| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak mě zprznil Vinnetou

 Celkem 91 názorů.
 Lenka** 


Jo jo, se mnou je to podobně, 

(3.6.2009 8:37:27)
akorát že mě se líbil Vinnetou. Ale to byla výhoda, když jsme si na indiány hrály se setřenicí, každá jsme měly toho jednoho a každá jsme zároveň byly Nšo-či nebo Ribbanou. Je to romantika, chtěla jsem být i tou zálesačkou (to se tedy nepodařilo, mám to nastudované jen teoreticky), ale je v tom to poselství o přátelství, spravedlnosti a nakonec i o rovnosti, aspoň já to tam našla. Nevím, kolik generací na těch knížkách a filmech vyrostlo, myslím,že dnešní děti už bere něco trochu jiného (moje dcera viděla filmy, líbily se jí, ale že by se pustila do Mayovek, to ne, i když čte dost a ráda).
Vzpomínám, jak mi moje sestra záviděla, že jsem mohla vidět filmů o Vinnetouovi, kolik jsem chtěla, protože jí to táta zakazoval, že tam je násilí, zatímco se mnou na ně chodil - neměl zbytí, rodiče se rozvedli a když za mnou přijel a bylo ošklivp, tak jsme šli dokina. Ségra je z jeho dalšího manželství, takže tam vládla jiná pravidla. Možná ale představa, že uvidí Vinnetoua-rudého gentlemana znovu, když už ho viděl 8x se mnou, byla pro něj nestravitelná:-)
 Pipi 
  • 

katastrofa v kině 

(3.6.2009 8:45:38)
Jo! Jednou vzal mě a sestřenky táta do kina. Domů jsme šly my holky každá zvlášť, uřvaný, každá se svým hlubokým žalem. Moje máma se ve dveřích vyděsila, co se stalo, jestli jsme se pohádaly tak strašně nebo co?! Táta se moc omlouval, že nevěděl, že tenhle díl Vinetua se jmenuje Poslední výstřel!
 10.5Libik12 


hezkej text, 

(3.6.2009 8:48:00)
a že bych si přečetla Karla Maye?
 Mulderka+ufounci /05,08,11/ 


Re: hezkej text, 

(3.6.2009 21:40:42)
a to jako chceš říct, že jsi ho ještě nikdy nečetla????~;)
 10.5Libik12 


Re: hezkej text, 

(3.6.2009 23:00:24)
Ty jo?

Já si nemyslím, že se Vinnetou nějak extra čte, no nicméně každý to zná~;)

Nakonec Karla Gotta taky nikdo neposlouchá a je to idol.
 Veveruše 


Re: hezkej text, 

(3.6.2009 23:44:44)
To, že něco nečteš nebo neposloucháš Ty, opravdu neznamená, že to nedělá nikd~y~o Já jsem sice Maye nečetla, ale filmy mě v dětství taky dost braly, a Gotta poslouchali naši a mně se v dětsví líbil dost. Sice jeho písničky cíleně nevyhledávám, ale zejména jeho hity ze 60. let si v rádiu ráda poslechnu. A je to podle mě osobnost - jednak opravdu umí a jednak se mi alespoň z toho, co říká v médiích, zdá, že na rozdíl od jiných hvězd z té slávy nijak nezblbnul a je schopný se na život dívat s nadhledem a humorem. Ale aby teď diskuse neutekla někam mimo~;)
 10.5Libik12 


Re: hezkej text, 

(3.6.2009 23:55:44)
No a co já říkala~t~

Ale já jsem asi Vinnetoua četla,tak dobrou noc.

Kááááááááávu si vosladíííím
 Diva.Bara 


Re: hezkej text, 

(4.6.2009 0:03:10)
Libiku, moje 3letá dcera poslouchá "Káju" večer před spaním na usnutí ~t~ máme jeho starý hity z 60.let, jednou je slyšela když jsem je poslouchala při úklidu, od té doby "Kája jede" ~t~ akorát se jí to ze začátku kapánek pletlo, mladší děti jsou Karel a Václav, tak místo "Káji" chtěla občas poslouchat "Vašíka" ~t~~t~
 Petra, 4 děti 
  • 

jéé, Mayovky 

(3.6.2009 9:51:43)
Ty jsem milovala, přečetla jsem naprosto všechny.
Nejvíc se mi líbilo právě to, že vítězilo dobro nad zlem. Tak jsem to cítila i já, že bych moc chtěla, aby to bylo i normálně.
A stejně tak jsem byla ochotna dávat podobný pocit druhým, žít a bít se pro to spravedlivé. Jenže zpátky jsem to pokaždé nedostala, když jsem potřebovala....a pochopila jsem, že to, o čem si myslím, že správné a dobré je, mohu udělat...ale je jen na druhém, jestli to přijme a nějak ocení.
Několikrát jsem ale slyšela, že kdyby bylo vc takových lidí, bylo by na světě líp. Škoda, že Old Shatterhandi už skoro vymřeli :o)
 gajka111 


Přesně tak :) 

(3.6.2009 8:44:13)
Pročetla jsem od K. Maye téměř vše a začla již asi ve 3. třídě :) "oltčetrhenda" jsem milovala a měla jeho foto pověšené u postele asi až do 13 let :) přijala jsem zcela automaticky normy pro vztahy, které popisoval K. May (byť i pro něj byly zřejmě čirou sci-fi), ale to v té době jsem samozřejmě neřešila. neočekávám sice pokrevní bratrství, ale i já stále, byť již s menší intenzitou, očekávám ve vztazích čestnost, upřímnost a oddanost.....asi je to dnes nepraktické, ono taky všichni víme, jak ti "indiáni a jejich kámoši" dopadli, ale přesto někdy v hloubi duše bych se ráda na chvíli v tom světe "rudých bratr" ocitla
 Miri30 


