| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Taky vám někdy rozum "stojí"?

 Celkem 49 názorů.
 Jana038 


Podobně je to i u nás 

(24.7.2006 8:26:04)
Jen mám už holky starší - 6 a 3 roky. Mladší trvalo dlouho, než se rozmluvila. Snad až ve 2 a 3/4 začala mluvit ve větách, skloňovat, časovat. A protože to byl okamžik vytoužený (už mě znervózňovalo, proč tak dlouho spojuje jen 2 - 3 slova), byla jsem přesvědčená, že nikdy nebudu říkat "mohla bys prosím chvilku být potichu?". Kdepak, asi si musí vynahradit to své dlouhé nemluvení a jede jí pusinka od rána do večera. Přiznám se - i když to není asi moc výchovné - že když potřebuju opravdu už trochu ticha, pustím holkám pohádku na videu nebo na počítači. Upřímně lituji paní učitelky ve školce, kam spolu budou obě naše holky od září chodit. Malá nejen že povídá a povídá a povídá, ale tím, jak měla pozdější nástup mluvení, ještě hodně šišlá, leckdy i mně musí ta starší překládat, co říká mladší.
Takže takhle to chodí u nás ;o)
 VeraK 


Re: Podobně je to i u nás 

(24.7.2006 8:51:43)
Naše Anička je zatím na mluvení malá (10,5 měsíce), ale dobře si pamatuju na dobu, kdy starší syn Vojta (dnes 13 let), měl období, kdy ústa nezavřel. Zejména otázka PROČ mi občas brala nervy. Ale to asi znáte všechny :-)). Se stejně starým kamarádem Aleškem mě a Aleškovu maminku doháněli k šílenství. A musím říct, že někdy na to období vzpomínám s lehkou nostalgií, protože teď toho moc nenamluví - po příchodu ze školy odpovídá jednoslabičně - co jste dělali - nic, máte úkoly - ne (jo), dostal jsi nějakou známku - ne.......atd. A už se moc těším, až se rozmluví Anička. Jestli bude po mně, tak to bude velké :-))).
 Martina, Dita 11m 
  • 

Re: Podobně je to i u nás 

(24.7.2006 9:01:19)
Já mám tedy zatím jen jeden "exemplář", ale zrovna ve stadiu samostatného rozvoje - chce si všechno zvládnout sama, jakmile jí pomůžu, je řev (vyndat z krabice hračku, otevřít knížku atp.) Teď se učí chodit, taky nechce pomáhat, proto má věčně nějaké boule, škrábance, podlitiny a kolena jednu modřinu. Asi bude po tetě - moje sestra měla dlouho přezdívku "já šama"..... :-)))))
 Pawlí 


Re: Re: Podobně je to i u nás 

(24.7.2006 9:55:54)
Tak my máme zatím "jen" 5 letého kluka ale hravě strčí do kapsy většinu holčiček. Pusu nezavře, piští a děsně rád zpívá. A někdy je to fakt náročné :-). Ale fakt ho moc miluju :-).
 Jitka, Adélka 3,5 roku 
  • 

Re: Re: Re: Podobně je to i u nás 

(24.7.2006 10:05:15)
Ahoj, máme jednu berušku (3,5 roku) a ta cca od 1 roku snad nezavřela pusinku. Jenom v noci je potichu.Někdy už je toho docela dost, ale je radost vidět, co všechno už umí a zná.
 B+5m 
  • 

Re: Re: Re: Re: Podobně je to i u nás 

(24.7.2006 10:21:16)
My máme skoro půlročního breptu a taky nám dost často "povídá". Nejlepší je, když se mu něco nelíbí, ne, že by brečel, on vyloženě nadává a stěžuje si! :-) Kolikrát říkám, jé já už se těším, až řekne máma, až bude vykládat tak, že mu bude rozumnět atd. No jak tak čtu, mám se na co těšit! :-) A když k tomu přibude časem brácha nebo ségra, věřím, že rozum bude "stát". :-) Ale nevyměnili by jsme je za nic na světě! :-) Hezký sluníčkový den všem! B.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Re: Podobně je to i u nás 

(24.7.2006 10:48:40)
Martino,

máme doma to samé (26 měs.), držím palce, ať dobře zvládneš svou roli zcela nenápadné myšky, která se do ničeho neplete, jen tiše uklízí, odstraňuje z dosahu nebezpečné předměty, jako by nikdy nebyly, a zase znovu uklízí. Náš kluk mě někdy ve vašem věku odháněl i od jídla – celý rudý vzteky tehdy zvedal ručičku se vztyčeným ukazováčkem a vykřikoval svou oblíbenou větičku: "Mámo pyč!"
 Magdina 


