| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Veselé usínání

 Celkem 31 názorů.
 maceška 


mezírka 

(6.4.2006 10:21:19)
Mívali jsme doma zavedenou "mezírku", když byly děti menší. Mezírka byl prostor mezi umytím a usnutím. Každý večer se ptaly "bude dnes mezírka?" a my jsme podle času a dalších okolností určovali, zda bude nebo ne, a jak dlouho. Tenhle čas byl jenom jejich, bez žádných dalších povinností, v něm si mohli vzít pití, atd. Po mezírce se četla pohádka nebo zpívaly písničky na dobrou noc, to už musely děti ležet v postýlkách - potom rituál večerního mazlení (ke každému si na chvíli lehnout, pošeptat do ouška něžnosti jen pro něj, popusinkovat plyšáčka, aby voněl maminkou...), a šlo se spát.

Když si na to dnes vzpomenu, bylo to romantický ve srovnání s těma decibelama, který se dnes šíří z jejich pokojů :-)
 Hanka 
  • 

Re: mezírka 

(6.4.2006 12:34:02)
To je hezké, to si budu pamatovat a zkusíme to také s mezírkou. Díky, H.
 Melinda 


Spaní s rodiči. 

(6.4.2006 13:34:33)
Já vím, že už sjem se na tohle několikrát ptala, ale vždycky to někam zapadlo:-)

Naše Miška spala s námi v jednom pokoji a i jedné posteli, přestože má svoji. Teď jsme se přestěhovali ( postavili obytné patro), a jsme obviňováni z toho, že už ji nemáme rádi, nechceme s ní spát, ona musí spát sama, my můžeme spát spolu atd...Nechci, aby měla pocit, že přestože jí říkáme, že jsme na všechno 3, jedna rodina atak, že ji teď odstrkujeme nebo už ji nechceme...Musím říct, že pravidla dodržuje - odpo se spí "u nás", večer a v noci v "malinký", ale pocit z toho nemám nic moc...

Může 4leté dítě mít z toho nějaké trauma?
 Hanče,Kryštof 2,5roku 
  • 

Re:  

(6.4.2006 14:19:03)
Kryštof spával vnaší manželské posteli do 20ti měsíců.Pak jsem ho motivaci a pochvalama naučila spát ve své postýlce. Jako miminko nesnesl být v postýlce a také jsem si chtěla ulehčit noční kojení, tak prostě spal s námi. Kojila jsem ho 22 měsíc,poslední měsíce už jen před usnutím. Odstavil sesám, prostě na to začal zapomínat, tak jsem mu to nepřipomínala.
Dnes občas ještě usíná nebo se v noci přesune k nám. Když zabere,tak ho přenesu do jeho postýlky,která je vedle té naší postele. Protože máme malý byt,tak zatím neřešíme samostatný pokoj.A i tak by Štofi stále ještě spal s námi a ve vlastním pokoji až na vlastní přání nebo někdy v předškolním věku. Ani tak mu ovšem naši postel nezakážem. Dobře si vzpomínám,jak mi ještě v deseti letech pomohla postel rodičů, když jsem byla nemocná(velmi bolestivé ztvrdnutí šíje).
 Zuzana a dvě vnoučata 
  • 

Re: Re:  

(10.4.2006 17:26:28)
Nedávno jsem hlídala vnoučata výjimečně i přes noc, jsou jim 4 roky a 2 a půl. Pořád se jim nechtělo spát, i když už bylo po pohádce, pití atd. Bylo už půl deváté, když dětičky konečně usnuly. Říkala jsem si - no aspoň budou spát ráno déle. Nicméně před sedmou hodinou se začaly vrtět a za chvíli slyším slabý hlásek toho malého: babiško, jdu k tobě... Sice se mi chtělo dost spát,nemohla jsem otevřít oči, protože v noci jsem se několikrát vzbudila, ale řekl to tak roztomile, že jsem se na něj nemohla zlobit, že mám po spaní. Po něm následovala i ta větší. Říkala jsem si - až budou velké, už je to ani nenapadne, tak si člověk musí dětičky užít, dokud jsou malé, roztomilé.
 Kaca 
  • 

Re: Re:  

