Kritika má smysl!

Výborně Johanko!

Děkuji Ti za tvůj příspěvek, děkuji i za všechny maminky, které jejich první porod teprve čeká. Mají právo se dozvědět maximum informací o tom, co je čeká. Porodnice většinou vše vylíčí v růžových barvách a skutečnost je potom diametrálně odlišná. Je výborné, že tady na Rodinu chodí takovéto příspěvky, kde se apeluje na změnu přístupu porodnic k rodičkám.
Já sama mám za sebou dva porody (2000,2003), oba v brněnské porodnici v Bohunicích.
Na první porod jsem se těšila, vnímala jsem ho jako chvíli, kdy konečně uvidím své očekávané miminko. Vyplňování formuláře je opravdu otřesné, manžel u mě nemohl být...Porod jsem zvládala velice dobře, je mi teď jasné, že většina žen to může zvládnout pouze s lehkou pomocí někoho, komu může důvěřovat. Samozřejmě to bolelo, ale pořád jsem myslela na to, že moje holčička musí taky bojovat, aby už byla na světě a tak jsem jí co nejvíc pomáhala. Z tohoto stavu mě vyloženě vyrušovala porodní asistentka, která mi vnucovala vlastní představy o tom, jak mám rodit. Ve chvílích, kdy jsem měla možnost se na sebe soustředit, mi to samozřejmě moje tělo řeklo samo. Mimčo se narodilo úplně bez problému, že mě nastřihli jsem si všimla, až když mě začal velice nepříjemný Mudr. Kuřitka šít. Doufám, že už změnil obor, mám na něj jen ty nejhorší vzpomínky. Nejen, že byl hrubý, fyzicky, i slovně, ale ani nezvládl svou profesi, zašil do mě tampón, kterým odsával krev. Stále mě tam tlačil, ale na moje stížnosti mi bylo řečeno, že mám přece za sebou porod, tak nějaké to nepohodlí musím vydržet. Objevila jsem ho až po dvou dnech a jsem ráda, že to moje zdraví nijak neodneslo. Tímto nechci maminky vystrašit, ale porodnictví stále není takové, jaké by mělo být a jedna z mála obran nás rodiček je, sdělovat si konkrétní poznatky a vyvodit z nich pro sebe důsledky.
Po této zkušenosti jsem byla rozhodnutá druhý porod prožít doma. Naprosto jsem důvěřovala svému tělu a vím, že takovýto porod je pro mě ideální. Bohužel jsem se setkala s nepochopením v rodině, manželem počínaje. Tvrdil, že ho toto moje rozhodnutí velice stresuje a z porodu má velké obavy. Nepřesvědčila jsem ho, proto jsem se opět svěřila do péče zdravotníků. Porod (opět v Bohunicích, kde mi byla velice doporučena porodní asistentka paní Lacinová, které tímto děkuji, že se průběh porodu přiblížil mé ideální představě) proběhl dobře, nástřih mi byl nabídnut, ale odmítla jsem, malinko jsem se natrhla, takže mě stejně šili. Miminko jsem mohla mít hned u sebe, personál se ke mně choval hezky. Přesto, pokud se někdy rozhodneme pro třetí dítě už si ten domácí porod vymluvit nedám. A byla bych ráda, kdyby mi někdo konečně osvětlil, proč se proti domácím porodům v naší zemi tak brojí. V západním světě je to přece běžné a rodí se bezpečně a daleko častěji než u nás. Argumenty typu, že je to riziko a že žena k tomu doktora potřebuje, mě nepřesvědčují. Není to spíš všechno o penězích ?