Re: Re: Re: Podobně je to i u nás 

(24.7.2006 11:15:55)
My máme 2,5 letá dvojčata - kluk a holka. To je teprve radosti. Je fakt, že hlavně holka vše komentuje. Už mi bylo i řečeno - maminko zlobíš, dostaneš na zadek.Super jsou jejich výrazy, které mi připadají že někdy dávají větší smysl než skutečně používané pojmy. Třeba - řidič má volant, takže naše děti říkají že volantuje (místo řídí), nůž je podle našich dětí kráječ nebo napichovač (taky to má logiku ne?) atd. atd.Rozhodně se s nima nenudíme. O dvojitém vztekání a ječení nemluvě.
 zuzek 


super 

(24.7.2006 12:47:42)
Čauky Jani, výborný článek, fakt mě pobavil, no jo no, vím,jak to u vás chodí :-) Tak pozdrav doma a dej za mě pusu holkám, pa a zas někdy se stavím,za těma svýma neteřinkama - přírodními úkazy :-))
 markéta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Podobně je to i u nás 

(27.7.2006 13:30:02)
Pro mojí dceru je žaludek, který je hodně plný a tudíž hodně velký, žalud.
Navíc má teď období, že si vymýšlí slova a říká nesmysly, zpravidla do rytmu nějaké písničky nebo říkanky. tohle mně děsně leze na nervy, předpokládám, že je to nějaké vývojové stadium a doufám, že nebude trvat dlouho.
 Martina,Kubík 4r,Maruška 8m. 
  • 

Mluvíš mi z duše 

(24.7.2006 13:04:08)
Už jsem si myslela,že jen já jsem ta máma,která si už občas říká - já už nemužu......ale nejsem a jsem tomu ráda,protože,když člověk vidí,že se to takhle děje normálně,pak se uklidní a jde dál...opatruj se a nabíjej energii,kde se dá...já si vždy říkám,že Kubík nám tak strašně rychle vyrostl,že si malou musím totálně užívat,protože to jejich "miminkovství"bude trvat jen chvíli a pak už budou chtít být samostatní apod..jo a ještě něco,já malou svažu plenou,ona totiž když mě vidí,tak chce pořád ke mě,takže ji svážu a někdy usne...někdy se vracím jěště 3x,protože to je zamotaná do šprišlí,nebo do deky,nebo je na břichu totálně vysílená...a tedka v těch vedrech...to je teprve síla s tím spinkáním...no jo,já bych taky mohla vyprávět....:-))já si pro sešbe jen přeji hodně hodně trpělivosti..která mi občas chybí.zdravím M.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Mluvíš mi z duše 

(24.7.2006 18:13:28)
Marti, to jsem asi zapomněla do článku napsat, ale taky jsem začala malou svazovat osuškou, když usne, tak ji rozvážu a jsme spokojeni všichni.....
 Martina,2děti 


Re: Re: Mluvíš mi z duše 

(24.7.2006 18:52:09)
jo,jo,člověk si musí nějak pomáht,at sám pak z toho nezhloupne :-)))))opatruj Martina...Maruška skoro celý den nespala a svaž jí tedka v těch hycech,tak nevím,jak to dneska bude..už jí jdu okoupat a uvidíme..papa (já jsem se zaregistrovala,tak tady budu pod touto přezdívkou,je to podle jména a příjmení)tak se loučím a přeji klidnou noc
 Pilska 


Re: Mluvíš mi z duše 

(24.10.2006 12:40:35)
Ahojky, to mluvíš mi z duše se k článku opravdu hodí a já jsem taky ráda, že máme doma něco podobného!Mám chlapečka 8,5 měsíců a je to až moc živé stvořeníčko, a někdy jsem opravdu za celý den utahaná jako to kotě a to stvořeníčko má pořád elánu až to hezké není.Mám už 14 -ti letého syna tak si teďka taky chci to "miminko" užít.Přeji hodně trpělivosti.
 Insula 