(13.4.2006 17:01:52)
Krystof je moc hezky jmeno, vzdycky jsem si rikala, ze takjednou pojmenuju svyho syna, jestli nejakyho budu mit..ale rikat mu Stofi by me nenapadlo, to je zajimavy
 Hanče,Kryštof 2,5roku 
  • 

Re: Re: Re:  

(19.4.2006 20:35:23)
On sám si říká Štofek, to jak mu říkáme Kryštofek a on to neumí celé říct, zatím. -)
Toto jméno jsme synovi dali především proto,že je poměrně vzácné a vyjímečné (nakonec je takový i on). Zkrátka mi vadilo,že zavoláte Petře, Pavle a Josefe a sejde se celá vesnice. Ale to je jiná diskuse,ke které jsem se vyjadřovala již v rubrice o zvláštních jménech.
 Líba Konečná 
  • 

Re:  

(27.8.2007 22:31:15)
Líbí se mi vaše diskuse o jménu Kryštof. Náš syn - 3 měsíce - se tak jmenuje, protože jsem jméno pro naší starší - 3 roky - odjakživa chtěla po prababičce Karolína (bohužel ten nápad měla v současné době asi každá třetí maminka), tak teď byla řada na tatínkovi. Protože nebyl schopen nic vymyslet a všechny ostatní návrhy zavrhnul, zůstalo našemu malému pracovní jméno, první které mě napadlo když jsem zjistila, že jsem těhotná. Málokdo z rodiny má jasno jak malého oslovovat, ale malá Kája mu říká Pipoš - Pipůšek a my Kryfoš.
Jinak spaní v posteli neřeším. Také přišla doba kdy nechtěla malá být sama v postýlce a navíc jsme obě usínaly u nočního kojení, tak bývala hodně s námi v posteli. K druhým narozeninám dostala pokojíček i s velkou postelí - jako velká holka - a vzala to v pohodě. Někdy mívá nápad jestli jí "půjčím" naší postel a jde tam usnout, pak jí přenesem. Občas taky přijde k ránu k nám. Nebráním se tomu, jak tu psala ta babička, užívám si to, jsem šťastná, že cítím její dech a můžu jí držet za ruku, vždyť za pár let pro ni budu jen "trapná máma".
 lucia + max 
  • 

Re: Spaní s rodiči. 

(7.4.2006 8:23:30)
tiez sme sa prestahovali, ked som mala 4 roky a mama hovori, ze som velmi plakavala, ze musim spat sama. ale vobec si na to nepamatam, skor si pamatam, ze som sa tesila, ze mam konecne vlastnu izbu. takze trauma asi nehrozi.
nas syn spava sam od 11. mesiacov, uz skoro 3 mesiace. zatial to funguje vyborne. vyskusali sme to, pretoze sa nam zdalo, ze sa vnoci budi kvoli nam a asi to bola pravda.
 Blanka syn 15 měsíců 
  • 

Re: Spaní s rodiči. 

(12.4.2006 12:41:23)
Náš malý je přesný opak. Už od miminka nesnášel být s námi v posteli a od 3 měsíců, pokud jsem se s ním chtěla ráno dospat, tak plakal a jakmile jsem ho dala do postýlky, spinkal. Když mu bylo 7 měsíců, přestěhovali jsme se do RD a on už má od té doby vlastní pokojík, kde spinká ve dne i v noci. Pokud si ho vezmeme ráno do postele, okamžitě začne lumpačit a je po odpočinku. Někdy mi to je i líto, že se nechce moc mazli.
 Dita 
  • 

Komerční článek 

(6.4.2006 18:42:07)
Ach jo, další článek, jehož hlavním cílem je prodat tu knihu. Portál to s matkami umí...
 Nika, 4 miláčci 
  • 

