| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dítě by si mělo hrát

 Celkem 64 názorů.
 Arwen 


Ať si předškoláci hrají.. 

(18.6.2007 2:07:09)
Chápu, že u některých aktivit je nutný už předškolní trénink, zvlášť pokud je dítě nadané - např. balet, krasobruslení apod., nicméně o tom článek nehovoří.
Jak tedy zaměstnat dítě předškolního věku?
S autorem souhlasím v tom, že děti si mají hrát. Jo, já si hrála taky, hrála jsem si poměrně dlouho, byť některé mé hry se dětským i v předškolním věku příliš nepodobaly (co chcete po poněkud přemoudřelém děcku s bujnou fantazií, které obdivovalo Vinnetoua. Právě ve svých netradičních hrách vidím počátek své osobnosti, vlastně si hraji dodnes, ale místo panenek a lopuchových listů (má oblíbená ,,hračka") píšu, nebo se psát pokouším. Jsem ráda za svou předškolní svobodu hry, i když kdybych si nehrála sama (nechodila jsem do školky a dodnes mi to chybí) jsem možná o třídu výš..Obecně mi však připadá, , že dětem, kterým byla hra nějak drasticky odepřena chybí právě ta fantazie a svoboda projevu. Což vidím i na své drahé malé, teď už tedy školácké, příbuzné, která s hračkami prováděla věci, že by se jeden divil. Citlivé ďouče, jež teď řekne všechno, máloco jí překvapí. Děti si s panenkami jen na maminku a vaření nehrají, často kopírují i netradiční situace ze života dospělých. Určitě to souvisí s vnímavostí, děcko se právě pomocí hry vyrovnává i s náročnější životní situací, kdy si dospělí myslí, že taková osůbka jejich trable přece nemůže vnímat. Berte to jako povídku spisovatele a hru dramatika. Ti také zpracovávají to, co se jich dotklo. Samozřejmě, lehká nadsázka, ale základ odpovídá. Hra není ulejváčská, zbytečná. Možná odvážné tvrzení, ale toť můj osobní názor. Hru ano.
K těm kroužkům..nedovedu si představit, že bych např. čtyřletou holčičku vedla na trénink cvičení apod., nevím, prostě mi to nějak nesedí. Zato si dovedu představit, že cvičí a cvičí s chutí například v kolektivu dětí ve školce, právě v rámci nějaké té hry, kdy ještě nic striktně nemusí, ale hodně může, nebo cvičí, skáče a tancuje doma před zrcadlem a rodinou.Možná je to další neobjektivní názor, já sama měla odmalička problémy s autoritou, s tím abych nějak zapadla a do konce střední školy jsem nechápala smysl bodování a porovnávání v tělocviku. Jednoduše mi ale nepřipadá dobré tak malé dítě nějak cíleně nutit do činnosti, zvlášť pokud opravdu, ale opravdu nechce. A výjimečně nadané děti si většinou aktivitu zamilují už ve velmi nízkém věku, kdežto holčinu/kluka průměrného nadání to může začít bavit později, nebo si vybere něco úplně jiného.
Kolektivní trénink..na ten jsou citlivé i starší děti, viz. právě malá příbuzná, jinak sportovně velmi nadaná, které nesedl kroužek, nějaká kolegyně i instruktorka si asi také rýpla a ona se domů nadšená rozhodně nevracela. Školačka! Dušička dítěte je citlivá, ale to každá pohodová máma, ségra, babička...každý táta..ví.
Něco jiného je nástup do školy. Během 1. třídy je už dítě schopno říct co by ho bavilo a pokud ne, neuškodí nějaký ten pokus, omyl, rošťák se ve valné většině případů chytí a je jedno jestli skončí u modelářství, houslí nebo volejbalu, tedy mělo by být jedno..různé prapodivné ambice, kdy si chce rodič prostřednictvím malého umělce na trénincích fotbalu něco splnit nekomentuji:)
V tomto období už ale vzniká vazba na různé činnosti, nehledě na to, že děcko se nenudí a tráví aktivně čas. Z účastníka kroužku kreslení malíř vyrůst nemusí, ale může...V pubertě s celým malováním také snadno praští, to už je jeho věc. Ale šanci, šanci by už teď dostat měli..protože, když jak nadměrně tak průměrně nadané děcko během základky zakrní nebo se nudí, je to velká, velká škoda...Uf, už jsem zase jinde.
Prostě..fandím předškolákům hračičkám a hračičkářkám..
P.S: Když ale malá princezna nedá pokoj a celé hodiny vytáčí v obejváku neumělé piruetky, asi na tom baletu něco bude..:)
P.S.2: Jo a různé skládačky, puzzle apod. jsou v podstatě také hračky a děti se zároveň učí..Škola hrou..to je také v poho, ne?:)
 Lída+2 


Re: Ať si předškoláci hrají.. 

(18.6.2007 12:34:25)
Jo jasně hrátsi,ale já teda myslím, že dopřát dítku sokol není taková tragedie......
když zbytek dní nci nemá a hraje si...


starší začal díky talentu navštěvovat lidušku a to na popud úči ze školky. Nyní tam bude končit 3 školní rok.
 Arwen 


Sokol je v pohodě 

(18.6.2007 14:10:45)
Sokol nebo malí skautíci nikdy nikomu neublížili, to je něco jinýho:)
 MirkaEyrová 


Re: Ať si předškoláci hrají.. 

(18.6.2007 15:09:58)
Náš klučina si uměl říct už v předškolním věku - tohle nechci. Kroužek měl jednou nebo dvakrát týdně: nabízela jsem mu ty činnosti, které jsme sami neměli v běžném programu, ale pro tento věk jsou běžné - cvičeníčko (ale žádné drsné tréninky), výtvarkování, zpívání... Sám si řekl - ne, sem chodit nechci. Tak jsme hledali dál, a buď našli jiný kroužek podobného typu, nebo třeba konkrétně na to zpívání pak nechodil vůbec. Co se školky týče, tam naopak šťastný nebyl vůbec. Škoda, že nebylo "tak snadné" školku změnit (bydleli jsme na vesnici, dojíždění 15 km daleko do některého z blízkých měst bylo pro nás v té době nemyslitelné).
 Arwen 


To je také v klidu 

(18.6.2007 15:16:25)
To děti baví, mají to rádi. Já měla na mysli právě ty tréninky, nebo věci, které děcka nebaví a rodiče je do nich stejně nutí. Malování, nějaký ten pohyb, apod..to je vlastně hra.
 Hanka, 2 holcinky 
  • 

Re: Ať si předškoláci hrají.. 

(17.7.2007 4:37:43)
Vas prispevek se mi moc libi. Po 33 letech v CR ziji v Americe. Mame dve holciny 6 a 3,5 roku. Prala bych Vam videt, jak se tady zachazi s detmi a kolik volnosti ke hrani maji. To se vazne musi zazit. Nejdrive mi prislo uzasne, ze tu uz i trilete holcicky mohou chodit tancit a baletit, hrat divadlo, sportovat... To v Cechach asi jeste porad nemame. Jenze oni tu davaji deticky i prazdninach na "camp"-y, kazdy den v tydnu, na cely den nebo pul den se plne venuji sportu, tanci... Prala bych Vam ty deti videt. Totalne pretazene, uondane... A i v obchodech se vas na pokladne ptaji, do jakych camp-u ze to vase holcicky chodi. Vypadam opravdu jako exot, kdyz rikam, ze se snazime uzit si leta spolu, ze jezdime na vylety, tvorime, hrajeme si s panenkami... Jeste jsme tu nepotkali JEDINOU HOLCICKU S KOCARKEM A PANENKOU! A to je tu kolem holcicek nepocitane. A hrat si bez veci? Jen tak s fantazii? To snad ani neznaji... budme vdecni za ty vase skevele ceske deticky, kterym fantazie nechybi.
 Markéta 
  • 

co se v mladi naucis ... 