Taky taky 

(24.7.2006 13:45:32)
Jsme na tom asi všechny stejně. Už se těšíme, až budou mluvit a pak je prosíme, ať jsou chvilku zticha. Nedávno jsem byla s dcerou (v září jí budou 3 roky) a se synem (4 měsíce) v obchodě a byla jsem šťastná, že ten mrňous ještě neumí mluvit. Dcera si do košíku naházela všechno možný a ještě nezavřela pusu, takže jsem se vůbec nemohla soustředit na nákup. Mimochodem mluvila opravdu brzy a v roce a půl už říkala básničky. A má neuvěřitelnou pamět. Co jí dvakrát přečtu si už pamatuje a pak to po mě vyžaduje. Problém je v tom, že já už kolikrát nevím, co jsem jí vyprávěla (nebo četla).
Začátek článku mi naprosto připomněl naší domácnost. Jen s tím rozdílem, že ten malý ještě neleze. O to víc ale ječí, kdykoliv se chvilku vzdálím. Často mám pocit, že už mi praskne hlava a nejkrásnější okamžik prožívám, když se na jdu večer podívat a oni sladce oddychují v postýlkách. :-)))) To je miluju nejvíc. :-))))
 Wendula 
  • 

Dotaz 

(24.7.2006 14:06:46)
Brzy mi bude 26 let a děti mi naprosto nic neříkají, ale můj přítel už by moc chtěl (34 let). Teprv 2. rokem jsem po škole a začala jsem pracovat. Jak jim to všem vysvětlit?
 Lenka 
  • 

Re: Dotaz 

(24.7.2006 14:34:33)
Ahoj Wendulo, tak to asi jen tak nevysvětlíš. Já mám podobný problém. Sice už jedno dítě máme, ale zase se všichni okolo ptají, kdy bude to druhé (malému je 1,5 roku). Marně vysvětluji, že prostě druhé dítě zatím nechceme. A to, že si malý nemá s kým hrát, pro mě není důvod se jen tak pouštět do miminka. Asi se budeš muset obrnit a řeči druhých poušťět jedním uchem tam a druhým ven :))))
Hodně štěstí :))
 Wendula 
  • 

Re: Re: Dotaz 

(24.7.2006 14:56:33)
A co kdyz ja zatim vubec nechci a on uz moc chce?
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: Dotaz 

(24.7.2006 16:08:58)
Jo, tak to bude asi fakt těžký. Napadá mě jedině, "půjčit" si od někoho hodně živý batole a nechat přítele, ať ho tak půl dne hlídá, krmí, přebaluje a tak podobně. A pak jen doufat, že ho to rychle přejde. A nejlépe, aby ho hlídal u vás v bytě. To pak uvidí, jakou inventuru mu tam ten malý skřítek provede :)))) Moji kamarádku tímhle stylem přešla chuť na děti. A to našeho malýho hlídala jen tak 5 minut, než se v restauraci najím. Poté mi ho vrátila s tím, že už nemůže, že nemá sílu :)) Jinak fakt nevím. Asi ti nezbude nic jiného, než přítele přemlouvat, že se na to ještě necítíš. Ale to už jsi asi dělala a asi bez výsledku, viď?
 lucia1604 


Re: Re: Re: Dotaz 

(24.7.2006 18:06:16)
nediv se svému příteli, vždyť už na to má léta... a ty skoro taky, ale jestli se na to necítíš tak se určitě nenech přemluvit :)Až ten správný čas příjde tak to poznáš... já jsem zase "mladá maminka" je mi 21 a všichni známí se divili, proč UŽ chci dítě... to si nevybereš :) Přeju pevné nervy!
 markéta 
  • 

Re: Re: Re: Dotaz 

(27.7.2006 13:37:08)
A mluvili jste spolu o tom, co všechno by to pro vás znamenalo nebo si představuje, jak se jednou týdně projede s kočárkem. Mluvili jste o tom, že budete mít nižší příjem, budete muset omezit cestování, návštěvy, jak hodně on bude ochoten a schopen pomáhat v domácnosti a s dítětem, kdy by ses ty chtěla vrátit do práce, jestli byste brali paní na hlídání nebo na pomoc s úklidem apod.? Jestli on má o tomhle zcela konkrétní a reálné představy a velmi chce a ty velmi nechceš, může to dojít k tomu, že si najde ženu, která bude dítě chtít. Nechci, aby to vyznělo jako výhružka. Prostě rozpor v tom, jestli mít dítě je podle mne tak zásadní rozpor, že bez jeho řešení není možné vztah udržet. U vás je problém ten věkový rozdíl. On má opravdu léta na dítě, zatímco ty bys klidně ještě počkat mohla.
 Pršutka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Dotaz 

