Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??..

Máš pravdu,Insulo,KDO NEZAŽIL-NEUVĚŘÍ..sama v tom žiju,a až existence mužského,který se ke mě choval hezky zapříčinila,že jsem se rozhodla jednat..je to hrozné-ale prý je to normální-že když se zamilujete,tak vidíte najednou to východisko,které do té doby jen hledáte..
Ani mí rodiče nevěřili,a to jsou zcela normální,ani oni dosud neřekli,tak pojd k nám,přestože si myslím,že se dá řict,že mě milují a že jejich dům je velký,nepomáhá ani žádná státní instituce,nepomáhá opakované volání na Dona linku /odpovědi jsou jen povšechné,já mám dojem,jakoby se i oni báli do "toho" jít../-a z toho se taková Oběť prostě nevyhrabe..taková obět prostě potřebuje pomoc zvenčí,někdy je i rozhodnutá,ale prostě nejde z Toho ven-nejde to samo od sebe-nemá volné finance,pokud má nějaké,má minimálně dvě děti,nemá práci,nebo je rovnou po mateřské,společnost stále nevěří,že v jejím případě to je možné,bojí o se o hodně,nemá dostatek sebevědomí,aby se rozhodla bránit a typické je,že žije v cizí oblasti,kde nemá ani moc známých,kteří by ji chtěli zainteresovaně pomoci..
Hodně by pomohla třetí strana-ten ZACHRÁNCE-já tomu říkám MEDIÁTOR-ale u státních soudů jsem odpověd nenašla,přestože mě právě ony napadly jako první..
Jak z toho ven?? první stání sice už máme za sebou,ale to druhé jsem musela stopnout,protože "velitel" se nechce dohodnout o majetku a samozřejmě to zcela záměrně protahuje-protože já jsem si dovolila z tohoto svazku odejít,tak přece já musím být potrestaná..to je přece "logické"..
-a jak z toho ven??