Re: Přesně tak :) 

(3.6.2009 8:57:52)
Jsem na tom podobně. Já ty knížky přečetla snad stokrát. Poslední výstřel jsem také nedokázala přenést přes srdce, tak jsem pravidelně zavírala knihu asi 30 stran před koncem :-)))
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: Přesně tak :) 

(3.6.2009 9:08:56)
Hlásím se do klubu. Na tom konci jsem bulila jak želva a víckrát jsem to do konce nečetla ! A víte, co je nejhorší ? Mé syny to moc nebere, je to na ně holt moc romantické a po všech těch Terminátorech, Smrtonosných pastích a Transformerech se jim to asi zdá i málo akční !! Jak jsou na tom Vaši potomci ?
 bibianna 


Re: Přesně tak :) 

(3.6.2009 9:15:15)
Bellano, mluvíš mi z duše. Taky očekávám od přátelství upřímnost, oddanost, lásku... Mám pocit, že se přátelství v dnešní době změnilo z větší části na kamarádství, tj. jsem s Tebou, protože z Tebe mám prospěch..V momentě, kdy se s Tebou mají "přátelé" dobře, kdy je hostíš, bavíš, jsi jejich vrba, je to v pořádku. Ovšem běda, kdybys třeba něco takového očekávala Ty! Stačí, když odjedu na víkend k rodičům a už jsou nastěhovaní u sousedů (které ještě včera pomlouvali) a jsou právě s nimi nejlepšími přáteli..... Právě to prožívám a taky s láskou vzpomínám na hrdiny z Mayovek!
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Přesně tak :) 

(3.6.2009 11:23:42)
Já jsem váhala zda synovi asi v 6 letech pustit Poslední výstřel, málem jsem brečela já, s ním to nic neudělalo
 Lucka 345 


Re: Přesně tak :) 

(4.6.2009 11:06:42)
Hlásím se mezi nakažené! Článek mě moc potěšil. Myslela jsem si vždycky, že jsem v tom sama, protože všechny vrstevnice četly právě tu červenou knihovnu. Cítila jsem se mezi nimi trochu divně, neboť Zdeněk Rudolf mě prostě neoslovil. Taky už jsem v té době jezdila na koni, prostě jsem byla jinde...
Pak jsme psali slohovku na téma Můj literární hrdina. Těšila jsem se, že přišla má chvíle. Jen do té doby, než k tomu učitelka poznamenala: "Doufám, že mi tu nikdo nebude psát Vinnetoua!" Zkončila jsem mezi těmi, komu hrdinu sama přidělila. Psala jsem Pepíka z Němé barikády. ~t~ A učitelka se stala mým nepřítelem!!! ~l~
 Mulderka+ufounci /05,08,11/ 


Re: Přesně tak :) 

(4.6.2009 21:09:58)
Ty bláho, když já si vzpomenu na svoje referáty na základce... samá SF nebo dobrodružný román z tehdejší sešitové Karavany~b~ Češtinářky šílely, ale jelikož jsem měla ty referáty dobře připravené, s očima v sloup mi musely dát jedničku~t~~t~~t~
 stará Marie 


mám štěstí 

(3.6.2009 9:14:17)
Též jsem vyrostla na mayovkách, milovala jsem ovšem Vinnetoua. Krom toho jsem ale naštěstí v těch 11ti našla oddíl (tehdy pionýrský, nesmějte se), kde se i na to zálesáctví dostalo - spaní pod širákem, stopování, orientace podle..., uzlování, oheň, hlídky, "bojovky", cesty po horách do vyčerpání, dělení o chleba, vzájemná pomoc...

A přátelé z téhle party mi zůstali navěky a nůž používají správně, nikdy do zad :-)
 HelenaPa 


Re: mám štěstí 

(3.6.2009 13:12:29)
Mám to podobně. Jen bohužel jsem se před pár lety odstěhovala a přátelé zůstali v původním městě, mimo možnost pravidelného setkávání.
Ale doteď si pamatuju, jak jsme lezli v Rumunsku po horách a já po operaci kolene měla trochu problémy. A kamarádi mi pomohli se sestupem tak, že když jsem nemohla dost natáhnout nohu na další stup, dali ruku na skálu a nechali mě šlápnout na ni, abych se dostala v pořádku dolů. Už zas zamačkávám slzu, když si na to vzpomenu.
 Špendlík 


Chápu 

(3.6.2009 9:45:38)
taky pořád doufám, že poznám někoho, kdo bude přátelství, kamarádství, vnímat stejně. Zatím jsem na tom tak, že ráda pomůžu vyslechnu, ale od druhých pomoc nečekám. Všichni mají takový odstup, nikdo nikoho nepustí blíž. Skoro si myslím, že takové přátelství je opravdu jen v knížkách.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Chápu 

(3.6.2009 13:58:33)
člověče, a víš že to jde i v reálu? já takový mám... ale vím, že to nejni samozřejmost.
 stará Marie 


opravdové přátelství 

(3.6.2009 9:48:11)
Bellano a další, co máte dojem, že čisté přátelství očekáváte marně - dle mého vzniká především v průběhu společných emociálně silných prožitků - buď v té přírodě (skutečně fyzicky i psychicky náročné situace), nebo/a během dospívání, nebo v nějakém kolektivním sportu. Později - jinde - se již asi přátelství až za hrob vytváří těžko. Určitě ne při grilování atp... Řekla bych, že v případě pokrevních mayových bratrů je třeba vzít v úvahu, za jakých okolností jejich vztah vznikl ;-)
My tu dnes těžko budem manipulovat s kůly, děravými kanoemi a zraňovat se na pokraj smrti, abychom toho přátelství dosáhly, ale nějakou "pořádnou" společnou činnost to určitě chce. Nebo má tu někdo zkušenost s opravdu dobrým přátelstvím, které vzniklo jinak? Možná se mýlím...
 Kudla2 