(27.7.2006 15:37:37)
Máš pravdu, taky mám kámošku, ketrá řeší s manželem tento zásadní rozpor. Nicméně mám jednu výhradu, proč je třeba oemzit cestování anebo návštěvy s dítětem? Z vlastní zkušenosti vím, že vše jde, když se chce. samozřejmě již nejezdíme na dlouhé výpravy typu Austrálie ale na výlety a k moři jezdíme s mimčem skoro od narození, totéž s návštěvami, nijak se neomezujeme.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Dotaz 

(26.7.2006 13:39:10)
Já na podobné dotazy odpovídám: "Nejde to".Ať si každý přebere, co komu nejde a proč, ale spolehlivě to zamrazí další dotazy.
 Alena, Vašek 6l, Terka 8m 
  • 

Re: Re: Dotaz 

(31.7.2006 22:15:32)
Legrační je, že je úplně jedno, kolik má člověk dětí a přesto se pokaždé objeví nějaký "dotazovač", kdyže bude to další???...
Já např. mám kluka 6 let a holku 8 měsíců a už přišel muž domů s tím, že se ho ptali, kdy budeme mít třetí...???... A kamarádce se před několika lety stalo totéž - má dvě děti... Někdy mám pocit, že je to druhá nejoblíbenější otázka, hned po "jak se máš".....
Jinak jsem taky podobně "zatížená", kluk je mluvící stojící spící, je neuvěřitelné, že toho dokáže tolik namluvit, mě by už bolela pusa :-) A ty vynalézavé otázečky, na které by rád odpovědičky... Kolikrát se mi chce jen volat úpěnlivě o pomoc :-))
Tak ať nám vydrží hlavy v celku a ušní bubínky taky!!!!!!! Ahojky !!!
 Insula 


Re: Dotaz 

(24.7.2006 14:44:55)
S tím asi moc nenaděláš. Já když jsem se vdala (tři roky jsme spolu už žili), tak hned druhý den jsem začala poslouchat dotazy, jestli jsem už těhotná. A to všichni věděli, že jsme se brát nemuseli. Jen předpokládali, že hned budeme mít mimino. Když to dospělo tak daleko, že se mě jeden konkrétní člověk zeptal 3x v týdnu, tak jsem začala odpovídat, že možná, že už jo, že se mi z toho ještě klepou nohy. A měla jsem pokoj. :-)))
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Dotaz 

(26.7.2006 13:43:41)
Vynikající tip!
 Hagar 


ano 

(24.7.2006 15:28:59)
Mojí první holčičce bude v září 2,5 a té druhé je teď 8,5. Taky docela hukot. Jsou chvíle, kde je to naprostá pohoda (alespoň jedna spí) a jsou chvíle, kdy nemůžu pochopit proč jsme to chtěli!! A to ta "starší" už od roku a půl nechce přes den spát a od dvou let jsem snahu vzdala. Usne jednou za týden. A protože malou nechávám teď přes léto větrat, v podstatě se většinu času pohybuju mezi vynášením nočníku a stíráním loužiček nebo něčeho horšího. Některé situace nervově neunesou ani otrlejší jedinci jako jsou naše klidné babičky a když to u nás občas vidí, říkají: tak mi raději jdeme :-).
 Káča- 1/93, 9/01, 12/05 
  • 

Re: ano 

(25.7.2006 13:20:37)
U nás to vypadá podobně.V těch vedrech je to někdy k zbláznění a ty děti to vycítí a řádí o to víc. Minule už manžel říkal: "Proč mám tolik dětí?". a když jsem odpověděla, že je má stejně rád, tak se rozesmál a potvrdil.(děti byli plánované, i když jsme chtěli holčičku, která nevyšla, a tak si občas děláme legraci, co kdyby to další třeba byla..) Ale rychle nás to přejde právě v těchto chvílích, kdy máme pocit, že se z nich zblázníme.Vymyslet zábavu pro všechny 3, aby se zabavili to je umění a není to vůbec jednoduché.. Nejhodnější jsou, když večer spí (ten nejmladší spaní nic moc) to si člověk odpočine. Jo a to přišel manžel, že kamarád má štěňata labradora, jestli si jedno nevezmeme.. (máme už morče)dobrý vtip, aspoň teda pro mě. Držím palce všem ostatním maminkám, abychom to v tom horku přežily.
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