(18.6.2007 7:55:05)
je mi jasne, ze autor mluvi predevsim o detech malych, pocitam tak do osmi let. mozna bych se v tom mohla videt, chodila jsem od ctyr na vytvarku od sesti na klavir, pak na fletnu, od deviti na skauta, pozdeji jsem prostridala vsechno mozne sbor, jazyky ... v tydnu jsem mela jedno volne odpoledne, jina jsem chodila o pate seste i pozdeji, ALE nemohu rict, ze by si se mnou rodice neumeli hrat, nezapomenu na pohadky pred spanim, siti na panenky s mamou, vylety s tatou a na tisice dalsich veci. do krouzku mne rozhodne "neodkladali", naopak mi otevirali obzory a skrze ty krouzky mi dali to moznost si vse osahat. jsem jim za to nesmirne vdecna a opravdu vse co jsem si v krouzcich osahala ted jako kdyz najdu :-)
 Saimona + HONZÍK a dvě ségry 


souhlas 

(18.6.2007 9:42:14)
naprosto souhlasím s autorem. není co dodat....
Arielko....školka je něco jiného než o čem píše autor.....

Osobně se domnívám, že pokud své děti zahltím nesmyslnýma kroužkama v daném věku, předškolní, budou otrávené a protivné..... Na kroužky jako je balet, různé sporty, klavíry apod...mají děti doooooost času v pozdějším věku..... Hlavně je důležité, aby rodiče nenutili své děti....................... a aby rodiče věděli, co jejich děti chtějí dělat.....


P.S. Arielko snad každá holčička vytáčí piruetky :DDDDDD
 Jitka 
  • 

Re: souhlas 

(18.6.2007 10:00:44)
Saimono,

píšeš, že na kroužky typu klavír nebo balet má dítě dost času v pozdějším věku. Jenže co když je dítě právě na některou z těchto věcí opravdový talent? Když některé věci začne dělat až ve školním věku, bude už potom pozdě. Já si vzpomínám, že jsem v osmi letech začala chodit do gymnastiky, kam ostatní holčičky chodily už od 4. Tyhle holčičky chodily potom i do sportovní třídy a já jim snad až do puberty hrozně záviděla a nadávala jsem mamce, proč mě taky nedala na gymnastiku takhle brzo. Trenérka totiž řekla, že mám talent, ale že jsem začala moc pozdě...
 Saimona + HONZÍK a dvě ségry 


Re: Re: souhlas 

(18.6.2007 10:09:16)
Jitko, s tím s tebou nesouhlasím, pokud má někdo talent, tak je jedno jestli začne ve čtyřech nebo až v devíti kdy si už uvědomuje co dělá a co je mu dáno....v tom je ten rozdíl.
Celý dětství jsem byla dobrá na atletiku a naštěstí moji rodiče mě nenacpali kamsi do oddílu, kde by mi atletiku zošklivili, ve 14 jsem dělala zkoušky na sportovní gympl a byla jsem přijatá pro svůj velký talent a bylo uplně jedno jestli jsem se tomu věnovala od čtyř let intezivně nebo jen rekreačně a radostně od asi desíti let......
nemám k tomu co dodat, to co napsal autor je přesně výstižnéééééé!!!!!!!!!!!!
 Magnolya 


Re: Re: Re: souhlas 

(18.6.2007 12:55:34)
Nemáte pravdu, obzvlášť taková gymnastika se musí trénovat ideálně od těch tří, čtyř let. Navíc i talent může "zakrnět".
 zuzkasim 


Re: Re: Re: Re: souhlas 

(18.6.2007 14:40:52)
Tak to si dovolím nesouhlasit. Každý rozumný trenér jakéhokoliv sportu vám potvrdí, že malé dítě potřebuje všestranný pohybový rozvoj a vést předškoláka k jednomu sportu a ten dřít je ničení jeho zdraví. Platí to jak o baletu, gymnastice či fotbalu. Je to ale otázka byznysu, takže těch rozumných trenérů není tak moc (na malých dětech a ambicích jejich rodičů se dá celkem slušně vydělávat). Právě pro tyto děti je dobrý sokol a podobné aktivity, kde má možnost si vyzkoušet ledacos a hlavně je to sport s radostí, ne dření.
 wicky 


Re: Re: Re: Re: Re: souhlas 

(18.6.2007 15:16:07)
A já si zas dovolím hájit zrovna sporotvní gymnastiku. Několik let jsem se jí věnovala, začla jsem opravdu pozdě a nabízený přestup do soutěžního oddílu mí rodiče odmítli. Měli pocit, že kroužků mám dost a ty jazykové a kulturní jsou "hodnotnější". Ale zrovna tréninky předškolních holčiček jsou v podstatě takovou všestrannou pohybovou výchovou, kde jde hlavně o správné držení těla, rozvoj smyslu pro balanc a prostorovou orientaci, trocha posilování a protahování. Ale žádné lámání, vyvracení nohou nemá v tomhle věku smysl a ani se nedělá. Stejně tak pokud vím, nedávají v baletu tříletým holčičkám špičky, aby se zmrzačily nohy. Ovšem záleží vždy nejvíc na osobě trenéra.
 Saimona + HONZÍK a dvě ségry 


Re: Re: Re: Re: souhlas 

(18.6.2007 19:26:15)
blbost, to je totální nesmysl
 Saimona + HONZÍK a dvě ségry 


Re: Re: souhlas 

(18.6.2007 19:28:12)
Milado nejdříve si řádně přečti, co jsem napsala.
 Arwen 


Re: souhlas 

(18.6.2007 14:08:04)
Já vím, proto taky píšu, že jsem se už dostala jinam.
Mě jen taky přijde nesmyslný zahltit předškoláka přemírou kroužků, no a ty piruety..žádné extra nadané děcko v tomhle směru jsem nepotkala, tak to byla jen taková nadsázka:)
 Hana (2děti) 
  • 

Re: souhlas 

(18.6.2007 14:08:52)
Nesmyslné kroužky... Já nevím, co si pod tím představuješ. Teda to nesmyslné.

Hned na začátku se hlásím k matkám, které děti do kroužku vodí. Ano, moje šestiletá předškolačka chodí už druhý rok tancovat a tříletý mrňous chodí se mnou na "tvořeníčko" pro maminky s dětmi. Asi bych nepřipustila, aby malá chodila na nějaké tréninky, kde jde o výkon a už vůbec bych ji nenutila chodit někam, kam by se netěšila. Než začala chodit tancovat,tak jsme byli třikrát v hudebce Yamaha. Je to hudebka pro děti s přítomnými maminkami. Když jsem viděla, že ji to netěší,tak jsme po třetí návštěvě přestaly chodit.

Pokud děcko odchází ve čtyři ze školky a rovnou šupajdí na trénink, nemá žádné volno na blbnutí a hru, pak je to špatně.
Ale proč by bylo špatné vodit děcko "na tancování", když jde už v poledne ze školky a tancuje dvě hodinky týdně? A ještě stihne chodit denně ven, pohrát si samo nebo s kamarády, jít do divadla, na výstavu, do lesa... Zvlášť když se do kroužku těší? Je to nesmyslné, když to dítě baví? Holka tancování sama chtěla, od první návštěvy byla nadšená a když je nemocná, tak loudí "aspoň na lavičku koukat".
Nebo takové chození na "tvořeníčko"? Proč by si nemohl jednou za týden jít malý mrňous s maminkou plácat z materiálu, který doma nemá? Za tu radost, když si pak nese výrobek domů mi to stojí. A přiznávám, že spoustu nápadů bych neměla i když si třeba kupuju knížky s nápady.

Autor píše o tom, že maminky se můžou dát dohromady a vytvořit si vlastně takový kroužek samy. Ok, taky s kamarádkama hromadně pořádáme různé tvořeníčka, výlety atp. Ale to neznamená, že se moje děti netěší do kroužku, zvlášť v měsících, kdy se brzo setmí a nemůžou lítat po venku.

