| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Pachatelé domácího násilí

 Celkem 44 názorů.
 kveta19 


ODEJÍT  

(5.12.2007 11:52:13)
Me to trvalo skoro sedm let,nez jsem pochopila,ze se to nikdy nezmeni.
Nasledky si sebou nesu dodneska.Ne fyzicke,ale ty horsi.Nasledky na dusi.Strach z hluku.A dalsi.Rodina byvaleho manzela mi nikdy neodpusti,ze jsem ho chudacka opustila.On to tak nemyslel.A ja byla spatna zena,ze jsem ho rozcilovala...
Jen jizvy nam pripominaji,ze minulost je skutecna.
 Monika 
  • 

Re: ODEJÍT  

(5.12.2007 17:17:05)
Dobry den. Ja jsem se s domacim nasilim ve svem zivote doposud nesetkala. Snad i proto je pro me nepochopitelne, proc se obet nebrani nebo nedokaze od tyrana odejit.
Vam se to po velmi dlouhe dobe podarilo k cemuz Vam gratuluji.
 Monika 
  • 

Re: ODEJÍT  

(5.12.2007 17:18:03)
Dobry den. Ja jsem se s domacim nasilim ve svem zivote doposud nesetkala. Snad i proto je pro me nepochopitelne, proc se obet nebrani nebo nedokaze od tyrana odejit.
Vam se to po velmi dlouhe dobe podarilo, k cemuz Vam gratuluji.
 Jana 
  • 

Re: ODEJÍT  

(5.12.2007 18:06:57)
Také jsem se naštěstí nikdy nestala obětí domácího násilí a bohudík neznám nikoho takového ze svého okolí - ženy ani muže. Asi z toho důvodu také z mého pohledu "nechápu", jak se může stát, že agresor útočí a druhá strana se třeba dlouho nijak nebrání (třeba tím, že odejde). Když se ale víc zamyslím, už vidím, že to není tak lehké: člověk je člověkem, protože MILUJE a ODPOUŠTÍ, bojí se SAMOTY a OPUŠTĚNÍ, spousta věří lidem a říká si "já jsem dobrý člověk, ten druhý musí být také takový, tohle byl jen nějaký špatný den"...a pokud je někdo pesimistický a nevěří příliš v sebe, má nízké sebevědomí, asi také hledá často chybu u sebe, přestože to tak není.....Takže vlastně teď už "chápu", proč není tak jednoduché uniknout. Moc ale přeji všem, kteří jsou takovouto obětí, aby v sobě našli hodně síly a dostali se ven z toho začarovaného kruhu.
 Markéta 
  • 

Re: ODEJÍT  

(5.12.2007 18:13:59)
mila jano,
dekuji za velm pekny prispevek. malokdy se najde nekdo, kdo se takhle dokaze vcitit do jemu nezname situace...
 M 
  • 

Re: ODEJÍT  

(5.12.2007 18:39:32)
Třeba jste se setkali a nevíte o tom... Že ta veselá paní od vedle doma pláče.. A přitom má pocit, že musí všechno vydržet, že musí zachránit rodinu. Že nemá právo si stěžovat. Musely mi to říct moje děti: mami, necháš si všechno líbit. Ve chvíli, kdy se k tlaku od manžela přidala i tchýně a dcera byla u toho. Když se mně potom psycholožka zeptala, komu jsem si mohla postěžovat, zjistila jsem, že nikdo takový nebyl. Stále se klepu, když zazvoní telefon...
 Zdenka 
  • 

Re: ODEJÍT  

(5.12.2007 21:36:07)
To je hodně zlé. Asi byla chyba, že po těch letech si s ním pořídila dítě. Ale už se stalo, teď musí hlavně bojovat o dítě. Že jí vzal věci pro dítě, to je nepříjemné, ale v tomhle věku je to dítěti jedno a těch pár hadříků, ze kterých za chvilku vyroste, a hraček, kterého ho omrzí, může pořídit někde v sekáči za pár korun. Je u rodičů, ti jí snad v tom nejhorším podrží. Jestli moc peněz nemají, tak ona má 7600 rodičák, to není až tak málo.
Jestli nejsou manželé, tak je to lepší, on nemá takové možnosti si něco vynucovat. Jestli jsou manželé, tak honem rozvod, dokud je děcko co nejmenší. Jednak se co nejdřív zbaví nervů a co nejmíň to zasáhne dítě, ale hlavně je v tomhle věku jednoznačně závislé na matce a těžko ho dostane otec, který pracuje. Úplně ideální by bylo, jestli kojí, tak už jen kvůli tomuhle to vydržet co nejdéle, nebude tak otec mít možnost si vynutit předávání dítěte na delší dobu než nějakých pár hodin.
 nicnic 