Re: opravdové přátelství 

(3.6.2009 10:05:37)
Bellano, neboj, existuje... mé zkušenosti jsou totožné jako má stará Marie, přátelství trvající dodnes mám hlavně z toho sportu, a pár i mimo něj. I když sport teď šel - snad jen dočasně - stranou, přátelé zůstali a nůž taky používají jen na krájení chleba a salámu.

Nechci rýpat, ale co jsi udělala s těmi, kteří Ti ho vrazili do zad? Neumím si představit, že bych někoho po tomto nazývala dál přítelem, na to je to příliš závazné slovo.
 Ráchel, 3 děti 


Re: opravdové přátelství 

(3.6.2009 14:00:11)
hihi, kdybych byla závislá na sportu, tak jsem zcela jistě bez přátel
 Ráchel, 3 děti 


Re: opravdové přátelství 

(3.6.2009 13:59:30)
má opravdová přátelství vznikla v dobách krize. a taky jich pár dalších přečkala.
 oli 
  • 

Re:nic, než pravda 

(3.6.2009 14:30:50)
Belano, moc hezky napsáno, cítím to stejně. Jsme nemocná společnost a pravého přátelství si neumíme vážit. Umíme si jen házet klacky pod nohy, jeden druhému závidět a shazovat se. Diskuze tady na rodině jsou toho živým důkazem.
 Nessie a příšerky 


Bell 

(3.6.2009 9:51:35)
Bell, díky, krásně jsem si zavzpomínala, co jsem to vlastně četla než přišla na řadu skripta a pak knížky o výchově psů a dětí :-))

Přeju Ti, ať najdeš přátele, jaké hledáš. Já si těch svých moc vážím, připomnělas mi, jaké mám štěstí.


 Katla 


jak v tlupě známých vyjít  

(3.6.2009 10:02:16)
ty (či jen toho, tu) opravdové přátele, když se každým člověk prostě do té válečné vřavy nemůže, aby se prověřilo, kdo je kdo?
Bell, spíš mě tvůj text vede k přemýšlení, komu já bych opravdu věrně, nezištně a až za hrob kryla ty záda :-)). Nekomu jo, ale přiznávám, že moc by jich teda asi nebylo.
 Kudla2 


Re: jak v tlupě známých vyjít  

(3.6.2009 10:06:33)
taky přemýšlím nad tím, zda já jsem pro všechny své přátele vždycky tím pravým přítelem...
 Katla 


jestli člověk vždy poskytuje,  

(3.6.2009 10:08:08)
to, co čem sám touží.

4asto se to bez té vřavy válečné nedozvíme - ani o sobě ~k~
 Mili+2 


Re: jak v tlupě známých vyjít  

(3.6.2009 13:21:53)
Tak kdyz jsem byla na vejsce kamaradila jsem s partou kluku ( holek bylo na nasi fakulte malo) a ze jsem ze zacatku bydlela v podnajmu a oni na koleji, tak jsme se schazeli vetsinou na ty koleji. Prave jsme pili kafe kdyz poprve zavyla sirena oznamujici ze zacalo bombardovani. Tak jsme bezeli do ukrytu. Po trech dnech jsme to prestali vnimat, rekli jsme si ze co se ma stat se stane a ze nejde travit zivot v bunkru, ale ze jsem nechtela byt v byte sama se splasenou pani bytnou, tak mi kluci nechali jednu postel u nich na pokoji a ty tri mesice jsme dost v pohode preckali.
Dodnes jsme jako Vinettouove i kdyz uz vetsinou mame vlasti rodiny a je nam o 10 let vic. Moc se sice neschazime, ja bydlim 600 km od nejblizziho, ale pokud nekdo nekoho potrebuje, muze zavolat treba o pulnoci, a vim ze kdyby mne nekdo z nich nalehave potreboval tak nevaham rozjet se za nim hned (pokud teda nejsem v pokrocilem tehotenstvi ).
 Lusika 
  • 

Re: jak v tlupě známých vyjít  

(3.6.2009 15:15:03)
Dobrý přítel stačí jeden, kamarádů může být hodně...:-). L.
 Mili+2 


Re: jak v tlupě známých vyjít  

(4.6.2009 8:23:46)
Ja nikdy nechapala rozdil mezi kamaradsdvim a pratelstvim, spis bych to oznacila jako synonym. Rika se preci i "kamaradi na zivot a smrt", ne ?
Pro mne je to jedna a sama kategorie, cili s kamarady se schazim k nezavaznemu pokecu u piva , ale vim ze tu pro mne budou i kdybych je opravdu nutne potrebovala.
Dalsi kategorie jsou znami lide (sousede, byvaly spoluzaci) se kteryma si treba sednu na kafe, nezavazne pokecam , ale neocekavam nic vic, a je mi vicemene jedno ze se s nimi na tom kafi sejdu, zatimco kdyz mam schuzku s kamaradem / pritelem tak se na to tesim tejden dopredu jak ta liska z Malyho Prince.
Asi tak nejak.
 Hana 
  • 

