám pocit, že bych se mohla podělit o zkušenosti, které jsem nabyla za dob kdy jsem jezdila coby instruktorka na dětské tábory. Odloučení a nutnost trošku se starat sám o sebe zde děti zažívají rovněž. Jezdili jsme většinou s dětmi od šesti(pěti) do čtrnácti let.
Zmíním se zejména o mladších dětech-o prvním stupni zš. Ti starší jsou už v pohodě a dobu bez rodičů si řádně užívají~:-D. Dopisy a pohledy i ony dostávají a přijímají neskutečně vděčně. Rozdávají se většinou každý den, a na těch dětech, které zrovna nějaký den psaní nedostaly, je smutek vidět. Nejednou jsme telefonicky s rodiči řešili, aby alespoň jeden dva pohledy také zaslali..
Velkým problém stýskání dětí nám v posledních letech začal dělat mobilní telefon.V doporučeném seznamu sice bylo psáno, že jen nedoporučujeme přibalovat, nicméně, vždy se našlo několik dětí, které jej měly. Stávalo se, že dítko večer v postýlce zasmutnělo a zavolalo rodičům, že je mu smutno a chce domů.. Jiné zas telefon nemělo a bylo z toho rovněž smutné..
Stejně tak se nám nevyplatily návštěvy rodičů. Některé děti byly lítostivé a víc se stýskalo, když viděly, že kamarádovi přijela maminka.
Naopak super byly balíčky od rodičů. Například, když děťátko během pobytu na táboře slavilo kupříkladu svátek. Několikrát nám přišly balíky s bonbony či jinými dobrotami. Párkrát i vynikající buchty~g~:-). Na předtáborové informativní schůzce jsme se o podobných balíčcích zmínili, jelikož jsme si zvykli je "zkolektivizovat"
 xaya 


Re: zkušenost se staršími dětmi-pokračování 

(10.3.2010 18:27:44)
Tak, aby s tím rodiče počítali. Děti měly vždy velikou radost. případný smutek vzniklý po neobdržení psaní byl pryč. A malý majitel balíčku si pak připadal důležitě~:-D. Samosebou, že jsme děti necpali sladkostmi, jednalo se spíš o vyjímčné spestření.

Dnes jsem maminka roční rozverné holčičky a zatím si neumím představit, že bych ji na tak dlouho opustila. Přeci, ale vím, že školky a školy v přírodě či jiné odloučení je pro děti bezvadné. Soudím tak i ze svého dětství, ve kterém jsem navštívila nejen školku v přírodě, ale i nejrůznější táborová zařízení již od ranného dětství. A ´řekla bych, že pro rodiče je to asi mnohdy náročnější, než pro děti~:-D.


A konečně zakončím své psaní, s něžným poučením, pište, pište a pište.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.