15.2.2007 16:13:47 Eva
Re: Děkování?
A proč to hned tak dramatizovat? U nás teda rozhodně nepanuje patriarchát. Např. přítel vaří mnohem líp a častěji než já. Prostě mi přijde fajn vyjádřit jednou za čas druhýmu vděk za to jakej je. Stejně tak on mi poděkuje, když mu vypraný prádlo poskládám do komínku a dám mu ho, aby si odnesl do skříně. Po vzoru autorky článku jsem nelenila sepsala podobný děkovný dopis do valentýnky. Pravda je, že jsme děkovala spíš za to, že mě přítel podporuje, pomohl mi v mnoha těžkých chvílích a za to, že je ke mě vždycky laskavý, i když já jsem někdy nesnesitelně paličatá. Ale poděkovala jsem mu právě i za to vaření a nakupování. Proč ne? Každého potěší, když se mu dostane dík za něco konkrétního. A až budeme mít děti, budu možná děkovat i za ten háček na plíny na balkoně. Jen jsem chtěla říct, že mě autorka inspirovala, protože původně jsme žádného Valntýna slavit vůbec nechtěli (jsme spíš na ten první máj), ale nakonec jsem valentýnku napsala, šla jsem na vínko s kamarádkou, zatímco on šel na pivko s kamarádem a valentýnku jsem mu položila na polštář(stejně jako on mně tam dal pozornost, kterou jsem nečekala). Ráno byl úplně naměko. To jen tak pro dokreslení, aby si Manina nemyslela, že sedím doma a čekám na něj s teplou večeří... Prostě si myslím, že každá příležitost, kdy člověk může lehce vybočit ze stereotypu, se má využít. Mějte se krásně:-)
Odpovědět