Myslím, že se s tím dá něco dělat 

(5.12.2007 23:37:43)
http://www.blisty.cz/art/37434.html
 suzann 
  • 

Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 7:15:01)
tak ono se to většinou nerozvine tak, že hodný a slušný manžel po třeba 4 letech přijde domů nalitý a začne ženu mlátit hlava nehlava. To by asi odešla každá. Jenže ono se to dost často děje plíživě, komu z vás manžel třeba neřekl, že se vám dejme tomu nepovedlo jídlo, nebo že jeho prádlo není pořádně vyprané. Když se to začne pomalu opakovat, přibývat na intenzitě, člověk se jen snaží se "zlepšit". Pak to pomalu přejde v urážky, pak se třeba přidá fyzické napadání... ale začne to často celkem pomalu. V tom, co by možná ty neúčastněné z vás nazvaly prvním momentem, by asi neodešla žádná z vás...
Jinak ale podotýkám že já se s násilím nesetkala, a tak nemluvím z osobní zkušenosti, třeba to co píšu tak ve skutečnosti není....
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 8:02:42)
Suzann - mne treba manzel nikdy nerekl, ze se mi nepovedlo jidlo nebo ze jeho pradlo neni poradne vyprane.

Ale jinak souhlasim - tento psychologicky teror je plizivy a zena, ktere chybi sebevedomi, mu podlehne.

Kimmy
 Míša 
  • 

Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 8:32:52)
Té ženě ani nemusí chybět sebevědomí, a na své okolí může působit jako velmi silná osoba. Jenže doma se to nějak zvrtne. Zejména nedošlo li k opravdu těžkému násilí, spíš když jsou to jen takové drobné náznaky, tu vyjímečně žďuchanec, spíš častěji slovní napadání, drobné výhružky typu "postarám se o to aby ti sebrali dítě" a ona ví, že by to dokázal, co si budeme nalhávat o spravedlnosti našich soudů, hlavně o rychlosti, a pokud skutečně nejde o život, žena se snaží aby nedávala zbytečné podněty, vyčíhne co mu udělá radost a co ho naopak rozlítí. A pokud je partner vychytralý a dává si pozor před ostatními, aby každý řekl "takový slušný člověk, kdo by to do něj řekl", před dětmi, aby ho milovaly a nechtěly od něj utéct, je to velmi složité. Dá se od toho odpoutat, ale za cenu ztráty všeho, včetně dětí, protože bojovat s tímhle je nemožné. a tak to člověk snáší a snaží se, aby mu a zejména jeho dětem nešlo o život. A samozřejmě to platí i opačně, ženy takto můžou manipulovat s muži.
 MSteflova 


Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 8:48:05)
Přesně tak. Přítel by to také neřekl. Většinu týdne je na služebce, tak toho moc nenavařím, navíc on vaří lépe, než já...ale KDYŽ UŽ uvařím, tak jedině chválit, chválit , chválit - a hodně dlouho mluvit o tom, jak to bylo dobré. To bych hned vařila zas :-)
 kveta19 


Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 8:46:33)
JE TO PRESNE TAK!!!!!!
Dokonale jsi popsala moji situaci.A jak tady zaznelo v diskuzi-pomuze jen smrt,bohuzel.Muj manzel zemrel na mozkovou prihodu.46let. Rok,po tom,co jsem od nej odesla.Nutno podotknout,ze mu k tomu (podle meho-nejsem lekar!!) pomohl alkohol.Takovy lide se nikdy nezmeni.Proste maji problem,nevedi,jak to ustat,tak se hoji na slabsich.Jsou to zbabelci.
Ja mam zase vztek a strach,kdyz si na to vsechno vzpomenu.Takze si jdu udelat kafe :-) Je to PRYC.
 terka 
  • 

Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 10:37:44)
Suzan, mas pravdu,je to tak jak pises.Ja sem si prosla psychyckym terorem.Deje se to pomaloucku.Agresor z pocatku ukazuje jen tu dobrou stranku, je milej, pozornej, chvali, vse je v nejlepsim poradku,pak pomalu zacne vystrkovat ruzky.Byla sem hodne mlada a mela takove ty "ruzove bryle",takze i presto ze sem casto brecela kdyz me urazil,nebo ponizil,a pokazde rikala ze snim koncim,neslo to.Pomalu si me omotaval,moji rodinu pomlouval a dokonce me i presvedcil jak jsou okolo me vsici spatni a jak jsou sobecti atd.Ale pred nima ani muk,to byl suprovej kluk(jen ma mamka ho prokoukla hned),at byl kdekoli tak tam byla sranda.Bohuzel oni uz potom nevideli co se delo az jsme odjizdeli.Ja vsude mlcela a byla ta "poslusna"holka.Pak sem snim zacala zit a to nastalo terno.Nic co sem udelala nebylo dost dobry.Na vsem byla nejaka chyba.Varit sem mela hlavne takova jidla co chutnaly jemu.Sklenicky musely byt vylestene,nadobi utrene(ikdyz uz bylo suche),veci usporadane.Nikdo z me strany knam na navstevu nesmel,jedine az bude doma i on.No bylo toho tolik,az jsem chtela zkocit pod auto.Nemela sem zadne sebevedomi(na zacatku vztahu sem ho mela naopak dost),neverila sem si.Po dlouhych 7mi letech sem ten vztah ukoncila.Bylo mi najednou krasne.Nikdo mi do niceho nemluvil.Zacala sem sportovat,koupila si auto,zjistila ze neni nic co bych nezvladla.Zkusila sem vztah i s jinym,ale nevydrzelo to.Chtela sem znovu byvaleho.I pres to vsechno co sem snim prozila.
Ted jsem snim 9 mesicu,zijeme spolu.A prave proto ze vim jakej je(on se nezmenil)tak ho takovyho i beru.Nic si ovsem nenecham libit.Kdyz navarim(varim podle sveho)budto si da,nebo at je hlady.Kdyz se mu nelibi vyzehlene tricko,dam mu zehlicku at si ho prezehli sam.Kdyz je v umyvadle spousta uspineneho nadobi a me se ho nechce umyvat,tak se stava ze ho umyje on sam.Ze zacatku mel reci,ted uz ho prechazeji-zjistil ze jsou mu knicemu.Kdyz se mu semnou nekam nechce(mame to domluveny dlouho dopredu),tak jdu sama(on je ztoho nastvanej vic nez ja).Sice posloucham jak jsem sobecka a jak myslim jen na sebe,ale neni to tak.Vim kde mam sve hranice.
 Míša 
  • 

Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 12:42:03)
A nemáš strach, že až se jednou naštve trochu víc, ublíží ti fyzicky? nebo třeba až budete mít děti, bude je taky ponižovat, a protože se třeba nedokážou bránit, tak je to bude ničit? A že třeba bude fikanej a počká si až nebudeš doma, a před tebou bude hodnej?
 suzann 
  • 

Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 13:00:38)
terko, to jsi teda odvážná, já bych na to asi neměla odvahu, být znovu s tím agresorem. Hodně štěstí do dalšího společného života :-)
 terka 
  • 

Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 13:42:11)
Samozrejme,pokud by me zkusil fyzicky napadnout,je mu jasny ze odchazim.Vi to moc dobre.Ale nezije pod zadnym natlakem.Nechavam vsemu volnost.Kdyz chce jit nekam s klukama,at jde.Kdyz prijde domu opilej,tak jemu bude potom spatne,ne me.A vi ze okolo nej behat nebudu.Kdyz je pak nevyspanej,je to jeho problem.Ja kdyz se domluvim nekam s holkama,tak se ho neptam jestli muzu,ale oznamim mu ze tehdy a tehdy jdu s holkama a ze prijdu podle toho jak se budu citit(jsem tehotna)a v pripade ze ma nejakej komentar,tak mu ktomu reknu svy.Samozrejme beru ohledy i na to,jestli nemame neco domluvenyho,nebo tak.
Ale jde to,jen nesmim byt citlivka.
 Eva21546 


Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 18:09:07)
Ahoj, to mi nepřipadá jako partnerství, ale "soupeřství". Zatím jste rovnoprávní a nezávislý partneři, ale pokud od toho budeš chtít více, zvaž to. EVA
 Karotka 


Děti? 