když se dítko dá do pohybu 

(24.7.2006 15:48:38)
je fakt, že jak se mrně dá do pohybu, nic ho nezastaví. Náš skřítek se ve 21. týdnu začal otáčet (záda - bříško a zpět), v 9 měsících sedět, v 9 a 1/2 lozit. V tu chvíli bylo po klidu. Pořád mu být v patách a hlídat ho, aby si neublížil. V 10 a 1/2 měsích se poprvé postavil, pár dnů na to už se zvedal o cokoliv a obcházel nábytek. Chodit za 2 ručky (od 9 a 1/2 měs.), teď už to zkouší za jednu (za 2 týdny bude mít rok).Občas se i pustí a pár vteřin vvydrží bez opory. Sednout si se naučil poměrně rychle, nikdy nestál a nneplakal, abychom ho sundali (jak se uvádí v knížkách). Prostě žuchnul na prdelku (plenečky dobře tlumí) a zanedlouho přišel na to, jak pokrčit nožky a s pomocí rukou se posadit. je to spíš takový tip, co si počká, až si je jistý, že něco zvládne dobře, a pak teprve se do toho pustí :-)
Je to náš buřtíček a o těch se říká, že si s pohybem dávají na čas. No, teď už vím, že nám nic neuteklo, alespoň jsem si trošku déle užila "klidu" - tedy alespoň pohybového, protože hlasově se skřítek projevuje velmi výrazně od počátku.
Konečně už nám vyrostly 2 dolní zoubky - v 11 měsících :-)
 veronika, Martínek 11/00, Tomášek 4/03 
  • 

pište si to 

(24.7.2006 20:13:13)
Já si ty jejich přežblebty píšu, už teď se Martínek strašně baví tím, co říkal jako mimino, a já u toho už teď vzpomínám a říkám si, jak ten čas letí.
Jinak starat se o dva je občas na zbláznění, zvlášť když ještě ani jeden není ochotný počkat.
Tei ale hrají spolu a je to moc fajn.
 Ilona 
  • 

Re: pište si to 

(25.7.2006 7:37:44)
Veroniko, taky si to píšu. Dcerka totiž právě začala zkoušet předpony, takže vznikají takové perly jako:

Maminko, já se chci očůrat (= vyčůrat).
Babí, bolí moje nožička, můžeš moje umazat? (=namazat)
Já si uhladím kočičku. (=pohladím)
Můžu se opít? (=napít, nejlépe to vyznělo, když ukázala při oslavě na láhev vína)
 pierka 


To znám 

(24.7.2006 22:28:05)
Ahoj, mám taky dvě děti (3,5 kluka a 1,5 holku)a naprosto mi mluvíš z duše. U nás to vypadá stejně. Já vařím a děti se perou, hádají, křičí či si jen tak hrají. Nejhorší je, když jdu dát spát malou, už skoro spí a syn zakřičí či se jde zeptat na nějakou věc. Stokrát řekne Proč? a já mu dokola vysvětluju, že teď musí být potichu, aby malá spinkala. A on:" a proč má spinkat...atd.:-))
 MirkaM 


Jani 

(24.7.2006 23:15:55)
Ahoj Jani, taky jsem malou svazovala osuškou. Ale bylo to v zimě, teď je dost teplo:( Moc nám to pomáhalo a pak z toho vyrostla.

My přezdíváme naší velké "strýc Pepin". Nejenže pusu nezavře, bez ohledu na to, zda má posluchače, ale ještě děsně huláká. My jsme taková tichoučká rodina, i TV je u nás sotva slyšet, ale ona řve, jak na lesy:)) Je jí 5 let.
 Alamagoosa 


Re: Jani 

(24.7.2006 23:37:12)
t
 Alamagoosa 


Strýc Pepin 

(24.7.2006 23:41:57)
Náš malej je taky takovej, je mu pět a je tak ukřičenej, že ho slyším zřetelně přes troje zavřený dveře. My ostatní v rodině mluvíme řekla bych úplně normálně.
 helena, dva kluci 
  • 

Strašně rychle to uteče.  