Já bych řekla, že předškolák má mít hodně času na hraní, na volnou zábavu a svobodný projev. Nenutit ho do něčeho, co ho nebaví, nesnažit se ho dohánět k výkonům, sebrat mu volný čas, budit ho na tréninky atp. Ale nevím, proč bych mu nemohla dopřát zábavu, která ho přitahuje a je mu milá.
 Saimona + HONZÍK a dvě ségry 


Re: Re: souhlas 

(18.6.2007 19:36:01)
Hanko kroužky a kroužky,
to co píšeš je normální, tvoje dcera si již řekla o co má zájem a V TOM TO JE, umí se vyjádřit, co by chtěla dělat. a tvůj prcek chodí s tebou.....ale to je uplně něco jiného než o čem psal autor.
předpokládám, že dceru nenutíš když se jí nechce na kroužek tancování ........
opět musím napsat, že souhlasím s autorem článku.
a k tomu, že se pár maminek sejde atd...... naprosto úžasný nápad, kdy se pobaví jak děti tak i maminky...../vlastní zkušenost/.
 Arwen 


Jj.. 

(18.6.2007 14:18:14)
Jen se mi nelíbí ten současný trend zahlcovat děti nejrůznějšími tréninky už v tak mladém věku.
 Arwen 


Jj.. 

(18.6.2007 14:18:56)
Jen se mi nelíbí ten současný trend zahlcovat děti nejrůznějšími tréninky už v tak mladém věku.
 Adéla 
  • 

Jde hlavně o peníze !!!!!! 

(24.6.2007 10:50:36)
ještě malá poznámka...proč asi mají všechny mají všechny ty předškolní kroužky takovou reklamu ? o peníze jde přece v první řadě....a tak šikovní majitelé agentur využívají dnešní touhy rodičů, aby jejich dítě bylo úspěšný "dravec", nejlepší a mělo pak super "job", kde bude vydělávat hromadu peněz.....a tak šup s ním na angličtinu pro předškoláky, fotbal, tenis atp. Pak není divu, že ve společnosti pomalu mizí hezké vztahy, solidarita mezi generacemi apod., když vládne darwinovská filosofie přežití silnějších....
jo. a když už tam ten náš kluk/holka začali chodit a my do toho "narvali" tolik peněz, tak ať tam kouká vydržet ! to je přece absurdní ! moje máma a táta byli v tomhle rozumní a super, protože jsem sice vyzkoušela hromadu kroužků ( a taky za dost púeněz a jsme tzv. "nižší střední třída" - tj. málo peněz), ale nikdy mě nenutili tam chodit, když mě to přestalo bavit. A ve staším věku jsem si pak sama hledala to, co mě opravdu baví, co chci a u toho jsem pak vydržela.
 Haninabe 


Kroužky jsou různé... 

(18.6.2007 10:41:47)
Ono je to relativní. Chápu, že autorka naráží zejména na kroužky sportovní a celkem souhlasím. Synovi spolužáci ze školkky občas chodí na fotbal nebo hokej, trénink i 3-4krát týdně, no nevím. Tohle bych třeba já osobně nepodporovala, asi i proto, že jaksi doufám, že děti se budou živit spíš hlavou. Pokud se mu ve škole zalíbí nějaký sport a bude tam chtít chodit pro radost - budiž. Ale přece do kroužků jako předškolák chodí, do těch v MŠ. Výtvarný kroužek, kde stříhají, lepí, dělají s keramickou hjmotou - o si zamiloval (původně jsem chtěla, aby si zkusil pocvičit ruce). Dokonce až tak, že jsme mu slíbili, že mu zaplatíme už od 1.třídy nějaký výtvarný kroužek, když ho to tak vzalo. A on je ten případ, že nemyslím že by tam chodil za pí. uč., ale že je opravdu nadšený. Každou chvíli mi tu chodí a skučí, že by chtěl vystřihovat a většinu věcí ze Sluníčka dá dohromady úplně sám. Na to že do školy jde prvně v září to myslím není špatné. A myslím si, že kroužky u malých dětí by měly spíš dát dítěti šanci si ty věci ohmatat, seznámit se s tím a pak si třeba něco, co je zaujalo, vybrat a věnovat se tomu. Ale chce to asi taky benevoletnějšího rodiče, který dítě nebude nutit aby pokračovalo v tom, co ho nebaví. My tu teď reálně bojujeme taky, ale trošičku jinak - synek chce jako prvňáček aspoň 3 kroužky, já říkám že 2 úúplně stačí :-))).
 Repulsion 


Každé dítě je jiné 

(18.6.2007 11:11:27)
Zní to sice jako otřepaná fráze, nicméně je to pravda a tudíž by si to měl každý člověk připomenout, než se rozhodne k nějakým zobecňujícím soudům. Hlavně by si to však měl říkat rodič a pozorovat své děti a dopřát jim to, co potřebují. Nutit čtyřleté dítě, které si chce jenom hrát, násilím do kroužků, je lumpárna, stejně jako odepřít vhodný kroužek dítěti, které se v něčem chce rozvíjet. U naší nejstarší dcery jsme třeba už v těch 4 letech viděli, že ji samotné "hraní" prostě nestačí. Tak začala už v těch 4 letech chodit do baletní přípravky, o rok později do hudebky a gymnastiky. Zvládla to všechno skvěle a bavilo ji to. Naopak u starší dcerky jsme viděli, že jí nějak moc nesedí, když jí nějaká cílevědomá činnost pod něčím vedením nesedí - nespolupracovala, nejevila zájem - tak jsme ji do ničeho nenutili. Až v pěti začala chodit do gymnastiky a do sboru.
Synkovi budou čtyři v létě, a asi ho od podzimu na něco zapíšeme. Jediný problém je, že tady u nás toho není pro tak malé děti moc na výběr (třeba ta gymnastika je jenom pro holky, klukovský oddíl tu není, což je škoda, protože zrovna něco takového by se tomu našemu určitě líbilo).
 Lizzie 


Výstižné 

(18.6.2007 19:46:21)
Pročítám to tu a přispívám poprvé, váš názor se mi moc líbí.
Děti ještě nemám, ale nějak tak to vidím. Prostě každé dítě je individualita a individuální přístup také potřebuje.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Nepochopila jsem  

(18.6.2007 11:49:15)
ani článek ani diskusi.

Myslím, že autor to dost zjednodušuje. Měl na mysli aktivity za účelem dosažení cíle či podání výkonu ve srovnání s aktivitami za účelem příjemného zážitku a prezentoval to jako kroužky ano nebo kroužky ne.

Kroužky přece mohou být různé. Umím si představit hudební kroužky, kde si děti vesele hrají a zpívají – bez not a falešně. Umím si představit výtvarný kroužek, kde si děti něco vesele plácají a mají z toho radost (ne každý rodič má doma keramickou dílnu, například). Umím si představit tanečky, kde holky celé šťastné v růžových šatičkách „dobývají svět“

Moje dítě chodí do školky, kde nejsou žádné hračky – žádná auta ani panenky. Děti (od 18 měsíců) si tam nehrají. Spíš pracují. Když se zdá, že je v připraveném prostředí něco zaujme, učitelka jim vymyslí aktivitu a děti na něčem pracují. Je úplně jedno, jestli je jejich dílo z estetického hlediska nějak zázračné. Nikdo jim neříká, že ten jejich obrázek je pěkná mazanice. Jindy zase chvíli zpívají a hrajou na hudební nástroje přiměřené jejich věku. Nikdo nehodnotí, jestli hrajou falešně. Je to spíš kroužek nebo spíš hraní? Kde je hranice mezi kroužkem a hrou? Jako by snad vůbec neexistovaly kroužky, kam dítě chodí rádo a dělá něco, co ho baví.

Takže bych to viděla jako „zaměřeno na výkon“ kontra „zaměřeno na radostné tvoření“.
Ať se to jmenuje kroužek nebo jinak. Ať jsou dítěti dva roky nebo deset.
 Hryzalka, 2 myši 


Táto,chci den volna 

(18.6.2007 12:50:55)
Mám takovou malou několikrát vykřičenou teorii - všeho moc škodí (a všeho příliš brzy škodí).