Re: Komerční článek 

(9.4.2006 8:29:57)
Ahojte, možná je to komerční článek, ale dívala jsem se i na další ukázky z této knížky a už jsem si ji i včera koupila. Našemu nejstaršímu je 14 a nejmladší teď rok, takže nějaké zkušenosti přece jen mám :), ale přece jen bojuju s uspáváním, jídlem atd s každým dítětem a pokaždé je jiné. Tahle paní mě poprvé nadchla svým přístupem, že se některé návyky nemusí lámat přes koleno (nechat vyřvat atd). Ta knížka je celkem dost tlustá, ale psaná formou bodíků, takže jsem se hned začetla do různých částí. Nechci ji propagovat (za to mi bohužel nikdo nezaplatí ;) ), ale myslím si, že tentokrát se mě vyplatilo číst komerční články.
přeju hezký den
 Petr 
  • 

Re: Re: Komerční článek 

(16.4.2006 12:20:37)
Je dobře, že si tady mohou lidé vyměňovat názory. I v té knize může být mnoho pravdy a dobrých rad, ale u někoha se sejná rada ujme a u jiného nepomůže. Buďme rádi, že lidi nejsou mravenci nebo včely, které se, se svými vlastnostmi a předurčením již rodí. Nemám nic proti názorům a radám mladých, kteří si přebírají a upravují své zkušenosti od rodičů. Zajímavé by však byly názory babiček a dědečků nejen z domovů důchodců. Jejich zkušenosti by stály za srovnání, ti určitě přemýšlejí kde udělali chybu ve výchově, proč za mnohými jejich děti nepřijedou ani o svátcích kdy mají všichni volno a na nedostatek času se nejde vymlouvat. Je zajímavé, že každý rodič ve své výchově uplatňuje a upřednostňuje své názory a když zestárne tak přehodnocuje své vlastní postoje, názory a skutky a ptá se nebyl by ten můj syn či dcera ke mě ohleduplnější kdybych tenkrát byl spíše jinačí.
 Peta 
  • 

Re: Komerční článek 

(9.4.2006 23:58:05)
Dito,souhlasím s tebou kolikrát žasnu jak Portál maminky oblbuje.Mám 2děti a každá je úplně jiná což je logický a když řeknu jde se spát tak maličká které je 20měsíců tak leze do postýlky a starší si pouští pohádku a jsou do 20min.tuhý.V zimě chodíme dá se říct pravidelně spinkat kolem 19-20hod.když nechtějí tak chvilku blbnou když to přehánějí tak se tam vlítne a za chvilku je klidídek.Začíná se oteplovat a režim se mění couráme a připravuji je na noční svět už se nechodí hajat v 19hod.ale třeba v 22hod.a žádný problám v tom nevidím spíš naopak jsou víc unavený a nemají čas na blviny.A co se pití týče tak mladčí má láhvičku s vodou i na noc a občas jí musíme doplnit.Ve dvou letech jsem starší lahvičku vzala a tý jsem lahvičku plnila 4-6krát za noc a byla jsem z toho úplně hotová a k tomu přebalovat aby se nezbudila paráda.TUTO CHYBY NEHODLÁM OPAKOVAT.Dva dny až možná týden jsme tak nějak přerušovaně spali a další týden jsem vysadila i plenu asi 3 krát se v noci počůrala a bylo klidu sama chodila na wc a nočník byl FUJ.Malá ta je potvora ta chodí na wc jen u mé kamarádky a když jí posadím na na nočník tak strašně řve jako kdybych jí řezala nohu.Vím že se to povede a naučíme se to.A Portál to teda bude za chvilku Amerika.Hi?Ahoj P.
 Líba, 9 měs. syn 
  • 