to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:12:48)
když jsem objevila svět knížek, přečetla jsem vše, co se dalo číst. Objevila jsem Májovky a přímo je zhltla :-), staré Rodokapsy, dobrodružné knížky - tenkrát byly různých barev po levé straně s černými pruhy, na půde jsem dokonce našla i příběhy Rychlých Šípů.... Během let jsem se ale nejvíc vracela právě k Mayovkám, milovala jsem ty příběhy, věřila jsem na přátelství na život a na smrt, na čestnost... Je fakt, že mám spoustu známých, ale opravdové pravé kamarádky ne. Dvě nejlepší, se kterými jsme se svěřovaly se vším, smály se a brečely, mě bodly nůž do zad. Od té doby už nevěřím, že mi to znovu někdo neudělá, nesvěřuju se, jsem jen sama za sebe. A právě proto byly a jsou pro mě Mayovky něčím, co bych chtěla moc mít ale nikdy nebudu :-(
 JaninaH 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:22:48)
Hano,
v souvislosti s tím, co píšeš (Mayovky, Rodokapsy, Rychlé šípy), jsem si uvědomila, že ve všech jde o přátelství mezi muži. Je vůbec nějaká kniha, která by vyprávěla o podobně silném přátelství mezi ženami? Považuju se za celkem sečtělou, ale žádná mě nenapadá ~;((.
J.
 Bellana 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:29:14)
Anžto jsem prd intelektuál, jako ukázka přátelství mezi ženami mě nenapadla kniha, ale seriál. Myslím, že Xena a Gabriella spolu fakt vycházely dobře ~;)

 stará Marie 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:32:05)
Xenu a Gabrielu neznám, ale mohu přidat také seriálový příklad - dcera se dívávala na Špionky...
 Tulka 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:34:01)
A mně napadla moje milovaná Thelma a Luisa
 Bellana 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:36:00)
No jo, Thelma a Luisa, můj oblíbený film!
 Katla 


mezi holkama  

(3.6.2009 10:29:15)
Ransome?
Budu přemýšlet, dobré téma. Taky si ted nic nevybavuju.
 Kahlan+4 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:38:07)
Mne napada jedna: Tajemstvi hedvabneho vejire, ale ta vysla v soucasnosti, a dej se odehrava v Cine, kdy se jeste devcatkum bezne podvazovala chodidla. Je to docela silny pribeh a nosne tema je prave dozivotni pratelstvi mezi zenami.
 Bellana 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:40:00)
A co Sex ve městě? Ten je v podstatě o přátelství mezi ženami ... Nebo Klub odložených žen.
No jasně, pokrevní sesterství to asi není, ale ženská soudržnost se tam vcelku ukazuje, ne?
 Rapiti 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:44:21)
No, my máme doma knížku z žánru skautských a podobných románů pro menší děti, jmenuje se Pampelišky, je o partě holek na táboře.
A zase mě jednu dobu zarazilo, když jsem přemýšlela, co dcera čte (je jí 8), tak to jsou většinou pro tuto věkovou kategorii hrdinky holčičky, ale holt to nejsou ty zálesačky, to se pro holčičky zřejmě nehodí. Namátkou uvedu knížky z poslední doby:
Ronja, dcera loupežníka
Filipka
Huria hledá cestu do nebe
Heidi
Uprostřed hlubokých lesů a mezi indiány

všude samý holky :-)
 & 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 10:53:02)
Ja jsem Mayovky necatla, ani ten film se me moc nezujal. Radeji Londna. O to jsem zalesak a horolezec telem i dusi. Vetsinu kamaradek ma z te doby. Za to znam z pameti Tri muskatyry..~:-D
Libila se mi defince pratelstvi od Haliny Pavlovske" Kdy zavolas zofale po hadce s manzelem kamaradce a ona si to za chvili prfci se smotanym kobercem v domeni, ze si ho zabila..~:-D
 Šmatla 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 11:14:38)
.. tak kromě Thelmy a Louisy mě napadá ještě "Boys on the side" - akorát nevím, pod jakým názvem to šlo tady u nás.

Z knih mě napadla okamžitě Studna osamění, ale to je vlastně úplně jiný téma ...
 Bosorka2 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 11:47:57)
teď naposled jsem četla Tisíce planoucích sluncí od Khaleda Hosseina- dost dobrá knížka a tohle téma tam je...Marie Holcová- Babky nadivoko....K těm stmelujícím situacím- krom dětství a mládí, společně prožitých zkoušek, sportu...určitě bych přidala cestování, obdobné problémy s dětmi..společně ztrávená doba v porodnici....ale celkově, na kámošku "Vinetoua" musí mít ženská štěstí úplně stejně, jako na dobrého partnera...bez kliky na to, koho potká to prostě nejde...
 adelaide k. 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 11:56:17)
Anebo od Holcové "Orinokem k přechodu"
 Ráchel, 3 děti 


Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 14:02:16)
Anna ze Zeleného domu
 Hana 
  • 

Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 16:03:49)
o přátelství mezi ženami v knize fakt nevím. Možná to bude tím, že jsem odjakživa měla radši dobrodružné knihy a v tehdejší době moc žen v dobrodružných románech nebylo. A takové ty klasické knížky pro holky jsem přímo nesnášela a nesnáším.
 Winky 
  • 

Re: to byly časy :-) 