Zařídila jsem se podle potřeby a chuti dítěte, když jsem dceru dávala ve čtyřech letech na aerobik, po dvou měsících odmítala chodit. Tak jsme ji odhlásili, slušně se domluvili s majitelkou na adekvátním vrácení kurzovného a ejhle ... do roka (a do dne) byla změna. Do stejného kurzu aerobiku začala chodit i její kamarádka a najednou naše princezna sama zatoužila stát se novou Olgou Šípkovou. Dnes je o tři roky starší a aerobik vyměnila za tréninky plavání a AJ.
A proč ten netradiční název příspěvku? Ten patří synovi mého známého - lékaře, který v dobré víře přihlásil syna každý den na nějaký kroužek či trénink. Když se ho ve 3.třídě zeptal, co by si přál k narozeninám, odpověděl, že by si přál alespoň den volna, se kterým by si mohl svobodně nakládat. Jeho otec je naštěstí prozíravý a synátor se ten den rozhoduje sám, jestli půjde jen tak s klukama "za barák na dvůr" ať už kopat do mičudy či vymýšlet rošťárny anebo jestli bude lenošit doma...
 lucka, 2 děti 
  • 

Re: Táto,chci den volna 

(18.6.2007 13:17:33)
Tak trošku možná zapomínáme, že dítě má program i ve škole (který ho rozvíjí podle kvality školy a učitele-tu více, tu méně). Proto si myslím ,že je nutné odpolední kroužky "dávkovat" opravdu s velkým ohledem na individualitu dítěte. Představme si, že by nás někdo přihlásil každý den po práci na nějakou aktivitu-no nevím, jestli by se dočkal od nás vděčnosti. Taky si myslím, že pravděpodobnost, že z mého dítěte bude baletka, gymnastka atp. je tak malá, že výkony v těchto kroužčích pro mě nejsou důležité-spíš aby kroužek pro mojedítě znamenal relaxaci od školy a zábavu.
 Saimona + HONZÍK a dvě ségry 


Re: Táto,chci den volna 

(18.6.2007 19:38:44)
tak to je osvícený rodič... :D
 Hryzalka, 2 myši 


Re: Re: Táto,chci den volna 

(19.6.2007 12:34:42)
Závěr příspěvku mi vyšel dost nešťastně, záměrem bylo napsat, že syn si již plánuje kroužky, tréninky i osobní volno sám (po poradě se svým otcem).
S příspěvkem jsem již spěchala (neboť se mi po obědní siestě probudilo dítko) a myšlenku jsem nedotáhla do konce. Proto sice chápu výsměch Saimony, ale ať hodí kamenem, kdo je bez viny (tedy ten, kdo tady vždy píše bez chyb a jen a jen čistě srozumitelně).
 mama78 


Re: Táto,chci den volna 

(25.6.2007 15:58:12)
Bohuzel to je realita, alespon kdyz se tak rozhlidnu kolem. Rodice totiz podcenuji to chozeni za barak, jen tak na dvur. Napriklad to vidim u svagru, kazdy den v tydnu nejaky krouzek fletna, anglictina, lehka atletika, tanzovani, atd. Diky za me mladi, rodice mne nenutili, sport a jazyky jsem si vybirala dobrovolne a kdyz jsem rekla dost, tak jsem prestala, bez nuceni ci rozmlouvani. A jsem rada, ze to muzu dat dal svym detem.
Mozna by stacilo, aby rodice vedli trosku hloubejsi rozhovory s detmi a nasli si vice casu na to, aby zjistili, co dite vubec bavi (a nevybirali krouzek ci kurz podle toho, co by oni sami chteli delat).
Oba synove chodi do kurzu plavani. Jsou hrozne spokojeni, pani ucitelku miluji. Po vyuce muzou zustat na bazene jak dlouho chteji (pod dohledem svych rodicu). Hrozne si to uzivaji a nemuzu je z vody dostat. Maly uz plaval ve 3 letech (styl potapeni). Vsichni se divili, ze umi tak dobre plavat a mysleli si, ze dite prodelalo nejaky specialni vycvik. Opak byl pravdou. Naucil se to na dovolene u more, proste sam od sebe, protoze chtel dovadet na bazenu jako ti velci.
Ostrasujici priklad. V plavani je chlapecek 6 let, dopoledne chodi do skolky, odpoledne po kurzu plavani sbali housle a jde na hodinu housli. Vzdycky ho lituju, protoze po tom plavani bych ja osobne byla k.o. a na nejake housle bych nemela chut.
 Eva 
  • 

matter vs. mother? 

(18.6.2007 14:36:25)
Dobry den, rada bych si ujasnila terminy. Nedoslo nahodou k preklepu? Diky za opravu.
 fisperanda 


Realita je zase jinde 

(18.6.2007 14:57:57)
Ono je hezký jak píšete, že dítě se nemá přetěžovat kroužkama a nedělat činnosti, který nechce. Jenomže v případě, že oba dva rodiče pracují třeba do šesti a dítě nemá kdo hlídat, tak takový "odložení" do kroužku bývá často jediným řešením. Takže si i docela dovedu představit, že dcera bude chodit dvakrát týdně na keramiku a jednou do dramaťáku, a z těch kroužků nebude zrovna dvakrát odvázaná, ale bude tam mít dozor a určitý zaplnění času.
Co bych určitě nechtěla, tak aby se od tří let mučila na ňáké gymnastice a podobně. Ale myslím, že můžu být klidná, na tohle dispozice nemá, žádný sportovec z ní nebude.
Já jako dítě sem taky chodila do různých skautů a podobných kravin, nebavilo mě to šíleně, ale rodiče zkrátka byli v práci a nedalo se svítit. Vrcholem všeho byly prázdniny, kdy sme museli s bráchou absolvovat dětský tábory, což pro mě byla pohroma, a když sme přijeli, museli sme ještě do příměstských táborů a ňákých těch prázdninových kroužků. Bráchovi to nevadilo, ten kde se nají, tam je spokojenej, se mnou už to bylo horší, ale tak ňák sem chápala, že to nejde jinak.
Takže já sama za sebe bych dceru nenutila chodit tam, kde se jí nechce a dělat něco, co jí moc nesedí. No ale nakonec se asi o prázdninách ocitnu ve stejné situaci jako moji rodiče a na tábory bude jezdit a přes rok bude navštěvovat stepařský kroužek :o)
 Ifka... 


Re: Realita je zase jinde 

(19.6.2007 14:37:21)
Je smutné, že čeští zaměstnavatelé nenabízí ženám práci na poloviční úvazek, aby se nemuseli z práce vracet okolo té paté, šesté hodiny. To ji možná s několika dětmi za zády radši ani nepřijmou...
Pokud tvé děti nebaví kroužky, co aspoň někdy využít družinu (do 5.třídy) a školní klub (do 9.třídy)? Pokud máte ve vaší škole schopné družinářky, děti tam mohou mít své kamarády, tak by to bylo snad taky řešení... Ve školním klubu může být internet, pingpongový stůl apod. Je fakt, že pak ale děti mají pocit, že jsou celý den ve škole...
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: Realita je zase jinde 

(19.6.2007 14:45:47)
Ifko, ne všude mají družinu až do páté třídy, někde třeba jenom do třetí. A leckde družina končí dost brzo odpoledne. MMCH, ty znáš nějakou školu, kde mají školní klub?? Já teda v celém širokém okolí žádnou takovou neznám, a to je tu škol opravdu hodně. :-(((
 SIm 
  • 

Dítě si má především hrát? Pravda nebo výmluva.  