Re: Komerční článek - začít se musí dřív...asi 

(12.4.2006 8:46:38)
Článek jsem četla ze zvědavosti, co budu moci dělat, až bude můj syn větší, anebo co bych mohla či musela dělat, kdybych ho nenaučila spát pořádně už teď. Spával hrozně, budil se každou hodinu, vždycky děsný řev a pomohlo jen prso do pusy, já u toho usnula, ale protože mám bolalvá záda a chtěla jsem si lehnout pohodlněji, za chvíli jsem se vzbudia, odnesla ho do postýlky, no a za chvíli se to opakovalo.
Neustále jsem řešila, co s tím, jedni radili nechat vyřvat, jedni, že je ještě malý a musím mu vyhovět, když má hlad.
Hlad neměl, večer se vždycky naptráskal kaše, pak jsem ho ještě nakojila a on spal maximálně 2,5 hod, to byl nejdelší úsek a pak už to bylo jenom horší. Dovedete si představit, jak jsem byla unavená po 7 měsících takových nocí? (do 12 týdnů spal slušně) A když se někdy spletl a spal omylem třeba 3 hodiny v kuse, byla jsem ještě víc zmlácená. Pořád jsem si ale říkala, musím si ho užít, dokud je malinký a potřebuje mě a razantně odmítala všechny návrhy obsahující trochu tvrdší přístup.
Bylo mi ale jasné, že se to nedá vydržet donekonečna a že jednou přeteče číše a pak s tím budu muset nco udělat.
No, kapka přetekla. Můj miláček se rozhodl, že už se ani nenechá přenést do postýlky a jinak než přisátý k prsu spát nechtěl, z večera se budil tak 3x mezi osmou a půl desátou..pokaždé jsem ho musela nakojit, uhoupat, no pak už jsem si ho brala do postele. Děs, už jsem toho měla plné zuby. Vyvrcholilo to tím, když jsem se po jedné takové noci těšila, až ho dám spát na balkón a udělám si kafe a spoustu práce, která se mi tu vršila. Půl hodiny jsem ho uhoupávala, pak jsem naházela prádlo do pračky, udělala si to kafe, snědla jogurt - a vstával! Vyspaný, usměvavý....V tu chvíli jsem ho málem zakousla! No a ten den jsem si řekla A DOST!
Odstěhovali jsme se s manželem na zem do obýváku (už jsme to zkoušeli jednou, ale bez výsledku, jen jsem měla delší trasu k postýlce) a začli se známou kontrolní metodou (chodit po pěti minutách k plačícímu dítěti, ujistit se, že mu nic nechybí, položit, políbit, pohladit, ale trvat na tom, že se spí). První noc to trvalo s přestávkami 25 min., druhou deset a pak už jsme za ním ani nechodili, probudí se, sedmkrát houkne, pak chvilku mrčí a spí dál! Najednou v noci nekojím, až o půl páté ráno, to se pravidelně vbouzí. Už dvě noci jsem spala skoro nepřerušovaně!!! (budím se ze zvyku)
Nevím, jestli to tak rychle pochopil, nebo vycítil moje odhodlání, každopádně zabralo klasické "nechat vyřvat", proti čemuž jsem kdysi brojila. Všechny zkušenější matky mi tvrdily, že je to lepší takhle dřív, než začne rozum brát, že třeba ve dvou letech je to odnaučování těžší.
Asi mají pravdu, jsem zvědavá, co nás čeká, až bude větší, jsem ale ráda, že gros jsem zvládli teď (snad, je to týden!) a pak už doufám budenme jen dolaďovat.
P.S. kdyby to nepochopil tak rychle, asi bych na to neměla nervy a ustoupila mu, jsem dost měkká :)
 Maruška a Martínek 2,5 roku 
  • 

Re: Re: Komerční článek - začít se musí dřív...asi 

(12.4.2006 23:04:11)
Ahoj Líbo,

četla jsem tvůj příspěvek. Mohu tě utvrdit, že nejsí jediná maminka, která má se svým broučkem takové "trápení". Já jsem malého kojila skoro do dvou let (měl potravinovou alergii, takže to bylo více než žádoucí). Už od malého miminka razantně odmítal spát v postýlce. Brečel a brečel.... Lépe řečeno řval a řval..... Takže jsem ho uspala u prsa, spícího položila do postýlky, po 10 minutách řev. Zkoušela jsem tvou uvedenou metodu nechat vyřvat, jenže když v postýlce hulákal skoro hodinu, tak jsem ho už déle nechat nechtěla. A to bylo každý večer. Takže jsem to vzdala a Martínek spí s námi v posteli. A to spal jako dudek. Když mu byl rok a půl, tak jsme se přestěhovali, dostal svoji velkou postel a začal spávat tam. Ale to mu vydrželo tak do dvou, do tří hodin ráno a potom mě volal - chtěl nakojit. Takže jsem pak taky bojkotovala a nechala ho spát dál u sebe. Ve dvou letech jsem mu poněkud radikálně utla mlíčko z prsíčka (alergie zmizela a už mě dost kousal). První dva večery řval jako tur, ale třetí večer už usnul i bez mlíka bez problému. a teď spinká někdy u nás, někdy ve své posteli, někdy se vzbudí na pití, někdy spí až do rána.... Volbu postele nechávám plně na něm - když chce do své, jde, když chce ke mě, tak ho nechám. Užívám si to, dlouho mu tohle tulení k mamině asi nevydrží :o)

Tak to je moje zkušenost :.)