(3.6.2009 23:54:37)
Jéje, taky jsem ležela v knížkách, rudí bratři na západě, Bílý tesák na severu, Ken Ward v jihoamerické džungli, Kara Ben Nemsí v Arábii, John Cook na moři.... "byla" jsem s četbou všude :-) a nejčastější odpověď na dotazy mojí maminky v té době byla "jooo, až dočtu kapitolu"
Přátelství žen - kniha Malé ženy, tu jsem měla moc ráda. Jinak to byly třeba samostatné hrdinky, o kamarádství moc nic.
No a v životě - zrovna dneska jsem se překonala, lupla prášek abych nemusela odvolat domluvené "rande" s kamarádkou, anžto má teď těžké časy a potřebuje se vypovídat. A svěřila se mi s takovými tajnými myšlenkami, že si jsem jistá že naše kamarádství není na oubytě - i když v toku všedních dní plných dětí, jejich nemocí, špatného počasí a rozdílného časového harmonogramu se zase tak často vídat nestíháme.
A že "kamarádi" jsou jen povrchní a nebo nestálí - taky mě to občas mrzí, ale na druhou stranu - jsem ráda i za takové, občas na ně můžu "hodit" svoje břímě a nelámat si hlavu s tím jak to ovlivní náš vztah :-)
 Betina 


tak, tak 

(3.6.2009 10:20:17)
tak jsem nebyla jediná potrhlá holčička, která se úplně ztratila v Mayovkách :-)
hráli jsme si s kamarádem na chatě, já byla Vinnetou a on bílý bratr (protože jsem měla delší a tmavší vlasy než, a taky jsem Vinnetova milovala víc, daleko víc)
byli jsme do toho tak ponoření, že jsme nemluvili ani u jídla neb
nebylo v našem souznění třeba zbytečných slov
milovala jsem ale víc knížek z edice KOD (pamatujete ? knihy odvahy a dobrodružství) a dodnes se na Vinnetouva s chutí podívám
manžel mi vyprávěl, že po shlédnutí posledního výstřelu, probrečel
celý večer před usnutím a ráno se styděl jít s oteklýma očima do školy
jinak i ve mně stále dřímá ta potřeba bezvýhradného přátelství, ničím nepodmíněného a ryzího
ale nevím, nevím
 MajdulkaF 


Hlásím se do klubu 

(3.6.2009 12:01:13)
fanoušků Mayovek. I teď v téměř pětatřiceti letech je občas s chutí otevřu. Ale přiznávám, že víc než Vinnetou, mě bavily knihy z Orientu a Kara ben Nemsí ~R^ Mám štěstí, že po tátovi máme snad všechno, co vyšlo, i takové pikošky jako " Vinnetou v Evropě" apod.
 olsche 


Re: Hlásím se do klubu 

(3.6.2009 13:50:37)
Tu část, kdy Vinnetou přijel do Německa,tu jsem milovala. Taky jsem měla radši ten Orient......
Jejej, to je nostalgie.
Nejvíc mě mrzí, že máme mayovek plnou knihovnu a syn o ně ani okem nezavadí~;(( Neví, o co přichází,dnes už to nějak nefrčí nebo čte mayovky některé vaše dítko?
 Betina 


Re: Hlásím se do klubu 

(3.6.2009 14:21:10)
zatím ne (zatím si čte spíš jen časopisy), ale upřímně řečeno ani ty filmy ho nějak zvlášť nevzaly,
asi už je to pro ně nezajímavé nebo nevím
 Katka, Maki, *03 a Anicka, *08 


Vinnetouove nevymreli 

(3.6.2009 11:58:57)
Normalne sem neprispivam, ale tenhle clanek je opravdu hezky, na mayovkach jsem taky vyrostla. Ovsem narozdil od ostatnich v prirode a s konmi ziju dodnes, jen uz nespim pod sirakem (na to jsem moc pohodlna). Z nostalgie si stale nechavam sveho postarsiho cerneho "Ilciho". A vubec nemam pocit, ze by pokrevni bratri vymreli, alespon ne kolem me. Duse nejvernejsi je samozrejme manzel, ale i mimo neho, jsem od ostatnich tak zvykla na fer jednani a pomoc za vsech podminek davat i prijimat, ze kdyz se potkam s nekym, kdo takovy neni, je to pro me vzdycky prekvapeni a rozcarovani. Casteji se ale potkavam s lidmi, kteri sice napred koukaji podezirave, ale pak mi oplaceji stejne. Neznamena to ale nutne, ze musime byt blizci pratele, takove mam jen dva (vlastne mozna tri) a to jsou skutecne vzacni lide, kterym muzu rici uplne vsechno a zaroven nemusim rikat nic. Nemusime o sobe rok slyset a presto vim, ze staci zavolat. Osobne si myslim, ze takovehle pratelstvi je bezne spis u chlapu. A jak uz pise Marie, nevznikaji u kafe, ale spolecnymi zazitky, hlavne temi narocnymi a emocionalne vypjatymi.
Me spis vzdycky fascinovalo, jak se Vinnetou a Old Shatterhand dokazali dorozumet beze slov, jen pohledem, to jsem skoro nepokladala za mozne. Ted uz tomu verim, protoze takovou kamaradku (spis pritelkyni) mam. Moc toho nenamluvi, neresime/li nejaky problem, skoro nic, na plane povidani neni. Ale opravdu staci pohled a je to prima pocit souzneni dusi.:-)
 Blanka 
  • 

Re: Vinnetouove nevymreli 

(3.6.2009 12:37:12)
Tak já nevím, mám kamarádku, které věřím, ona mně také, jak jsem se už několikrát přesvědčila a rozhodně naše přátelství nevzniklo za nějakých zvlášť pohnutých okolností, spíš postupně a vůbec si nemyslím, že má menší hodnotu. Záleží přece hlavně na lidech.
 DENISA 
  • 

