Já bych pustila
No, jak to tady tak čtu, tak musím říct, že já jsem asi nejotrlejší a vůbec toho nelituju. Nejstaršího syna jsem vyexpedovala už v 1 roce k dědovi a babičce asi 60km od domova na týden a byl v pohodě, vysmátý, žádné stresy, on byl takové pohodové dítko. Další dcera jela asi v roce a půl a platí totéž, už byli dva a babička to opravdu skvěle zvládala, od té doby tam jezdívají tak 4x do roku na týden, já si odpočinu, něco udělám, navštívím kamarádky v klidu bez dětí. Syn tam jezdí rád a byl by tam i bydlel, ale pro dceru už je týden dlouho, nedávno tam byli i s nejmladší dcerou /skoro 2r./na týden a platí to, co jsem říkala už před tím, babička to opravdu zvládla skvěle a to je manželova maminka, ta moje by si netroufla, i když nemám žádné raubíře, ale vydržet poslouchat týden hádky těch starších, to chce pevné nervy.
Já jsem si už od narození nejstaršího říkala, že děti mám jenom půjčené a nesmím se bát dát jim určitou svobodu, protože v mém okolí je jedna žena, která má už dospělé syny a neustále o ně má strach, volá jim a děti tím svazuje. Děti stejně jednou vyrostou a pak budu ráda, když alespoň ve 30 opustí hnízdo
.
Odpovědět