(6.12.2007 23:44:40)
Terko, já bych se velmi bála mít s takovým partnerem děti. Velmi bych to zvažovala. Pokud by k tomu došlo, určitě bych se nevdávala a neuvedla ho jako otce. Když bude vše fungovat a bude to vyhovovat, tak to nevadí, až na pár administrativních složitostí. Pokud se vztah zvrtne, tak je to prima pojistka. Pokud jsi těhotná, přemýšlela jsi, jak si rozdělíte péči o dítě? Nebo k rodičovství přistoupí tak, že domácnost je tvoje a tedy i dítko máš opečovávat ty?
 Luca 
  • 

Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 21:48:11)
Terko přesně to co popisuješ jsem měla doma 10 let. Az v zaveru pomoci psychologa jsem pochopila o co jde. On si tam kupodivu šel udělat testy se mnou, trochu byl k tomu přitlačen. Co popisujes je MANIPULATIVNÍ OSOBNOST a může být velmi nebezpečná, pokud se neví jak na něj. Psycholog mi doporučil metodou bič a med. Výbornou obranu proti tomuto manipulativnímu jednání popisuje kniha "NENECHTE SEBOU MANIPULOVAT" od Isabelle Nazare-Aga. Doporučuji, pomůže to jednak odhalit jednotlivou manipulaci a také si natrénovat správnou reakci na ní. Hodně úspěchu a síly přeje Luca
 kveta19 


Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 8:40:47)
Ano bylo to presne tak.Manzel mi pokazde slibil,ze uz to neudela,ze mu ujely nervy.Byl velmi vytizeny podnikatel.Verila jsem tomu.Byla jsem o 16 let mladsi.Pochazim z velmi chudych pomeru.Myslela jsem si jako mlada,asi i hloupa,nezkusena,ze mu mam byt vdecna za zivot jaky mam.Take mi to zduraznoval,odkud jsem prisla.Ten,kdo se ma kam vratit,nebo ma pratele,mozna tak dlouho o odchodu nepremysli.Trvalo to roky,nez jsem pochopila,ze mi nikdo nezbyl.Pomalu me izoloval od vsech blizkych.
 Míša 
  • 

Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 10:31:23)
to je jako s tou vařenou žábou. když dáte žábu do studený vody a necháte jí pomalu vařit, voda se jí bude zdát postupně tplejší a teplejší, bude na to přivykat, až bude najednou vařená. ale kdybyste jí chtěli hodit do vroucí vody, možná se trochu spálí, ale vyskočí. Nikdo si dobrovolně nevezme očividného násilníka a opilce, ale když se vám postupně začne z toho kdo je váš nejbližší, nejmilovanější, klubat zrůda, tak dlouho tomu nechchete věřit, až vás má v plné moci a jde z toho utéct jen za cenu strašných osobních ztrát.
 Insula 


tak 

(6.12.2007 12:23:28)
Teda Míšo, napsala jsi to naprosto přesně.
 Eva21546 


Re: ODEJÍT  

(6.12.2007 15:55:58)
Ahoj, já se setkala s domácím násilím. Byli to moji domácí v Kladně.
Zprvu jsme nic nepozorovala, až na Silvestra jsme slyšela řev ostré hádky. Že padají rány jsem se dozvěděla od paní domácí až druhý den. Prý to první snášela kvůli dětem, že to vlastně dělá jen když se opije, jinak je fajn...
Její dcera přišla v 16 do jiného stavu s Romem a poprvé dostala v 7 měsíci těhotenství. Jemu je 18. Řekla mi tehdy, víš Evi, já si to zasloužím..
Co v takové situaci dělat? EVA
 Klara + holcicka 
  • 

ale jak???? 