To neni o Vinetouovi 

(3.6.2009 13:37:35)
Clanek neni o knize, proste Bellanu nejspis zrovna nekdo poradne nas... . Nejspis ji zradil/a osoba blizka, ke ktere mela duveru. Jo jo, zivot je uz takovy a porad budeme dostavat pres cumak, my duverivci blby. Ale to se neda nic delat. Me taky poslala do riti nejlepsi kamoska jenom kvuli chlapovi (kterej jeste ke vsemu za nic nestoji).
 Lana+Julik05/05+Kristian10/07 


Re: To neni o Vinetouovi 

(3.6.2009 14:41:03)
prima clanek, donutil mne zamyslet se nad par vecmi aktualnimi pro muj zivot a taky si zavzpominat, co jsem drive cetla... a ze toho bylo dost

mmch nevite, nekdo kdo napsal serii knizek o Bibi a jejich kamaradkach. Bibi prisla o rodice a bydlela u svych prarodicu aristokratu, kteri se tak nejak nemohli smirit s tim, ze jejich dcera mela ditko s nearistokratem...
Bibi mela vic kamaradek, nejvic mi v pameti utkvela divoka Valpruga....kdo to napsal a jak se to jmenovalo??? rada bych si to zase precetla...
 Bellana 


Re: To neni o Vinetouovi 

(3.6.2009 14:47:23)
Google mi poradil: Děvčátko Bibi, autorka Karin Michaelis.
Díky za připomenutí, Bibi jsem milovala, kdo ví, kde je jí konec, budu muset zapátrat v knihovně :-)
 Lana+Julik05/05+Kristian10/07 


Re: To neni o Vinetouovi 

(3.6.2009 14:57:52)
diky moc! hned jsem si to napsala, a jdu zjistit, kde to sezenu..mam dneska depku, a tohle mi teda zvedlo naladu, ted jen jeste kam s prdolama, abych to pak mohla v klidu cist...nechce si nekdo pujcit dva strasne aktivni, ale jinak hrozne hodny chlapecky? ~;)~t~
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: To neni o Vinetouovi 

(3.6.2009 15:30:34)
Ježiš snad ani ne, čtyři aktivní chlapečkové by už na mě byli moc.....
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: To neni o Vinetouovi 

(3.6.2009 16:12:30)
Bellano, jestli jdeš zítra na kurz, mohu ti pod podmínkou, že budeš střežit jako oko v hlavě, zapůjčit moje vydání po babičce :) Plus mám ještě Bibi na cestávh z antikvariátu.
 Bellana 


Re: To neni o Vinetouovi 

(3.6.2009 16:15:29)
Markéto, jdu. Díky. Díky. Díky. Budu knihu opatrovat jako oko v hlavě ~x~ Teda, úplně mám sentimentální slzu v oku, jak se těším, až si počtu :-)
 Ráchel, 3 děti 


Re: To neni o Vinetouovi 

(4.6.2009 14:44:43)
Bibi je super! ~R^
 Ronga 


Re: To neni o Vinetouovi 

(4.6.2009 18:07:29)
Pripojuju se k Bibi, milovala jsem ji a za zivot cetla snad 15x, jeste nedavno:-)
Knizka se jmenuje jen Bibi- coz je souhrn nekolika casti anebo to vyslo prave po tech castech.
Vinnetuovske kamarady mam, bohuzel ale rozstrkane po republice, takze uz neni tolik prilezitosti se stykat. Hledam Vinnetui ze SM kraje:-) radi se seznamime s nekym, kdo by i s malymi detmi vyrazil treba pod stan, zahral si deskovky...

 macerno 


Byla jsem taky indián 

(3.6.2009 19:54:48)
Mayovky jsem milovala a teskně zírala do stropu, proč je můj svět tak povrchní. Dnes je to pro mě symbol světa, který nikdy neexistoval. Příběhy a vztahy plné gest a romantiky červené knihovny, ale bez sladkých slov... Jinak opravdové přátelé mám a některé už od dětství, všechny jsem je získala tak nějak ani nevím jak (ve škole, na písku apod.).
 Lenka 
  • 

Mě taky 

(3.6.2009 20:17:02)
Mám chut napsat Bellano, týýý volééé, mě se stalo to samý.

Konečně chytrý článek od přemýšlivého člověka. Konečně ŹENSKÁ co nežije jen tím jak rodila, rodí a bude rodit, kojila, kojí a bude kojit...nadsázka.

Konečně někdo, kdo přemýšlí o světě kolem s nebývalou hloubkou - to je na rodině nevídaný jev.

I když ne vždycky souhlasím s tvými příspěvky, tak v tomhle jsem s tebou zajedno. Taky mě "zprznily" vinnetouvské ideály. Ale bohužel si touhle "infekcí" připadám v dnešním světě jako mimoň.
Cekat spolehlivost, věrnost, skutečné přátelství...to už musí být člověk dneska úplný E.T.

Tleskám tvému článku, takových by mělo být víc.
 Lenka 
  • 

Re: Mě taky 

(3.6.2009 20:29:52)
Jinak si obecně myslím, že taková přátelství existovala /a možná i existují/ spíš mezi muži. Zeny se moc nedokážou podpořit a brát jedna druhou takové, jaké jsou. Taky nejsou solidární. Kdyby třeba v Cechách ženy solidární byly, situace na poli emancipace by byla úplně jiná.
Ale to sem nechci zatahovat - jen že chlapi v přátelství ctí určitá pravidla - většinou se nerozejdou kvůli pitomině, jako ženské, které se třeba urazí a už si to nikdy nevysvětlí. A taky se dokážou navzájem podpořit.
A už tak nějak z mužské solidarity si v případě zájmu o tutéž ženu často jdou z cesty.
Na rozdíl od žen, které běžně využijou situace a svedou kamarádce partnera a odloudí ho.