(18.6.2007 15:22:40)
Musím říct, že na větu "dítě si má především hrát" jsem poněkud alergická. Vysvětlím proč. Sháněla jsem pro dítě školku. V jedné jsem si moc pěkně porozuměla s paní ředitelkou, která říkala právě tohle. Děti mají být děti. Mají si především hrát.Zapsala jsem tedy dítě do oné školky a s novým školním rokem jsem s ním začala docházet na přivykání. Za tuto možnost jedinou jsem paní ředitelce hluboce vděčna. Jen díky tomu jsem viděla, jak to vypadá, když děti dostanou ve školce "příležitost si hrát" a včas zasáhnout.
První, co mě v září udeřilo do očí, byly staré, šedivé obličejíky vystříhané z papíru, nalepené na nástěnce v šatně. Byly to tytéž obličejíky, jako předchozí rok v dubnu. To jsem si ještě omluvila tím, že pro množství zpívání a tančení možná nebyl na malování čas. A pak to už jen pokračovalo. Ranní program spočíval v tom, že paní učitelka vytáhla trampolínu, spustila lano na houpání, zasedla za stůl a děti teda dostaly příležitost k tomu hraní. To pokračovalo dvě hodiny. Pak byla svačinka. Ta se vhodně natáhla tím, že svačit se mohlo jenom u dvou stolů, děti se tudíž musely prostřídat na dvě poloviny, kde jedna stál a hladově koukala na tu rychlejší. Stejně bystrým tempem probíhala i příprava na vycházku. Děti byly maximálně podporovány v samostatnosti a tak se čekalo dost dlouho, až si i ty nejmladší, tříleté, poradí s tkaničkami, nebo se nad nimi nějak smilují starší spolužáci. Víc nevím - na přivykání se mohlo chodit jenom dopoledne. Během onoho týdne jsem byla též svědkem jednoho "komunitního kroužku" - posílal se kamínek a každý řekl, jak se jmenuje, a jedné výtvarné činnosti. Paní učitelka vytáhla barvičky, dala je dětem do koutka, a nechala je, a´t si tam patlají. Když je pak sklízela, komentovala to slovy "aspoň se děti zabavily". Výsledkem této výtvarné činnosti bylo několik nekoordinovaně počmáraných papírů k ničemu, které byly nakonec vyhozeny. Žádný div, že pak neměli co dát do šatny na nástěnku. Ještě se stalo několik dalších drobností - třeba jsem poslala svou dcerku za učitelkou, aby si řekla o zástěrku právě na onu výtvarnou činnost v dobré víře, že ji přivykám obracet se ve školce na učitelku jako na autoritu. Učitelka ji obratem poslala zpátky za mnou. Prý ať pomůže maminka. Šestý den, v pondělí, jsem už viděla, že ony přehršle příležitosti ke hře mou dcerku poněkud nudí a začíná provokovat. Vytrhla jednomu ze straších dětí hračku, utíkala s ní a radostně mávala. Cestou do někoho vrazila. Výsledek? Starší děti, které už byly sehraná parta, se na ni sesypaly. Hračku jí vyrvaly a šly si stěžovat učitelce za toho žduchnutého chudáka. Má dcerka se musela omluvit, aniž tušila za co. Myslím, že si té potyčky ani nevšimla. A tak jsme nasadili všechny páky a našli místo ve školce, kde té příležitosti "k bezbřehé hře" není tolik. První den si moje dcerka odnesla náramek z jeřabin a ježečka. Druhý den pak obrázek. Za měsíc přišla s písničkou. Na nástěnce mi pyšně ukazuje svoje výkresy, na kterých jsou věci, které bych nikdy neřekla že zvládne. Zkrátka mi roste. Ne, v naší nové školce asi nemá tolik příležitostí si "hrát". Díky bohu.
 Lída+2 


Re: Dítě si má především hrát? Pravda nebo výmluva.  

(18.6.2007 16:22:10)
Jo tak nějak. JSem si vzpomněla, kdy mi při 3letý prohlídce Dr řekla, že syn se musí hodně hýbat nebo bude mít problémy) vzpomněla jsem si na sebe 1-8 trída a denně 30 minut cvičení- fuj tajb).
Tak jsem milé dítě přihlásila na pohybové hry....tanečky, zlatá brána, kotrmelec...nic náročnýho. Syn mi řekl, že ho to nebaví. NAvíc je to ten nešika....,ale cvičitelka mi říká co šikovný ručičky, když jsem jí řekla, že končíme, že ho to nebaví.... tak jsme začali chodit tam.
Ruku na srdce: kro půjčí 3letýmu dítěti keramiku
fixy
barvy na sklo
lepidlo na dlaždičky a dlažku a střepy z nich,aby si udělallo mozaiku
tempery
oběhne les a pomocí tavné pistolky s ním něco vytvoří.... v tomhle kroužku strávil syn do konce školky.Nebyl teda při školce.
A nyní po rekonstrukci jsem tam nesla zbytky dlažek. Zavládlo nadšení. Děti si budou moci zase zkusit tohle.A syn: to je škoda, že už jsme sterý a nemůžu sem chodit.....
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Re: Dítě si má především hrát? Pravda nebo výmluva.  

(18.6.2007 17:26:03)
Je to přesně o tom.
U nás ve školce (třída batolat od 18 měsíců do 3 let) děti:
stříhají nůžkama, malují pastelkama i vodovkama a štětcem, modelují z těsta zvířata a šperky a následně je barví potravinářskými barvami, vyšívají na papír, perou a věší prádlo, pečou koláče a buchty (a pak si na nich pochutnávají), vyrábějí si čerstvý pomerančový džus a potom ho pijou... a taky hrajou na hudební nástroje, zpívají, chodí do lesa, kde pozorují broučky, rozšiřují slovní zásobu...
Ve školce nemají ani jednu hračku.
 jana 
  • 

kde je takova vzorna skolka? 

(19.6.2007 16:34:03)
Muzu se zeptat, kde se takova prima skolka nachazi? Dcera zacne chodit pristi rok, tak uvitame jakekoli doporuceni v Praze. Diky Jana
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: kde je takova vzorna skolka? 

(19.6.2007 17:01:40)
Jani,

naše školka je v Praze 4, nechci dělat reklamu, napiš mi e-mail.
Jedná se o soukromou školku na principu Montessori. Školka skvělá, ale taky dost drahá (celodenní docházku pro dvě děti si nebudeme moci dovolit, ale pokud jsi při penězích, mohu doporučit).

Z.
 jana 
  • 

Re: Re: kde je takova vzorna skolka? 

(24.6.2007 21:33:44)
Zuzano, diky. Pro nas trochu z ruky a pri penezich taky nejsme, bohuzel. Snad budeme mit stesti. (mail na Tvoji adresu se mi vratil) Jana
 SIm 
  • 

Re: kde je takova vzorna skolka? 

(19.6.2007 22:00:01)
ta naše je mimo Prahu :-))) a je to úplně normální školka zatím za 400 měsíčně. Je to hodně o přístupu lidí. Taky mám nějaké menší výhrady, třeba to spaní po obědě by být nemuselo, ale pozitiva převáží. Mám v Praze kamarádku a ta byla se školkou spokojena. Bylo to někde relativně v centru. napiš maila, pošlu to té kámošce, ať se ozve.
 Winky 
  • 

Re: Dítě si má především hrát? Pravda nebo výmluva.  

(19.6.2007 0:20:46)
Tak to teda zírám, takovýhle "free style" by se mi taky moc nelíbil.
Dceru budu dávat do školky až za rok, tak uvidíme (jsou tu 2 ale pod jedním vedením plus jedna další v sousední vsi). Sokol pro rodiče s dětmi je už od 2 let a budem od září asi chodit, protože kde najdu takovej velkej plac aby se vyběhala (kromě venku - myslím samo když není počasí).
Když jsem já byla na základce, jezdila jsem do hudebky a chodila do sokola. Toho dojíždění do města na hudebku jsem měla plný zuby a docela se divím že jsem to přežila ve zdraví (žádný mobil, já pořád někde něco ztrácela a zapomínala, nejradši klíče....)záleží taky kde je co dostupné.

 MarketaB 


předškoláci a hrani? 

(18.6.2007 17:13:33)
Jsme jedna z mála evropských zemí, kde neni školka povinna od 3 let. Nejen povinná, ale i s výukou. Na západě se děti od 4 už uči psát tiskací pismenka a od 5 se učí číst. Na hrani jim zbývá čas jen o přestávkách. Takže je otázka, zda jsou kroužky tak nevhodné....
 Radka 
  • 

Re: předškoláci a hrani? 

(18.6.2007 18:02:33)
Ja zas nevim o co je lepsi, kdyz dite trci do peti ve skolce a nebavi ho to tam nez kdyz jde domu po obede a pak odpoledne na trictvrte hodiny na krouzek. Myslim si, ze narocnejsi na psychiku ditete je kazdy den byt do vecera ve skolce.
 Michaela+Nina 2/05 


Re: předškoláci a hrani? 