(25.7.2006 9:15:00)
Kluci jsou rok a pět měsíců od sebe. Do takových čtyř let toho mladšího jsem se nedošla v klidu ani vyčůrat.
Oba jsou ukecaní. Nejdřív to dva roky učíte mluvit a zbytek života je učíte, aby alespoň chvíli drželi pusu..
mladší je " živé " dítě. měli jsme veliký přízemní byt s vysokými stropy, hrazdopu,houpačkou a matracemi v předsíni,a mé mladší dítě do svých pěti let pouze někde lezlo po skříních a viselo. Myslím, že mít malý chouloustivý panelákový byt, mám problematického potomka. Takhle se to nějak neřešilo.jako uplné miminko se tak hemžil, že rozklížil dvě postýlky na prpvosoučásti a museli jsme postýlku přivazovat k topení. Jak se klinkal na kolínkách, odhopsal klidně i přes celou místnost.nechodil, jak se postavil na nohy, jen utíkal. Kája Mařík hadr.Mám historky podobné té, že mi dítě během vteřiny viselo na záchranné brzdě ve vlaku.Byl naštěstí tak lehký, že ho drátek pojistky unesl,takže se skřípění brzd nekonalo.Jak se tam dostal v té chvíli, kdy jsme měla půl vteřiny otočenou hlavu k okénku, dodnes nechápu. Bylo to nesmírně vyčerpávající období.manžel byl neustále v práci a babičky daleko.. Doslova jsem v našem velkém , krásném bytě, ale bez topení, koupelny a záchodu v bytě padala na hubu.Bylo to naprosto hektické období a do postele jsem omdlívala ve chvíli, kdy jsem jí uviděla. Na písku jsme si nikdy nesedla, natož něco plést.Honza zdrhal a Jakub visel na nejvyšších příčkách tři vteřiny po vypuštění ..Trvalo to předlouhé čtyři roky, nebo tak nějak, a najednou začali poslouchat.. Dostavila se pravidelnost ve spaní, kluci začali spolupracovat, a hrát si, už to nebyla jen totální péče, ale už jsme měla parťáky i já...Pro vás, jako pečlivou a starostlivou matku je to právě horší o to hlídání. Mámy, co si to tak neberou jsou v klidu a nechápou, co prožíváme..Jasně,občas nějaké dítě skončí s popálením, občas nějaké vypadne z vlaku, některé maminky prostě spoléhají na andělíčka strážníčka víc než já, ale myslím, že se mi to mnohokrát vrátilo. Dnes je jim patnáct a půl a sedmnáct a jsou moc príma.Ted občas uvaří večeři oni mě , nebo kafe, a já si to TAK vychutnávám.Možná by ta změna z něžných naprosto bezelstných tvářiček,ke kterým jsem sedala na bobek, v ty mužné laskavé obličeje, co ční vysoko nade mnou mohla být pomalejší. Nezřízeně, nekriticky a oddaně je miluji.Máma Helena
 Damila 


Re: Strašně rychle to uteče.  

(25.7.2006 9:24:32)
:-)
Helenko,
hezky se to čte, ale hůř prožívá,co? Byla jsem na tom podobně (kluky mám dva roky od sebe), ale bohužel jsme v tom děsném panelákovém bytě a se sousedy zažíváme své... :-(
Má to jednu výhodu:člověk v tom zápřahu nezpohodlní, neztloustne a nezestárne. Ani tělo, ani mozek, neustálá motivace (a nutnost) něco dělat, vymýšlet...
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Úplně mě zamrazilo... 

(25.7.2006 12:53:56)
...když jsem si představila, že mi holky rychle vyrostou. Ale jinak jste to popsala krásně a výstižně.
Taky jsem si ještě na pískovišti nesedla a ani v mateřském centru, kde si některé maminy schválně ke kafíčku sednou zády, aby na svoje cvrčky neviděli. Jednou jsem odtáhla dítě, které mi mlátilo Terezu, to sebou švihlo na zem a spustilo takový ryk, že všichni se otočili, koukali na mě, jako bych ho zmlátila nebo co. Ale to já se zase nedám.
Byt máme malý, panelákový, všude plno nábytku, abychom měli kde vůbec uložit věci a hlavně moje knihy, takže se Michalka docela otlouká. A včera mi strčila prstík do šuplíku - naštěstí jsem si toho stihla všimnout dříve, než ho skřípla úplně.
Ale i tak se mi zdá, že to docela zvládám, jenom někdy jsem na pokraji sil, spíše psychických než fyzických.
Ale nedala bych je, za nic na světě!
 marsy1 


Re: Strašně rychle to uteče.  