(13.12.2007 22:13:06)
Ahoj Jano, ja zkusenost mam a bohuzel jeste neskoncila. Jsme oba normalni lide s vyssim prijmem, slusni, na pohled by nikoho nenapadlo, ze muj muz muze byt nasilnikem, ba prave naopak. Ke vsem se chova velmi slusne, je sympaticky, gentlmen. Mame spolu 4 letou dcerku, plati vse, jezdime na dovolene, nepije, nekouri. vsechno zacalo v podstate uz na zacatku vztahu, ale me zadny signal nevaroval, byla jsem zamilovana. Nevsimala jsem si "vtipu" typu: ty muj hlupacku, vidis co jsi provedla? Ty bohuzel nemas v hlave nic (nutno podotknout, ze jsme vzdelanejsi a mam take lepsi praci), pojd se podivat, co jsi zase provedla - proste neustale ponizovani. Po vsech tech letech mam sebevedomi nula, cim jsem na to hur, tim je na tom manzel lip. Pokud mam jednou za rok dobrou naladu, musim to odtrpet fyzickou praci. Treba me vzbudi v 6 rano a nuti me i dcerku vstat a okamzite jit na prochazku, treba i prsi, do kopce a rychle domu vystehovat sklep. Kazdy den na me rve a potom me objima, jak moc me miluje, to uz se vetsinou klepu. Potom uvarim obed a zacne na me zase rvat, ze je snad logicky, ze budeme jist jinym priborem! A k dceri prohodi: maminka ma spatnou hlavicku, neni na tom dobre. jsem na tom ted opravdu spatne, premyslim navstivit psychologa. Potrebovala jsem se jen vypsat, ahoj Klara
 Markéta 
  • 

Re: ale jak???? 

(13.12.2007 22:45:20)
soustred veskerou energii na rozvod a odchod. odejdi ziva jen s kufrem, nebo spachas sebevrazdu.
ten psycholog je dobrej napad.
drzim palce a opakuji, okamzite utec, vsechno krome ditete tam nech
 Insula 


možná znáte 

(6.12.2007 8:31:28)
Myslím, že ty, co napsaly, že se nikdy s žádnou obětí domácího násilí "možná neříkají pravdu". Je totiž docela možné, že se s takovou obětí setkali (nebo dokonce setkávájí) a ani to NETUŠÍ. Ono totiž nemusí jít vždy jen fyzické násilí, které je "občas" vidět, ale i psychické týrání. A to na první pohled "vidět není".¨
Rada odejít je snadná, ale kdo nezažil, neumí to pochopit. :-( Násilník často vystupuje ve společnosti jako velmi příjemný, milý a pozorný. Takže když někomu řeknete, jaký skutečně je, tak vám neuvěří a budou si myslet, že jste hysterka. Navíc oběti poměrně dlouho trvá, než se dokáže "vzepřít" a vyhledat pomoc, případně odejít (některé to nedokáží nikdy). Její sebevědomí je "systematicky" nahlodáváno až se ocitne na bodě nule. Také často není kam jít. No a pak je tady samozřejmě strach. Strach, že mě/nás najde, že mi unese děti nebo že je dostane do své péče atd. atd. atd.
Kdo nezažil, nepochopí......
 jana, dvě děti 
  • 

Re: možná znáte 

(6.12.2007 20:32:25)
Chtěla jsem vám jen napsat, že s váma souhlasím, že kdo nezažil nepochopí... a že každý zná určitě někoho kdo je obětí domácího násilí, akorát o tom neví. Já jsem také nikoho neznala, až jsem se po pěti letech relativně pěkného vztahu stala obětí domácího násilí, kdy me můj bývalý muž začal psychicky tyranizovat a pak mě začal i fyzicky napadat a to se potom stupňovalo a stupňovalo, kdy mě bil klidně 3-4 hodiny i před dětma (před ostatníma milý, veselý. všímavý, no prostě nejlepší tatínek na světě). Nejhorší na tom všem bylo pro mě to, říct to někomu, nikdo netušil, co se děje, dělo, moc jsem se za to styděla... a možná stydím dodnes, protože vím co se všechno "traduje" o domácím nasilím. Kdo nezažil, nepachopí...
 Libi,Jasminka,Mia 