Přeji hezký večer

Maruška
 Eva 29let, Pavlík 5měsíců 
  • 

Noční tyran 

(16.4.2006 20:49:58)
zdravím všechny maminky nespavců! mam 5ti měsíčního syna, který je přes den poměrně aktivní, veselý, hravý, jí každé 3hodiny, spí 1.5hod dopoledne - 2hod odpoledne (většinou do4hodin). spát chodí v 7hodin, usíná bez problémů. v noci cca od 10ti večer vyžaduje každé 2hodiny jídlo a budí se po jídle zhruba každou hodinu. utišuji ho někdy až hodinu, chce se mu spinkat, ale nemůže zabrat. je přebalený, bříško ho také nebolí.proč se takhle pravidelně budí? jestli má někdo podobné zkušenosti, uvítám rady...
 Petra, dcerka 4,5 mesice 
  • 

Re: Noční tyran 

(17.4.2006 10:35:19)
Ahoj Evko,

mas-li vanu, zkus vecerni plavani. Tj napustis plnou vanu, a 10-12 minut v ni dite rachas. Vozis na zadickach, na brisku, atd. Pro zacatek je dobre si sjednat domu nejakou instruktorku kojeneckeho plavani, aby ti ukazala, jak mimco bezpecne drzet. Je to skvela cinnost, libi se to diteti i rodici, a co vic, mimco se po tom krasne unavi, takze chrupe vytrvale. Z me zkusenosti od cca 19 do 24, pak do 3-4 do rana a pak az po seste. Pavlik na to sice nemusi takhle dobre zareagovat, ale treba to zabere.
 veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 
  • 

Opravdu se to tak dá udělat? 

(6.4.2006 22:38:46)
Ahoj
tak jsme asi divní nebo máme divný kluky. Ale neumím si představit, že by usnuli s baterkou. Asi by řádili do rána. A když v noci řvou, teď už jenom ten menší, pomůže jenom pití. Cokoliv jiného ho přivádí do ještě většího řevu. Kdybych jim za odměnu slíbila něco na zítra, měli by tak akorát důvod chodit se ptát, co to bude. Jsou v postelích třeba hodinu i víc před usnutím, někdy řádí, někdy jsou zticha. A hlavně považují spánek za něco, co jim zbytečně bere čas na hraní a zkoumání.
Ale věřím, že si tyto rady ráda přečte nějaká budoucí maminka, která má představu poslušných dětí. A jestli někdo takové máte, buďte rádi.
V
 Heda,syn4r,dcera12m 
  • 

Re: Opravdu se to tak dá udělat? 

(6.4.2006 23:35:44)
Tak tuto otázku si kladu každý den.Náš malej odjakživa spal v mé/naší posteli.Nejdřív to bylo kvůlli pohodlnějšímu kojení,protože se budil každou 1,5-2h.Navíc jsme byli v malém bytě,kde stejně nebyl samostatný dětský pokoj,takže to tak potom, i po kojení zůstalo nadále.Pak jsme se v jeho 2 letech přestěhovali do domu s vlastním pokojem a tam jsem ho hned šupla do vlastního.Jenže ač jsem dělala a stále dělam cokoliv,aby se mu příjemně spalo /výzdoba pokoje,světýlko rozsvícené-jinak by byl hysťák,pohádky před spaním/nic nepomáhá a stejně v noci přechází za námi.Kdybychom se postavili na hlavu,nezůstane tam sám,ve smyslu,že by si jako v noci sám usl.Neexistuje.Dokáže i ve 4 letech tak brečet,prosit,zalykat se žalem,že se mu zdají škaredé sny, že opravdu člověk nemá na to srdce.Ptala jsem se i doktorky,jestli s ním nemá jít k psychologovi ,ale ona mě řekla,že pokud nám to vysloveně nevadí,že máme být rádi,že k nám má takový vztah.Že chce tělesný kontakt.Protože v budoucnu se prý nám to v dobrém vrátí.Prý jsou děti,které jsou spokojení,když spinkají samy,ale jsou děti,které holt mají problém.A prý nejhorší je,kdybychom ho to násilím nutili.Takže cesta nejmenšího zla je,že si šupne k nám a je do rána klid.Utěšuju se myšlenkou,že mu to tak snad nevydží do 18 let ;o)))A to nemluvím o naší mladší,která taky neusne bez přitulení.Takže si pěstuju zřejmě dalšího adepta... :o) No jo no,co by člověk pro ty dětičky neudělal,že?
 Agnes (2 děti) 
  • 