No, možná máme proti chlapům v téhle oblasti co dohánět.
 mechova 


přátelé 

(3.6.2009 21:35:06)
Taky jsem věřila na přátelství a dočkala se bodnutí...
 Kudla2 


Re: přátelé 

(4.6.2009 9:27:16)
Zajímalo by mě - a kdo nechce, nemusí odpovídat - CO považujete od přítele za "bodnutí do zad"? Za něco takového, kvůli čemu přestane být vaším přítelem?

Často to tu padlo, tak by mě zajímalo, jak vážné to pro koho musí být, aby zareagoval takhle.



 mechova 


přátelé 

(3.6.2009 21:35:22)
Taky jsem věřila na přátelství a dočkala se bodnutí...
 mechova 


přátelé 

(3.6.2009 21:35:22)
Taky jsem věřila na přátelství a dočkala se bodnutí...
 mechova 


přátelé 

(3.6.2009 21:36:25)
Taky jsem věřila na přátelství a dočkala se bodnutí...
 mechova 


Re: přátelé 

(3.6.2009 21:38:07)
omlouvám se za kopie...ale systém rodiny mi hlásil, že nejsem...tak jsem byla neoblomná~t~
 Mulderka+ufounci /05,08,11/ 


Mayovky, moje láska:-) 

(3.6.2009 21:38:51)
Bell, zdá se, že i toto máme společné - já jsem v nich ležela cca od 7-8 let, ráda se vrátím i dnes a i sešity s osrdíčkovanýma fotkama miláčků /nejen Šárliho a Vinnetoua, měla jsem jich mraky/ mi pořád leží v šuplíčku a čekají, až si přijdu zavzpomínat...
Jéé to byla láska...
Dnes s odstupem času sice už vím, jak Karel May opisoval sám od sebe atd., ale VŮŮBEC mi to nevadí, neb to podstatné leží úplně někde jinde...
Dík za nádherný článek!!!
 Mulderka+ufounci /05,08,11/ 


Re: Mayovky, moje láska:-) 

(3.6.2009 21:54:39)
A byla jsem tak nadšená idealistka, až se mi všichni ve škole smáli...
No, v sebeobraně jsem se naučila být drsná a cynická, ale pořád to tam někde je - aspoň střípky...
Kamarádku - skorosestru jsem měla jednu na gymplu, ještě pár let jsme si aspoň dopisovaly, a pak si vzala "velké zvíře" a nějak se o nás socky přestala zajímat. Dokonce ani na srazech ji nikdo nikdy neviděl.
Nejdřív to dost bolelo, dnes už mám kámošky jiné a možná lepší. Pomohly mi v dobách zlých, vím, že když se na mě obrátí ony, udělám pro ně, co bude v mých silách.
Jestli to mayovské přátelství ještě nevymřelo, netuším a doufám, že ne.
Mohl by se ozvat taky nějaký chlap~;)
 Lenkala 
  • 

Nadhera... 

(3.6.2009 22:09:13)
...konecne clanek, ktery stoji za to cist.
Ja taky milovala Vinnetoua, moje starsi setra byla Old Schaterhand a moje maldsi chudak vzdycky jen "padouch Santer". Dneska se za to stydim, kdyz si vzpomenu, jak jsme ji privazovali ke kulu (zebrik u patrove postele) a mucili....

Az do ted jsem se povazovala za znalce, ale knihu o tom, jak byl Vinnetou v Evrope neznam???? da se to jeste sehnat?

od te doby co ziju v Nemecku, touzim po tom, se podivat na Slavnosti Karla Maye, ale nejak neni cas.... :-(
 Mulderka+ufounci /05,08,11/ 


Re: Nadhera... 

(3.6.2009 22:28:28)
Vinnetou navštívil Evropu v knížce:

Supové Mexika /2 díly, nový překlad/, nebo Satan a Jidáš /3 díly, starší předválečný překlad/

hezky si počti:-)
 miuška 


děkuju 

(3.6.2009 23:18:50)
Bell, ta lehkost, ten spád, to zacílení ... a doufám že trocha úlevy.

Fakt skvělé, prvně v životě mi chybí button "hodnocení autora"
 Stáňa 
  • 

taky jsem se "zamilovala" do Old Shatterhanda 

(3.6.2009 23:20:55)
Strašně se mi líbilo, jak ho (hlavně na začátku) všichni podceňovali jako "zelenáče" a on jim všem ukázal. Byla jsem v té době docela zamindrákovaná a nepochopená a přála si taky všem ukázat, překvapit. Mayovky jsem přečetla jedním dechem. Od té doby jsem je nečetla. Líbily by se mi pořád tak?..
 Veveruše 


Hezké, jako vždy 

(3.6.2009 23:46:04)
Mám chuť nabídnout zápěstí
 malaa 


Mám jizvu, 

(4.6.2009 10:06:20)
takovou malou jizvičku na ruce, člověk by si ani nevšiml, ale já o ní vím a vědět budu...
Je to víc jak dvacet let, co jsme takhle s kamarádkou stvrdili naše přátelství jako malé holky hrající si na indiány ( o domácím vězení, co následovalo, když to zjistila máma, už psát nebudu :o) )
Naše přátelství trvá. Je pevné a můžeme se na sebe maximálně spolehnout. Jsme tu jedna pro druhou. Není to o tom, jak často se vidíme nebo nevidíme. Je to o tom, že se prostě máme.
A je to fajn, moc fajn.
 Kajda 
  • 