Re: možná znáte 

(7.12.2007 18:04:12)
Je pravda,ze kdo nezazil,nepochopi...
 Amálie Neznámá 
  • 

Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(12.12.2007 14:17:48)
Máš pravdu,Insulo,KDO NEZAŽIL-NEUVĚŘÍ..sama v tom žiju,a až existence mužského,který se ke mě choval hezky zapříčinila,že jsem se rozhodla jednat..je to hrozné-ale prý je to normální-že když se zamilujete,tak vidíte najednou to východisko,které do té doby jen hledáte..
Ani mí rodiče nevěřili,a to jsou zcela normální,ani oni dosud neřekli,tak pojd k nám,přestože si myslím,že se dá řict,že mě milují a že jejich dům je velký,nepomáhá ani žádná státní instituce,nepomáhá opakované volání na Dona linku /odpovědi jsou jen povšechné,já mám dojem,jakoby se i oni báli do "toho" jít../-a z toho se taková Oběť prostě nevyhrabe..taková obět prostě potřebuje pomoc zvenčí,někdy je i rozhodnutá,ale prostě nejde z Toho ven-nejde to samo od sebe-nemá volné finance,pokud má nějaké,má minimálně dvě děti,nemá práci,nebo je rovnou po mateřské,společnost stále nevěří,že v jejím případě to je možné,bojí o se o hodně,nemá dostatek sebevědomí,aby se rozhodla bránit a typické je,že žije v cizí oblasti,kde nemá ani moc známých,kteří by ji chtěli zainteresovaně pomoci..
Hodně by pomohla třetí strana-ten ZACHRÁNCE-já tomu říkám MEDIÁTOR-ale u státních soudů jsem odpověd nenašla,přestože mě právě ony napadly jako první..
Jak z toho ven?? první stání sice už máme za sebou,ale to druhé jsem musela stopnout,protože "velitel" se nechce dohodnout o majetku a samozřejmě to zcela záměrně protahuje-protože já jsem si dovolila z tohoto svazku odejít,tak přece já musím být potrestaná..to je přece "logické"..
-a jak z toho ven??
 nicnic 