(24.6.2007 22:55:19)
Marketo, muzu se zeptat, proc si myslite, ze to co davate za priklad je pro deti lepsi? Je to snad zdejsi stale pretrvavajici nesmyslnou fascinaci "zapadem"?? Podle meho nazoru je to jen dukazem cim dal vetsi zamerenosti na vykon a nezlobte se na me ale povinna dochazka do skolky od tri let hranici s porusovanim lidskych prav. Chvala bohu, ze u nas neco takoveho nemame a nikdy bych neco takoveho nepodporila.
Takhle male deti potrebuji hru prave proto, ze diky hre poznavaji svet. hra je totiz sama o sobe ucelem a ne prostredkem k tomu, abysme se s nekym pomerovali nebo nekomu dokazovali jak jsme dobri. hra takhle malych deti ma byt SVOBODNE zkouseni si vlastnich moznosti a verte nebo ne, prave to, co vyzkousite v takhle malem veku vam udela zaklad pro to, co budete umet v dospelosti. Takove deti nutne potrebuji volnost a pestrost ve vyberu aktivit a citlivou podporu kterou v tomhle veku opravdu dokazi velmi dobre davat rodice. Ba naopak neni materska skolka ktera by dokazala nahradit to, co dokazi diteti dat rodice. Pokud si samozrejme nemysli, ze jejich prace je pro ne zajimavejsi nez vyvoj jejich deti. Timto v zadnem pripade nekritizuji rodice, ktere nemaji jinou volbu a do prace chodit musi. Je ale mnoho rodicu, pro ktere jejich deti proste jen nejsou prioritou a maskuji to za takovehle vykonnostni argumenty.
Je to samozrejme muj nazor, ale podlozeny vlastnimi zkusenostmi.
 zzabkaa 


Re: Re: předškoláci a hrani? 

(25.6.2007 9:13:52)
Tak já ti něco povím, k té školce.

Já jsem VDĚČNÁ za to, že má 4 letá dcera do ní může chodit. Mám doma ještě 1,5 roku holčičku, a obě jsou to dost velcé draci. Když jsou obě doma, tak musím být NEUSTÁLE ve střehu - na mladší, aby nikam nevlezla (s oblibou dělá nebezpečné věci a další její specialita je okamžitě rozházet ustlanou postel, roztrhat ségře nestřeženou knížku a pod.), popřípadě musím dávat "cicí" a klidnit vzteklý pláč, když jí nechci dát telefon, knížku, cokoli na co se neustále sápe. Té starší musím neustále odpovídat na dotazy (a když říkám neustále, tak myslím neustále, pusu vydrží mít zavřenou maximálně tak pět vteřin v kuse). Teď byly obě nemocné, tak jsme musely být doma a já myslela, že si hodím mašli. Navíc přes den buď nespí ani jedna, nebo jenom jedna, takže si neodpočinu ani na ty dvě hoďky, co spoustě jiných mamin děti spí. Co já bych za ně dala.

Hlídání nemáme prakticky žádné, takže ke všem doktorům, na nákupy apod. s sebou tahám minimálně jedno dítě. Kdy jsem byla naposled někdy s kamarádkou v hospodě už ani nepamatuju. Muž dělá, co může, ale má náročnou práci, chodí domů k večeru a taky chci, aby se trochu vyspal. Děti vstávají v 6 a usínají mezi 21-22 hod.

Vymýšlet neustále nějaké podnětné aktivity pro starší dceru, když jsem sama permanentně přetažená a nedospaná - na to prostě teď nemám. Proto jsem vděčná, slyšíš, VDĚČNÁ za školku, do které chodí od svých 3,5 let, protože ji tam zase chvíli zabaví někdo jiný, a vypadá tam spokojená. Za chvíli začnou prázdniny a já se toho děsím, co budeme ty dva měsíce dělat. Klidně si mysli, že jsem krkavčí matka, mě samotnou mrzí, že si své děti neužívám tak, jak bych mohla, protože si prostě od nich ani na chvíli neodpočinu tak, že bych mohla úplně vypnout, a únava materiálu udělá své. Jen si nech od cesty nějaké kecičky o tom, že děti pro mě asi nejsou priorita.
 Michaela+Nina 2/05 


Re: Re: Re: předškoláci a hrani? 

(25.6.2007 23:51:48)
zabko, z tveho prispevku je citit jeste vetsi rozhorceni nez z meho :-)
Nezlob se, ale tve nastvani nevychazi z toho co jsem ja napsala, ale z tebe. Naprosto z tveho prispevku chapu, ze jsi pretizena, protoze takovehle stavy znam moc dobre. Sice mam jen jedno dite, ale pro zmenu oba s muzem studujem, mame oba kazdy svoje dost casove narocne povinnosti a jeste se musime uzivit - vydelavame oba. O dite se starame take oba jak to jde. Sice mame zivot rozmanitejsi, ale velmi stresovy a neusporadany-coz ten stres casto jeste zvysuje. Presto ale nemam v planu sve dite davat ve trech letech do skolky, protoze jsem presvedcena, ze jeho zivot je bohatsi, kdyz je se mnou. Snazime se ji totiz od miminka zaclenovat do nasich aktivit. Tim se nebranim tomu, ze pujde na hodinu tydne na nejaky krouzek (kam s ni chodim jiz ted).
Z toho co pises je vic nez cokoliv jineho citit bezmoc. Mozna bys jen potrebovala najit nejaky pro sebe lepsi zpusob zivota... Rozhodne jsem nerikala, ze pro lidi jako jsi ty nejsou jejich deti prioritou. Mela jsem na mysli uplne jine rodiny, ktere rozhodne nectou clanky a nepisi do diskuzi na rodine :-)))
 8.5Yettynkaa12 


Michaelo 

(26.6.2007 6:33:17)
máš můj obdiv, jak to vše zvládáš?
 Michaela+Nina 2/05 


Re: Michaelo 

(26.6.2007 11:01:10)
Mllko, jak jsem psala. Myslim ze hlavni vec je presvedceni a odolnost vuci stresu. Kterou si myslim ze dost nemam, ale mozna ze ji mam vetsi nez si myslim :-)
 MarketaB 


Re: Re: předškoláci a hrani? 

(25.6.2007 18:48:08)
Michaelo, u me to neni fascinace zapadem. Mluvim z vlastni zkusenosti, bydlela jsem tam asi 12 let. Davala jsem na posouzeni, proc jsou tak spatne ruzne krouzky, jak pise autor clanku.
Myslim, ze detem krouzky ve skolce neskodi (i ta anglictina jednu hodinu tydne, alespon se nauci, ze vsichni nemluvi jen cesky).
Na zapade je zase nepochopitelny nas system (materska 3 roky a ne jen 16 tydnu), hrava skolka a vyuka az od 6 a berou to jako krok zpet.
 Michaela+Nina 2/05 


Re: Re: Re: předškoláci a hrani? 

(25.6.2007 23:18:04)
Marketo, uznavam, nechala jsem se unest, pak jsem premyslela ze jsem mozna reagovala trochu podrazdene na neco, co jsi vlastne ani nenapsala (ze je to lepsi). Uznavam ze tvuj prispevek byl napsany neutralne a omlouvam se za ten utocny ton.
Vim jak to myslis s tou vyukou, je pravda ze mnoho deti uz davno pred nastupem do skoly je schopno zvladnout cist a pocitat. Moje dcera je napriklad uz ted nesmirne fascinovana pismenky a nektere uz umi. Ale myslim si, ze je velky rozdil, kdyz to vychazi z touhy ditete poznavat a kdyz se takhle brzke uceni stane normou, povinnosti, soutezi mezi rodici ci dite se co nauci driv (a tuhle soutez registruju velmi silne). Autor se prave na tohle snazi upozornit. Ze rodice mohou temi krouzky detem vlastne vzit detstvi...
 Arwen 


Každému co jeho jest 

(18.6.2007 19:27:01)
Pokud má dítě výrazný talent, je asi dobré, aby alespoň zkusilo nějakou trénink apod. Buď ho to chytne a začne bavit, nebo ne. Každopádně by si rodiče měli hlídat podmínky, prověřit si vedení apod., aby nedošlo k situacím, kdy je dítě přetěžované, špatní instruktoři..No, jsou to také jen lidé.
Na kroužku malování, keramiky a tak, nevidím nic špatného, to samé, když z dítěte je malý turista.
Jo a není předškolák jako předškolák. Šestileté děcko je na tom asi taky jinak než tříletý capart, sotva odrostlý domovu. Dokáže si říct, co ho baví.
Zaměstnanost rodičů, tam též hraje roli. Oč je horší spolek malování hodinku, dvě týdně, než to, když dítě maluje doma nebo ve školce?
Hra má své nezastupitelné místo místo. Ale, kdo říká, že při hře se dítě neučí? A co je vůbec hra?
SIM: Líbí se mi ta tvoje mateřinka, dost tvůrčí, působí dobře:)
 Daisy J. 


