Kluci

Co se týče užvaněnosti, je to asi jedno, jestli jsou to kluci nebo holky.
Náš Vojta do tří let uměl říct asi tři věty, to mu ovšem nebránilo v tom, aby pusu nezavřel. Což mě o to víc znervozňovalo, potože mu vůbec nebylo rozumět.Jeho řeč se podobala zvukům "tydly dydly". Do toho se narodil mladší Toník, takže na nějaké dlouhé řeči jsem neměla moc času.
Vojta začal za rok na to chodit do školky ( to už se slušně domluvil), tak se zvuková situace v bytě 2+1 uklidnila a já jsem aspon přes den měla klid, Toník začal už v roce pěkně mluvit a ve dvou letech tvořit věty a brzy na to i souvětí. Jinak je to sice živé dítě,ale není zdaleka tak ukecaný jako Vojta.Jen je trochu ukňučený, asi jako nějaká holčička.
Horor je to pro mě letos o prázninách.Oba kluci se překřičují, pořád mluví, semtam se hádají a chodí za mnou brečet,když už jejich půtky zajdou moc daleko. Nejlepší by bylo je zaměstnat a vypadnout z bytu,kde se teplota přes den vyšplhá na 32 stupňů. Ale měli angínu, taky v těch vedrech to na slunci není nejlepší...A ještě jsem neuvedla, že za pět týdnů mám termín porodu, takže mám, co dělat sama se sebou a na nějaké dlouhé výlety už nemám.
Takže mi zbývá ještě to "nějak" doklepat do září, kdy půjdou oba do školky a já si budu užívat klidu s miminkem, na což se strašně moc těším!!!! Moc bych si přála holčičku, ale kdyby to s tou ukecaností mělo být ještě horší, tak nevím...
Nespíš to však bude zase kluk, tak jak to asi bude s ním?