Jo Amálie, 

(13.12.2007 23:03:40)
tak to přeně je, jen upřesňuju, pokud oběť měla doma fakt kvalitního manipulátora, odstřihl ji od všech známých a veškeré pomoci. A bude to dělat dál i po jejím odejití - to je zákon střetnutí se s blbem, platí pak už celoživotně.
 Insula 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(21.12.2007 18:47:44)
No, možná je horší, když žijete ve svém vlastním bytě/domě a násilník sám odejít nechce. Co pak dělat??? Máte ho "vytlačit" ze dveří a zamknout (pro ženu fyzicky evidentně nemožné)??? Nebo ho nechat vykázat policií na 10 dní (nebo kolik to je)???? A k čemu to je, když se zase vrátí. Je to k smíchu, neboť jeho pomsta bude "sladká" (pro něj).
 Líza 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(22.12.2007 7:53:56)
Insulo, není to k smíchu a tvé informace jsou nepřesné a neúplné. Po těch deseti dnech se násilník vůbec do bytu vrátit nemusí, během těch deseti dnů může oběť požádat soud o vydání přeběžného opatření, kterým mu zakáže, aby se vrátil, a ta předběžná opatření se mohou opakovat a navazovat na sebe, takže oběť fakt získá poměrně slušné množství času na řešení své situace. Těch deset dní je bez soudu, na to má právo policajt. Dál už to musí být posvěceno soudem. A skutečně se to děje.
 Insula 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(22.12.2007 10:54:23)
Lízo, otázkou je, zda ti to policie či soud vůbec uvěří. :-(((( Zvlášť když nejde o fyzické násilí, ale o psychické týrání (takže není žádný videtelný důkaz). :-((( A navíc takový lidé jsou skutečně dobří manipulátoři a umějí dokonale hrát svojí roli, takže ani nejbližší okolí často netuší, že se něco děje. :-((((
 Líza 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(22.12.2007 10:58:27)
Insulo, mimo jiné i proto se doporučuje do takové akce nejít bez přípravy, ale nejdřív vyhledat pomoc a radu u odborníků. Je spousta dostupných kontaktů i na netu, i tady na rodině jsou lidi,kteří jsou schopní poskytnout spousty užitečných informací. Neber to osobně, ale informace, že po deseti dnech se stejně násilník vrátí domů a osladí ti to, není zrovna užitečná, právě tím, že vyvolává dojem beznadějné situace - a ona beznadějná být nemusí a těmi deseti dny to velmi často nekončí. Je ale potřeba předem se v problematice orientovat a vědět, co je třeba dělat.
 Insula 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(22.12.2007 15:29:29)
Jenže to oběti velmi často nevědí.
 Líza 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(22.12.2007 19:29:25)
...a proto je třeba dávat informace úplné a opírající se o realitu, i na takových místech jako je internetová diskuse... aby to věděly.
 nicnic 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(22.12.2007 19:49:47)
Lízo, je to fakt potřeba. Nevím, zda jsem schopná ty info dávat, ale pokud dostanu konkrétní otázku, zkusím odpovědět co možná nejpřesněji a hlavně se pokusím být nad věcí. A myslím, že nejsem sama. Jen ty otázky, na který je třeba odpovědět, neznám....
 Insula 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(22.12.2007 21:05:41)
Lízo, já právě takové příklady znám (dva). Proto jsem to napsala. Ty dotyčné prostě bydlí "ve svém" a vykázání násilníka k ničemu nevedlo, protože ony nevědí, co dál. Po 10-ti dnech se vrátil a "osladil jim to". Bohužel nějaká psychologická poradna pro ně není, nešly by tam. :-( Ani jedna se neumí svěřit (alespoň to tak říkají), stydí se za to. Což je pro oběti násilí typické. :-( V podstatě je to začarovaný kruh. :-( Navíc, kdo by jim uvěřil, když dotyční jsou známy jako velmi příjemní, empatičtí, milí a zábavní společníci. Ani jejich rodina ne. :-(
 nicnic 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(22.12.2007 22:32:33)
Když policie vykáže násilníka na x dnů, nejde o psych., ale o fyz. násilí. Na to jsou díky bohu páky celkem snadné, zvlášť když někdo má vlastní bydlení - tzn. bydlí ve svém vlastnictví. Na obranu proti psych. násilí žádné právní předpisy neexistují. Tak hodně štěstí a hezké vánoce.
 Líza 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(23.12.2007 6:50:22)
Poradny jsou i na webu a dál - po tom vykázání jim policie nedoporučila obrátit se na místní krizové centrum, které má tyhle případy evidovat a pracovat s nimi? Druhá věc, pokud doporučila a ony nešly - tam prostě nepomůžeš, kdyby ses na hlavu postavila, můžeš akorát pomoc nabízet, ne nutit, a čekat na příště, kdy třeba se rozhodnou to dotáhnout do konce. (Hodně lidí, kteří třeba k tomu psychologovi a do právní poradny dojdou, si to pak stejně rozmyslí a všecko vezmou zpět, vrátí se k násilníkovi ve slepé víře, že to bude lepší; tohle třeba udělají za život pětkrát, desetkrát... vždycky je tu zcela reálná možnost, že pošesté či pojedenácté to dotáhnou do konce a dokážou ten vztah ukončit a věci kolem něj pořešit. Je to typické a normální; možná to tak bude i u těch tvých dvou kamarádek.)
 Insula 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(23.12.2007 9:51:40)
Policie???? To je k smíchu (ironie). Ta s tím skoro nechtěla nic mít. Ještě se tvářili jako že si to vymyslely. Škoda mluvit. Holt když z Tebe "nestříká" krev, tak o nic nejde. :-(((((
 Líza 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(23.12.2007 9:58:42)
No, Insulo, to fakt hodně záleží, KDY to bylo. Pokud už v době platnosti nového zákona, tam jsou povinnosti policie dost jasně dány. Ale samozřejmě, jako u všeho v tomhle státě, nelze se spoléhat na to, že policie/úředníci znají zákony nebo se jimi dokonce řídí, vyplatí se být o krok napřed v informovanosti před nimi. Ale to není neřešitelné.
 Insula 


Re: ODEJÍT ANO!! ALE KAM??.. 

(24.12.2007 12:51:00)
Právě že to bylo nedávno. :-( Je to smutný. :-(

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.