Re: Každému co jeho jest 

(18.6.2007 22:56:01)
Myslím, že autor to spíš myslel tak, že těch kroužků nemá být moc, ne že nemají být žádné. Malé dítě se prostě nesmí přetěžovat. Když bude mít takhle malé dítě těch kroužků moc, tak si jich ani moc neužije a ani si pak nemá čas jen tak hrát. Je spíš lepší se soustředit na něco konkrétního, aby v tom bylo dítě dobré, a ne mu těch kroužků navalit tolik, že to všechno bude znát jen povrchně a v ničem stejně dobré nebude. A hlavně takhle malé dítě musí být svůj pravidelný čas, kdy nic nemusí, kdy si může jen tak hrát, tak to podle mně autor myslel.
 Kokole, holka+kluk 


Děkuji, 

(19.6.2007 9:41:43)
děkuji, děkuji za tenhle článek:o))))

Taky vidím, jak rozhořčené zastánkyně organizovaného času děti vůbec nepochopily, o co autorovi šlo:o)
 Repulsion 


Re: Děkuji, 

(19.6.2007 10:20:22)
Já si myslím, že jsem pochopil, o co autorovi šlo, ale stejně mám k článku značné výhrady. Uvedu tři příklady:

„Dítě je nespoutané, je to živel, který chce jednou to a jindy ono, přebíhá od jedné činnosti ke druhé a bourá tak všechny naše představy o smysluplnosti jeho konání“.

To je generalizace. Ne každé dítě je takové. A dokonce bych ani neřekl, že většina dětí je takových. Třeba starší dcera je "živel", ale není pravda, že chce "jednou to a jednou ono". Chtěla by dělat nejraději všechno najednou, nicméně dokáže si stanovit určité priority a když se rozhodne, že se něco naučí, tak se to zkouší tak dlouho, dokud se jí to nepodaří. Oproti tomu mladší dcera se nerada něco nového učí, vždy to dá hodně přemlouvání - i když se jedná třeba o činnost tak atraktivní, jako je jízda na kole. Na druhé straně nemá skoro žádné požadavky - tedy "nechce jednou to a jednou ono". Ani bych ji neoznačil slovem "živel". Je spíš introvert. Ráda si kreslí, vystřihuje z papíru apod.

„Podle mých zkušeností se děti v tomto věku neváží ani tak na činnost jako na osobu, která je touto provází.“

To zase podle MÝCH zkušeností také není tak úplně pravda. Jasně, že osobnost třeba učitele či trenéra je velice důležitá. Ale říct, že se dítě neváže na činnost, je opět značné zobecnění a zjednodušení. Když si opět vezmu naši starší dceru, která je u nás ta, kdo má hodně kroužků, tak třeba na housle se jí samozřejmě často nechce cvičit. Ale stačí se zeptat: Tak chceš na ty housle hrát nebo ne? A vždy odpoví kladně. Housličky si sama vybrala už ve čtyřech letech a přála si je pod stromeček.

„Proto by zde vůbec neměl být kladen důraz na kvalitu, dokonalost, přesnost a výkonnost.“

Tohle už je formulováno vyloženě nešťastně. Ta věta by byla v pořádku, kdybyse z ní vynechalo slovo „vůbec“ a místo něj se tam dalo „neměl by být kladen PŘEHNANÝ důraz...“ - pak bych neměl námitek. Sám mám otřesný zážitek, když jsem se kdysi nachomýtl k nějakému tenisovému turnaji nejmaldších žáků a viděl, jak jsou ty děti neuvěřitelně vystresované a jejich rodiče je pérují za každou chybu - z toho mi bylo vyloženě na zvracení.
Nicméně některé děti jsou už od malička přirozeně ambiciózní, samy si stanovují cíle a od rodičů požadují názor na to, jak jsou úspěšné v jejich plnění. Viděl jsem to třeba letos na horách, kde se i obě mladší děti (5 a 3) naučily krásně lyžovat. Synek se vždy strašně vztekal, když spadl - ne, že by si natloukl, ale prostě to považoval za "zkaženou jízdu". Sám říkal "jel jsem hnusně" - a to jsem ho pokaždé ujišťoval, že to vůbec nevadí, že tu a tam spadne každý...
 ronniev 


Re: Re: Děkuji, 

(19.6.2007 11:20:22)
Naprosto souhlasím. Článek má jistě v něčem pravdu, ale podle mě je v něm cítit přílišná generalizace.
Co je špatného na tom, že moje pětiletá dcera chodí už rok do přípravky Kuhnova sboru a od dvou let na "baletní přípravku" - za nás by se tomu říkalo tanečky - KDYŽ JI TO BAVÍ? Mám děti tři a občas jsou jejich zájmy těžká logistika, a tak jsem si dovolila navrhnout, jestli by "baletu" nechtěla nechat (má taneční kroužek i ve školce) Výsledek? Hysterický pláč. Tak jsme to nějak zařídili a chodí dál. Stejně tak prostřední syn nadšeně už od předškolních let chodí na keramiku a výtvarku, ačkoli je jasné, že ho ruce neposlouchají a malíř ani sochař z něj nikdy nebude. Ale když ho to baví, proč ne?
Věty o tom, že dítě "ještě neví", jsou podle mě zjednodušování a možná i podpora pohodlnosti rodičů. Dítě si možná ještě neumí říct, ale když ho opravdu pozorně sledujete, poznáte, jestli ho ta či ona činnost baví. A to i ve velmi malém, časně předškolním věku.
BTW věta "tak chceš hrát na ty housličky?" má u nás obdobu ve větě: "Já jsem myslela, že chceš zpívat v tom divadle..." Kuhnův sbor zpívá v ND a v Opeře a tohle je u nás neselhávající pobídka od doby, co dcera v divadle některé z těch oper viděla :-)))
 Kokole, holka+kluk 


Re: Re: Děkuji, 

(19.6.2007 11:47:44)
i tobě Repulsione za tvé výhrady, stojí za zamyšlení.

K tvému prvnímu bodu. Já mám zase opačnou zkušenost, znám víc dětí, které přebíhají od jedné činnosti k druhé (včetně mě a mých dětí). Jenže to je moje zkušenost, stejně jakoby neměl generalizovat autor článku, neměli bychom tak dělat ani my. Ale asi souhlasím s tím, že s těmi dětmi, které už dokáží být i v nízkém věku hodně cílevědomé autor článku moc nepočítá nebo je moc nezmiňuje. Možná je to třeba jeho komplex z dětství nebo se, pokud je to dětský psycholog, ve své praxi setkává spíš s těmi, o kterých píše.

