Názory k článku Dítě by si mělo hrát

Mllko, jak jsem psala. Myslim ze hlavni vec je presvedceni a odolnost vuci stresu. Kterou si myslim ze dost nemam, ale mozna ze ji mam vetsi nez si myslim :-)

zabko, z tveho prispevku je citit jeste vetsi rozhorceni nez z meho :-)
Nezlob se, ale tve nastvani nevychazi z toho co jsem ja napsala, ale z tebe. Naprosto z tveho prispevku chapu, ze jsi pretizena, protoze takovehle stavy znam moc dobre. Sice mam jen jedno dite, ale pro zmenu oba s muzem studujem, mame oba kazdy svoje dost casove narocne povinnosti a jeste se musime uzivit - vydelavame oba. O dite se starame take oba jak to jde. Sice mame zivot rozmanitejsi, ale velmi stresovy a neusporadany-coz ten stres casto jeste zvysuje. Presto ale nemam v planu sve dite davat ve trech letech do skolky, protoze jsem presvedcena, ze jeho zivot je bohatsi, kdyz je se mnou. Snazime se ji totiz od miminka zaclenovat do nasich aktivit. Tim se nebranim tomu, ze pujde na hodinu tydne na nejaky krouzek (kam s ni chodim jiz ted).
Z toho co pises je vic nez cokoliv jineho citit bezmoc. Mozna bys jen potrebovala najit nejaky pro sebe lepsi zpusob zivota... Rozhodne jsem nerikala, ze pro lidi jako jsi ty nejsou jejich deti prioritou. Mela jsem na mysli uplne jine rodiny, ktere rozhodne nectou clanky a nepisi do diskuzi na rodine :-)))

Michaelo, u me to neni fascinace zapadem. Mluvim z vlastni zkusenosti, bydlela jsem tam asi 12 let. Davala jsem na posouzeni, proc jsou tak spatne ruzne krouzky, jak pise autor clanku.
Myslim, ze detem krouzky ve skolce neskodi (i ta anglictina jednu hodinu tydne, alespon se nauci, ze vsichni nemluvi jen cesky).
Na zapade je zase nepochopitelny nas system (materska 3 roky a ne jen 16 tydnu), hrava skolka a vyuka az od 6 a berou to jako krok zpet.

Tak já ti něco povím, k té školce.

Já jsem VDĚČNÁ za to, že má 4 letá dcera do ní může chodit. Mám doma ještě 1,5 roku holčičku, a obě jsou to dost velcé draci. Když jsou obě doma, tak musím být NEUSTÁLE ve střehu - na mladší, aby nikam nevlezla (s oblibou dělá nebezpečné věci a další její specialita je okamžitě rozházet ustlanou postel, roztrhat ségře nestřeženou knížku a pod.), popřípadě musím dávat "cicí" a klidnit vzteklý pláč, když jí nechci dát telefon, knížku, cokoli na co se neustále sápe. Té starší musím neustále odpovídat na dotazy (a když říkám neustále, tak myslím neustále, pusu vydrží mít zavřenou maximálně tak pět vteřin v kuse). Teď byly obě nemocné, tak jsme musely být doma a já myslela, že si hodím mašli. Navíc přes den buď nespí ani jedna, nebo jenom jedna, takže si neodpočinu ani na ty dvě hoďky, co spoustě jiných mamin děti spí. Co já bych za ně dala.

Hlídání nemáme prakticky žádné, takže ke všem doktorům, na nákupy apod. s sebou tahám minimálně jedno dítě. Kdy jsem byla naposled někdy s kamarádkou v hospodě už ani nepamatuju. Muž dělá, co může, ale má náročnou práci, chodí domů k večeru a taky chci, aby se trochu vyspal. Děti vstávají v 6 a usínají mezi 21-22 hod.

Vymýšlet neustále nějaké podnětné aktivity pro starší dceru, když jsem sama permanentně přetažená a nedospaná - na to prostě teď nemám. Proto jsem vděčná, slyšíš, VDĚČNÁ za školku, do které chodí od svých 3,5 let, protože ji tam zase chvíli zabaví někdo jiný, a vypadá tam spokojená. Za chvíli začnou prázdniny a já se toho děsím, co budeme ty dva měsíce dělat. Klidně si mysli, že jsem krkavčí matka, mě samotnou mrzí, že si své děti neužívám tak, jak bych mohla, protože si prostě od nich ani na chvíli neodpočinu tak, že bych mohla úplně vypnout, a únava materiálu udělá své. Jen si nech od cesty nějaké kecičky o tom, že děti pro mě asi nejsou priorita.

Zuzano, diky. Pro nas trochu z ruky a pri penezich taky nejsme, bohuzel. Snad budeme mit stesti. (mail na Tvoji adresu se mi vratil) Jana