Nelámala bych si s tím hlavu. 

(7.4.2006 9:57:58)
Ahojte, naše malá s námi nikdy nespala v jedné posteli, protože se pak nevyspím. Pořád ji hlídám, abych ji nepřikryla peřinou, pohybem nevzbudila a nebo se prostě jen "kochám", jak je krásná... ;-). V ložnici máme malou postýlku, vedle křeslo na kojení. Teď už v ní spí bráška a je to stejné. Anetka dostala vlastní pokoj ke druhým narozeninám. Má tam veselé tapety, stůl na malování, bludičku s oblíbeným Medvídkem Pú nebo třeba nástěnku s obrázky, které namalovala. Usíná celkem bez problémů. Uměla to už i sama, ale nějak se to zvrtlo a rychlejší je lehnout si s ní. Nijak extra nám to nevadí. A k nám do postele chodí celkem pravidelně - asi v 90% případů. Málokdy dospí do rána ve svém, ale naučila se už i sbalit si peřinu a svůj polštář, takže nemusím už ani vstávat. Dokonce za sebou i pozavírá dveře a jednou se i šla předtím vyčůrat. Prostě do dovedla k dokonalosti ;-). Nevadí nám to, já taky chodila k našim ještě jako školák (to jsem pak většinou měla v posteli mravence, pavouky nebo jinou havěť). Věřím, že jí to nevydrží do puberty, takže si s tím hlavu nelámeme.
 veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 
  • 

Re: Nelámala bych si s tím hlavu. 

(7.4.2006 10:16:29)
Sice je to někdy náročná noc, když na mně z každé strany leží jeden kluk (a tatínek je v ezilu na některé volné posteli), ale máme obrovskou peřinu 2*2,4 metru, takže na nikoho netáhne. A užívám si toho, kdýž se kluci tulí a u toho se hádají, že ten druhý je už na jeho půlce maminky. Ráno bývám rozmačkaná, rozlámaná, otlačená (dnes s námi spinkal i kamion, občas ráno objevím v posteli různé hračky), ale jsem šťastná.
Ale kdyby usínali půl hodiny a dost místo našich dvou hodin, byla bych docela ráda. Snad se to taky časem naučí.
V
 Magdina 


Re: Re: Nelámala bych si s tím hlavu. 

(7.4.2006 11:18:39)
Naše dvouletá dvojčata spí v postýlkách, večer máme rituál-mávání světýlkům (naproti stojící panelák), autům-parkoviště před domem a světelné reklamě Baumaxu.Pak je uložíme, pohladíme, mají tam své plyšáku a většinou do 15 minut spí až do rána.
Jsem zvědavá jak pak budou zvládat velké postele, z toho mám celkem obavu.
 Zonka,dcera 2r 
  • 

Re: Re: Re: Nelámala bych si s tím hlavu. 

(10.4.2006 15:10:04)
My taky máváme - rybičkám (každé zvlášť),zvířátkům na dětském metru,pejskovi na batůžku,kolům visícím v předsíni,odrážedlu,pak dáme pusinku plyšovýmu medvídkovi a uložíme ho taky do postýlky.Je to vypracovaný do posledního detailu a hlavně to 100% zabírá.
 Adriana,syn 5let, 26.tt 
  • 

Re: Re: Opravdu se to tak dá udělat? 