(26.7.2006 11:05:46)
Ahojky děvčata.Opravdu si to vychutnávejte.I když to tak nevypadá,je to období radosti.Já jsem nedávno taky ty svoje prcky přebalovala,hledala ve skříních a vyklepávala jim písek až kdoví odkud a dnes má syn 21 a postaral se mi už o vnoučka a dcera bydlí s přítelem,bodejtˇ by ne,když je jí už 20.Jen ten nejmladší 10letý mi zůstal doma.A ten neustále něco vymýšlí,sepisuje a vyrábí,takže mám doma věčně nějaký materiál na výrobu něčeho.....Zkrátka to,co jiní vyhodí,tak by našli u nás doma.Ale než stačí člověk mrknout,tak i on bude mít svůj život.Utíká to fakt moc rychle a najednou je z mámy i babička.Věřte mi.Co víc říct.....?
 Martina, prcek 14 měs. 
  • 

Re: Re: Strašně rychle to uteče.  

(30.11.2006 13:29:55)
Všichni mi taky pořád říkají jak strašně rychle to uteče, asi proto z toho mam docela strach, že něco prošvihnu, něco novýho neuvidim nebo neuslyšim a tak místo abych pracovala tak sedím a koukám jak si prcek hraje :-) když si hrajeme spolu tak se stejně za chvilku přistihnu jak sedim a zamilovaně se na něho dívam :-) je prostě úžasnej! a i když je mu "už" 14 měsíců mam stejně pocit, že sem si ho vůbec neužila...Prostě to strašně rychle utíká.... :-(
 postýlka 
  • 

Re: Re: Re: Strašně rychle to uteče.  

(30.11.2006 14:35:00)

Kristepane-mám malé dítě,protože jsem ho chtěla,miluju ho a chci si ho užít jak jen to půjde.Vůbec se necítím nepotřebná,nehrabe mi.S malým se snažím chodit mezi děti do MC,kroužků pro mrňata,plavání.Za celý den toho mám dost a dost.Večer jsem ráda,že mám chvíli pro sebe a přítele.Naštěstí nás uživí a snaží se věnovat i malému.
Vím,že začlenit se zpátky do prácovního procesu,jak se říká,bude těžké,ale nechtějte po mě,abych šla makat na úkor děcka.Proto ho teda nemám.Pokud to děláte,tak prosím,ale nevnucujte to ostatním.Některé to nechtějí-užívají si miminko a když chtějí,tak ať-jejich věc.
Tak to uteče,no a co.Právě proto..............
 T_ulipánek 


Holčičky 

(25.7.2006 21:17:34)
Jani, tvůj článek mi padl do noty! Už nějakou dobu mívám často neodbytný pocit, že teď se už definitivně zblázním, že mně ty holky moje připraví o rozum, a večer padám do postele naprosto vyřízená. Díky za ujištění, že i v jiných domácnostech se dvěma malými dětmi to vypadá podobně.

Mně teda hlavně přivádí k šílenství starší dcerka (3 roky a 10 měsíců), která jako vaše Terezka POŘÁD mluví! Na každý svůj výrok očekává reakci. K dovršení všech hrůz mne zahrnuje neustálými otázkami "Proč". A samozřejmě si jako správná osobnost neustále prosazuje svou, tudíž veškeré svoje záměry musím zdůvodňovat a obhajovat, ne vždy se mi podaří vyhnout se konfliktu. K tomu musím mít neustále oko na její 8,5 měsíční poměrně mobilní sestřičce, kterou nelze jen tak bezhlučně odložit do bezpečného prostoru jako je ohrádka nebo postýlka.

Mám strach nechat je spolu déle bez dozoru, neboť starší vyvádí malé sestře různé láskyplné lumpačiny a v nepozornosti je schopna na ni např. šlápnout. A to nemluvím o tom, že po bytě trousí různé drobné hračičky, odstřižky, kousky plastelíny, které může malá sníst.

Večer jsem na pokraji sil nejen psychických, ale i fyzických.

Nejkrásnější pohled je na naše dva pokládky, když spí. Upřímně řečeno na chvíli, kdy večer OBĚ usnou, se od rána těším :o). A taky si je ráda prohlížím na fotkách, jak jsou krásné, nic po mně nechtějí, neřvou, to je paráda :o).