A k těm druhým dvěma bodům.
Ty věty jsou především hodně vytržené z kontextu. Třeba tvá poslední, dle tebe hodně neštěstně formulovaná věta.
Pokud si přečtu celý odstavec:

Velké množství různých aktivit a koníčků v předškolním věku dítěte vnímám jako suplování nedostatku času jeho rodičů a mizející odvahu hrát si s dětmi sami. Skutečnost je totiž taková, že dítě v tomto věku nepotřebuje žádné profesionální cvičení, všechny činnosti si teprve osahává. Proto by zde vůbec neměl být kladen důraz na kvalitu, dokonalost, přesnost a výkonnost. Platí, že kdo začíná, má právo dělat první krůčky neobratně, víckrát a podle svého.

pak to pochopím úplně jinak než popisuješ ty.
Sám si vlastně v posledním odstavci trochu odporuješ. Na jednu stranu píšeš, že děti vyžadují od rodičů názor na to, jak jsou úspěšné v plnění svých cílů a za příklad dáváš svého syna, který se ALE SÁM zhodnotil, že jel hnusně (syn je mi sympatický, takový zdravě sebekritický:-). Jak by mu asi bylo, kdybys ho takhle hodnotil ty? Já myslím, že by sundal lyže, zahodil by je a šel by pryč (tedy aspoň moje děti by to udělaly:-). Já to tedy pochopila tak, že bychom MY RODIČE neměli a klidně řeknu že VŮBEC klást důraz na výsledek, ale děti spíš motivovat, co nejvíce jim zpříjemnit průběh činnosti a dobrý výsledek se pak dostaví jako "vedlejší" produkt (který ale samozřejmě oceníme). A o tom to je, sám píšeš, že hnacím motorem vašich dětí je především jejich vlastní motivace, kterou ale nikdy nezvýšíme tím, že je budeme do něčeho nutit, ale že tzv. samy musí vědět (tak chceš hrát na housle nebo ne?)
 Repulsion 


Re: Re: Re: Děkuji, 

(19.6.2007 13:26:13)
No, já to s tím "důrazem na kvalitu" ještě doplním:

Samozřejmě je třeba dítě motivovat především pozitivně a nesrážet ho negativní kritikou. Nicméně, pokud dítě nějakou tu ctižádost v sobě má, tak chce samozřejmě vědět, jestli se zlepšuje. Nejde tedy pořád jen chválit - to by navíc časem přestalo fungovat, protože takové dítě samo cítí, co se mu povedlo a co ne. Takže je třeba kritiku formulovat způsobem: "Výborně, snažil(a) ses, ale zkus ještě trochu víc zatlačit do toho kolínka (když je řeč o tom lyžování), a uvidíš, že ten oblouček bude ještě lepší..."

A pokud jde o nucení - někdy to bez toho taky nejde. Už jsem o tom psal výše - mladší dcera a kolo. Už i syn (který je ještě mladší) začal na kole, a dcerka pořád jen koloběžku. Už mi to docela vadilo, protože když jsme chtěli jet já, starší dcera a syn na projížďku na kole, ta mladší nám na koloběžce samozřejmě nestačila. Tak jsem jednoho dne trošku víc přitlačil - byla to zpočátku fuška a nervy, došlo i na slzičky, ale v okamžiku, kdy ušlapala sama první tři metry a nespadla, nastal obrat o 180 stupňů a od té doby jezdí jako divá. Je prostě taková - jak se jí něco hned nedaří, jde od toho. Jakmile překoná "mrtvý bod", je celá bez sebe radostí, že to zvládla...

Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že pokud si prostě rodiče snaží na dětech realizovat vlastní zklamané ambice, je to většinou špatně. Nebo když chtějí mít doma za každou cenu nějakou tu sportovní či uměleckou hvězdu.
 Kokole, holka+kluk 


Re: Re: Re: Re: Děkuji, 

(19.6.2007 18:09:20)
Však já jsem taky záměrně nepsala, že máme dítě "chválit". Psala jsem o ocenění, ale máš pravdu, ještě lépe by bylo napsat o zpětné vazbě, ve které nejprve vyzdvihneme to dobré a pak můžeme říci co by se dalo zlepšit. To je určitě potřeba, bez toho by dítě nevědělo, co vlastně dělá dobře. Ale na tom ta činnost nestojí, jde hlavně o ten dobrý pocit z nějaké činnosti, jestli se nakonec ty obloučky podaří vypilovat nebo ne, by mělo být v konečném důsledku jedno.
...i když, jak tak čtu o tom kole, asi máš pravdu, někdy ti naši prckové potřebujou trochu popostrčit:-) Ale určitě to půjde líp, když na kola vyrazíme v dobré náladě, v době kdy se nám to hodí a vlastně jak koukám tak i s rodiči. Pokud by dítě mělo dělat něco co mu nejde a do čeho se mu nechce v nějakou pravidelnou, určenou dobu, tak z toho asi nebude mít dobrý pocit.
 Anadar 


Kroužky 

(19.6.2007 10:46:59)
Mne nejvíc zaujala ta pasáž,kde autor napadá soutěživost rodičů(dětí).To je totiž velmi přesné,zejména sportovní kroužky nebo oddíly velmi záhy oddělují "zrno od plev"-někdo je šikovný a někdo ne a to se pozná už velmi záhy.A šikovné děti jsou nejen chválené trenéry,ale i žádané svými vrstevníky při rozdělování do družstev a ty méně šikovné začnou ztrácet sebevědomí.Do sportu se pak opravdu moc nehrnou,ačkoli by jim byl zapotřebí.
Sporty jako gymnastika,hokej,kradobruslení jsou ukázkou ranné specializace.Přicházejí-li dvanáctileté "juniorky" s dovedností salt s obraty,nemohu věřit tomu,že se to učí teprve 3-4 roky.Tomu musí předcházet mnohem delší dril.Je otázka,zda v takové pohybové aktivitě najde ještě někdo radost.
Mmch byl jste někdo na zápase žáků ve fotbale?Chcete-li zdokonalit vaši zásobu vulgarit,usedněte mezi rodiče a naslouchejte...
 Iva, jedna dcera 5,5 
  • 

Sportovni oddily 

(20.6.2007 9:40:02)
Vas prispevek (a vlastne i cely clanek) = presne muj dojem. Dcera ted chodi do Orla (obdoba Sokola), deti jsou tam od padavek po sikulky a od 3 do 6 let. Je to zcela vsestranne, atletika, gymnastika, hry a souteze. Uci se napodobou, pomahaji si... Jenze pro skolaky uz nic takoveho neni, jen specializace. A to nechci. Tak budeme asi jen sportovat spolu.
Fotbalovy trenink mladsich zacku jsem nekolikrat videla a hlavne slysela, byla to fakt sila. Ted v zime treba malou chytlo brusleni, a znama (trenerka krasobrusleni) pravila: no to uz je ale pozde, to mela zacit tak ve trech letech...:-) Co dodat.
 Rena 
  • 

pohyb a fyzická aktivita 

(19.6.2007 17:36:49)
S článkem souhlasím, mám pouze několik malých výhrad, ale v některých příspěvcích už o nich psali jiní diskutující, tak je tady nechci opakovat. Např. to že jsou kroužky, které mají význam i pro malé dítě. Tak třeba můj čtyřletý syn nutně potřebuje hodně pohybu a dostatek fyzické aktivity, když ji nemá prostě strašně zlobí a stává se nezvladatelným(doma skáče po nábytku, nedávno na návštěvě u známých vylezl střešním oknem na střechu - byl to docela šok, kamarádka tvrdila, že by jí nikdy nenapadlo okno nějak zabezpečovat - Pro rejpaly přiznávám, že jsme nechaly děti po určitou dobu bez dozoru - naše BLBOST!!! atd.) Doposud jsem se snažila sama ho motivovat k různým sportům sama, ale myslím, že v tomto ohledu je nepostradatelný i dětský kolektiv, také je velmi důležitá OSOBNOST vynikajícího trenéra či vedoucího oddílu n. kroužku, který má obrovskou TRPĚLIVOST a s dětmi to jak se říká "umí"... Všem těmto lidem, kteří vydávají svou energii na tuto bohulibou činnost ze srdce děkuji.

P.S.: Doufám, že příspěvek je aspoň trochu srozumitelný, neb´ mě stihla nějaká zákeřná viróza, a já dnes sotva "klepu" do klávesnice, ale neodolala jsem nutkání též přispět do diskuse.
 Eliška ,2děti  
  • 

kde si hrát? 

(19.6.2007 23:37:34)
Kde si má hrát pražské dítě, které nevzali do přeplněné školky?Doma si hraje, ale žádá si víc. Na hřiště se může jen na jaře a v létě.Scházíme se 3 kamarádky s dětmi, střídáme byty, ale je to "maso".Tak taky chodíme společně na kroužky a hrát si do mateřských center.Děti se tam těší.Maminky taky.
 Iva, dcera 5,5 
  • 

Re: kde si hrát? 

(20.6.2007 9:43:31)
mate pravdu, ale uvodni clanek myslim je o necem jinem, Vy tam prece chodite SPOLECNE. A materske centrum je neco jineho nez lihen na talenty:-)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.