(7.4.2006 18:27:44)
Mám taky doma takového synka...prostě je pro něj problém zůstat o samotě...potřebuje mít pocit bezpečí, a společnosti...četla jsem, že malí střelci jsou tímto typičtí, tak se ho snažím pochopit....vaše dítko může mít taky měsíc nebo ascendent ve střelci...a taky jiná znamení nemají rády samotu...každé dítě je samozřejmě jiné. za chvíli nám odrostou a co??? Aspoň máme na co vzpomínat. Mějte se hezky.
 Alena 
  • 

Re: Re: Re: Opravdu se to tak dá udělat? 

(8.4.2006 11:11:05)
Presne tak, pro meho syna je odmalicka nejvetsi trest byt sam. YMslim, ze proste jsou deti, ktere rodice soupnout do postylky , odejdou a tem to nijak nevadi a pak ty, co nechteji byt samy. Ja jako mala taky nedokazala usnout sama a vzdy se mnou nekdo musel zustat. Pak jsem se to naucila:-) ale ted uz zase nespim sama....je to individualni.
 Mirka Kováčová, Maruška 15 měsíců 
  • 

Re: Opravdu se to tak dá udělat? 

(4.9.2007 14:14:58)
No to jsem ráda, že jsem zabrousila na tyhle stránky a hlavně na Váš příspěvek! Mám teď totiž právě dilema. S holkama, co chodíme kočárem také občas probíráme uspávání a když jim řeknu, že před spaním malou uspávám (no vlastně ukojuji, protože ještě stále kojím) a pak že tak od dvou hodin spí s námi v posteli až do rána, tak ne mě koukají pomalu skrz prsty. Já ale taky nemám to srdce malou šoupnout do postýlky a poslouchat, jak tam půl hodiny hystericky řve. Když už jí tam takhle nechám, tak to pak sice dotáhnu do konce, ale celý večer si vyčítám, že jsem hrozná matka. A slibuju si, že u druhého to bude všechno jinak! Jsem ráda, že taky existují rodiče, kteří se se svými dětmi rádi tulí a je jim všem dobře v jedné posteli. Občas na to sice nadávám, ale ve skrytu duše s ní spím moc ráda. Díky moc za podporu. Tohle vždycky potěsí!
 Martina, David 20měsíců 
  • 

Postel 

(10.4.2006 10:40:36)
Dobrý den, můj dotaz sice není k uspávání, ale týká se postele. Můj syn zatím pořád spí v postýlce a chci se zeptat, od kdy ho můžu dát spát do velké postele. Mám strach, aby z ní nespadl a neutíkal mi. Děkuji za odpověď. Martina
 Soňa,dcery 7 a 3 roky 
  • 

Re: Postel 

(10.4.2006 12:47:40)
Já jsem obě dcerky učila na velkou postel ve 2 letech. K posteli jsme dávali na noc 2 židle - aby nepadala, potom nějakou dobu menší peřinku na zem (kdyby náhodou). Myslím, že když se "prošvihne" správný čas dát dítě spát do velké postele a pokud možno do svého pokojíku, jde to potom hodně těžko - podle dětí svých známých a kamarádek.Nám se osvědčila doba 2 let.Přeji hodně štěstí.
 Petra+Matej21měsíců 
  • 

Re: Postel 

(11.4.2006 13:07:39)
Ahoj,

já jsem svého syna dala na velkou postel v necelých 18 měsících a od té doby spí celou noc. V malé postýlce se vždy nějak zašprajcoval emzi špršle (hodně cestoval) a tím se vzbudil. První měsíc jsme dávali vedle postele molitan, spadl 2x, a od té doby už nikdy. Přïpadá si ve velké posteli důležitě.

Petra
 Petra+Matej21měsíců 
  • 

Re: Postel 

(11.4.2006 13:07:53)
Ahoj,

já jsem svého syna dala na velkou postel v necelých 18 měsících a od té doby spí celou noc. V malé postýlce se vždy nějak zašprajcoval emzi špršle (hodně cestoval) a tím se vzbudil. První měsíc jsme dávali vedle postele molitan, spadl 2x, a od té doby už nikdy. Přïpadá si ve velké posteli důležitě.

Petra

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.