Valentýn - svátek, který mi k srdci nikdy nepřirostl

Až letos jsem si řekla, že si možná díky své zaujatosti nechávám něco ujít. Co kdybych zkusila brát tento svátek jako příležitost se zastavit a alespoň jednou v roce si uvědomit, kolik toho pro mě můj manžel znamená? A ještě líp: možná je právě toto vhodná chvíle mu poděkovat za všechny ty samozřejmosti, které pro mě a naši rodinu dělá. Alespoň dnes, na svátek svatého Valentýna, je nebrat jako zřejmé povinnosti a přirozenou dělbu práce, ale jako láskyplnou pomoc a pozornost, za kterou chci být vděčná.

A tak jsem se rozhodla napsat svému manželovi následující dopis. Ve středu mu ho dám nenápadně na polštář:

Můj drahý manžo,

Děkuji Ti za všechna rána, kdy vstáváš s dětmi a mě necháš odpočívat

Děkuji za Tvé nedělní obědy (ta ryba se špenátem byla opravdu báječná!)

Děkuji za to, že každý večer vynášíš odpad na kompost, mně se do té tmy a zimy opravdu nechce

Děkuji za večerní úklid kuchyně a nakládání myčky

Děkuji za chystání odpadu pro popeláře a zvlášť za ten nápad se zavěšením pytlů, můžu tak házet plinky rovnou ze dveří kuchyně a nemusím na tu studenou verandu, paráda ! :

Děkuji za Tvou trpělivost, když je potřeba něco vybrat a koupit, vím, že mi to trvá dlouho

Děkuji, že jsi mě neseřval za to odřené auto, naopak jsi se zasmál a velkoryse mávl rukou (a vůbec mi to nepřipomínáš!)

Děkuji, že jsi se mnou byl u porodu Filípka, byla to opravdu velká pomoc

Děkuji, že jdeš bez řečí přebalit/umýt/utřít pokakané miminko/batole

Děkuji, že jsme u Tebe na prvním místě, že se rád s klukama koupáš ve vaně, vozíš je na koni, čteš si s nimi knížky …

Děkuji za všechny Tvé dárky

Děkuji za masáže, které mě vždy oblažily a občerstvily

Děkuji za všechna milování, kdy jsi se snažil, aby to bylo hezké i pro mě

Děkuji, že jsi a že jsi s námi strávil další rok

S láskou,

D.