FOGLAR 

(4.6.2009 11:02:07)
Mě v mládí postihla stejná láska. Když jsem byla nemocná, tak mi mamka přinesla knížku Záhada hlavolamu od Foglara. A rázem jsem byla ztracená. Foglarovky mě provází celý život, ráda si je čtu i teď, když už před pár lety třicítka zaklepala na dveře. I já doteď toužím poznat Široka, sestrojit létací kolo, postavit chatu v jezerní kotlině nebo jít do země nikoho...
 Ilca a kluci 6/06 


Re: FOGLAR 

(4.6.2009 20:13:52)
Kajdo, já taky:-)
 Marico 
  • 

Belanna 

(4.6.2009 14:48:16)
A je to tu zas, klingonská duše zpívá panychidu za padlé ideály. Čest, odvaha, rovnost charakteru. Jak ti rozumím. Taky jsem vyrostla na Vinnetouovi. Nenech se otrávit převlečenými Kajovy, kteří za hlt ohnivé vody prodají svou zemi, ženu i čest. Semtam se ještě najde Vinnetou.
 magggi synáček z léta09 


Měla jsem to stejně 

(4.6.2009 15:46:57)
a s princeznami či dívčími románky mi to nekolidovalo...:o)
Milovala jsem Vinnetoua a jeho smrt byla jedna z mála knižních scén, která mě bezútěšně rozplakala.
Moje maminka byla většinou vzteky bez sebe, neb četba mayovek měla přednost i před učením, úklidem atdatd.
Dodnes se k této liteatuře docela ráda vracím, ale už to není ono.
V bezvýhradném hltání příběhu a lásce mi brání několik věcí:
1. Autor byl podvodník a kriminálník a příběhy ušlechtilého přátelství a ryzích charakterů psal v báni, kde spravedlivě bručel.
2. Autor = Old Satterhand = náfuka a vejtaha; víceméně se neustále vytahuje bez jakékoli sebekritiky
3. Vinnetou je děsně naivní idealista a na to taky dojede = zbytečná smrt = moje trauma
4. Moje dospělost, která shrnuje i předchozí tři body. Prostě už to tomu Karlovi nežeru :o)))
Přesto jsou to i nadále jedny z knih mého srdce!!! :o)))
 Lisa + 4 
  • 

Bell, napsala jsi to o mně.. 

(4.6.2009 15:58:58)
Bell, musím Ti strašně poděkovat, už je to poněkolikáté, kdy mám pocit, že píšeš prostě o mně, ale teď jsi uhodila na strunu, se kterou už druhý rok vnitřně bojuju.. Taky jsem dostala nožem mezi žebra od někoho, o kom jsem statečně tvrdila, že je to moje nejlepší kámoška, a asi nebyla... Díky žes to napsala.
 Zdenka73 


Re: Bell, napsala jsi to o mně.. 

(6.6.2009 22:44:48)
Krása....to je o mně....:-)
...a mimochodem - moje pětiletá dcera se předevčírem taky zamilovala - do Vinetoua, když jsem jí ho poprvé pustila...:-)
 Lisa + 4 
  • 

Jo a ti Indiáni.. 

(4.6.2009 16:02:21)
Taky jsem přečetla všechny dostupné Mayovky minimálně 100x, a věřila jsem jim fakt skoro doslova. O to větší bylo moje překvapení, když jsem vloni poprvé v životě navštívila USA a zjistila, jak se to tam s Indiány má doopravdy.. A že tam o Vinnetouovi nikdy neslyšeli!
 Kačka,2 děti - 2,5 a 3,5 roku 
  • 

mám to stejně 

(5.6.2009 16:45:05)
naprosto souhlasím,taky tak nějak pořád čekám,kudlu v zádek jsem měla už několikrát,taky jsem si poslechla že to takhle prostě chodí a občas se užírám myšlenkama,proč já jsem přátelům ochotná za sebe dát vše,pomoct,vyslechnout,poradit,utěšit,nezradit a oni to až tak neprožívají.A hlavně už mám k přátelství úctu,vím že přátelství se musí opatrovat,smutné je,když není opětované v takové míře v jaké je dáváno,když to prostě jedna strana bere s rezervou.
 Lucie, klouček 03, holčička 07 


Re: mám to stejně 

(7.6.2009 22:54:31)
Ano ano, taky jsem vyrostla na mayovkách. Sestřenka byla ještě šáhlejší, takže sama dokonce ušila tee-pee, vyráběly jsme mokasíny apod. Mě se to drží pořád, indiáni se mi dokonce vloudili i do diplomky.

Pokud si chcete přečíst něco pěkného indiánského pro dospělé (sice ne Apači ale Navajové), doporučuju detektivky Tonyho Hillermana. Česky vyšly minimálně tři: Mluvící bůh, Čarodějové a Zloděj času, anglicky jich je asi 15. Zrovna jsem do nich znovu, již asi popáté, zažraná a čtu do noci.
 Jana, 2 d - 03, 07 


moje dcera taky má indiánské období 

(8.6.2009 1:36:22)
Zdravím, tak my teda doma indiánské období máme, u 5 leté dcery, a stačil jeden film...

jen v obchodech nemají figurky a prodavačka na mně koukala divně, že to už "nefrčí".

myslím, že lepší Vinetou než Spidermann, Terminátor a vůbec další "potvory", co vůbec nevím, odkud jsou, roboti atd....

No uvidíme, co bude za pár let, ale jsem radši, že jí berou koně a indiáni, než barbie a witch či jak se to jmenuje...

j.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.