Jani, máte moc hezké holky, nemít ty svoje, hned bych chtěla dvě dcery :o). Držím palce, ať se ti daří být trpělivou maminkou! Mně zrovna ta trpělivost schází nejvíce. Holčičky ať jsou zdravé, zvídavé a pohyblivé a těším se na další článek o vašem všedním životě!
 VitaCimr 


Re: Holčičky 

(26.7.2006 11:28:19)
Mám pro změnu 2 kluky a opravdu mě těší vědomí,že jsme na tom podobně.Ti mí pokladi,jsou trochu jiní,starší se nechá mlátit od mladšího a jenom na mě volá "mamí,pojď ho vzít".Mladší je hned v ráži a neví co by mu ještě vyvedl,když ten brácha tak krásně ječí.Ještě k tomu,máme rozestavěný domeček,tak kde se dá vyškrabat polystyren,omítka a ochutnat,no paráda.Teď zrovna,zkouší otrhat kytku,co kdyby byla dobrá.právě mají oba angínu,já ji chytla taky,takže opravdu večer umírám.Zlaté časy s jedním dítkem,oprašovaným,čistým,spravně se stravujícím(ne rohlíkovým jako 2).
 Vikky 
  • 

balzám na nervy 

(26.7.2006 10:26:55)
Ani nevíte,jak jste mě potěšila článkem.Já mám pro změnu 2 kluky,Míša mám 5,5 roku a Honzík 16měs.Dnes mají oba dva angínu a v tom teple jsme zavření doma.Starší reaguje přesně jako vaše dcera,"mamíííí,pojď se na to podívat"atd.A mladší bude asi horolezec,neustále má odtáhnutou židli a buď sedí jen na stole a nebo rovnou študuje co že to máme ve sklinkách nalito,samozřejmě ručičkou a pohromy jsou na světě.Ještě lepší to je když si mladší hraje s hračkami,jako by si ten starší neuměl poradit sám,tak jen ječí"mamí,pocem,on to rozbije"(jako kdyby ho nějaká hračka přežila).Přežijme to a užijme si to!
 marec 


Kluci 

(1.8.2006 11:19:40)
Co se týče užvaněnosti, je to asi jedno, jestli jsou to kluci nebo holky.
Náš Vojta do tří let uměl říct asi tři věty, to mu ovšem nebránilo v tom, aby pusu nezavřel. Což mě o to víc znervozňovalo, potože mu vůbec nebylo rozumět.Jeho řeč se podobala zvukům "tydly dydly". Do toho se narodil mladší Toník, takže na nějaké dlouhé řeči jsem neměla moc času.
Vojta začal za rok na to chodit do školky ( to už se slušně domluvil), tak se zvuková situace v bytě 2+1 uklidnila a já jsem aspon přes den měla klid, Toník začal už v roce pěkně mluvit a ve dvou letech tvořit věty a brzy na to i souvětí. Jinak je to sice živé dítě,ale není zdaleka tak ukecaný jako Vojta.Jen je trochu ukňučený, asi jako nějaká holčička.
Horor je to pro mě letos o prázninách.Oba kluci se překřičují, pořád mluví, semtam se hádají a chodí za mnou brečet,když už jejich půtky zajdou moc daleko. Nejlepší by bylo je zaměstnat a vypadnout z bytu,kde se teplota přes den vyšplhá na 32 stupňů. Ale měli angínu, taky v těch vedrech to na slunci není nejlepší...A ještě jsem neuvedla, že za pět týdnů mám termín porodu, takže mám, co dělat sama se sebou a na nějaké dlouhé výlety už nemám.
Takže mi zbývá ještě to "nějak" doklepat do září, kdy půjdou oba do školky a já si budu užívat klidu s miminkem, na což se strašně moc těším!!!! Moc bych si přála holčičku, ale kdyby to s tou ukecaností mělo být ještě horší, tak nevím...
Nespíš to však bude zase kluk, tak jak to asi bude s ním?
 Michael, 1 dcera 6 let 
  • 

Může i táta přispět ? 

(1.8.2006 15:06:38)
Máme (bohužel) pouze jednu dcerku, 6 let. Já toho moc nenamluvím. Musím však říci, že i naše malá, poté co začala mluvit, úspěšně napodobuje kulometnou salvu. A protože hůře slyším (naslouchátko), věřte, je to oáza, když to "ucho můžu vypnout"...
Ale jinak je to s ní úžasný !!!!!!
Oba jdeme do první třídy (dcera ZŠ a já VŠ) a malá už plánuje, jak spolu budeme dělat domácí úkoly.
No není ten svět s dětmi úžasnej ???!!!???
 Romana, holčička 6 a klučina 4 roky 
  • 

Bude ještě líp :-) 

(1.8.2006 22:23:06)
Počkej, až bude mluvit i tvoje druhá holčička. Myslím to v dobrém :-). Mám děti taky 2 roky od sebe a zásadně mi musí říct něco životně důležitého oba dva najednou a oba vyžadují, abych jim při hovoru hleděla do očí, aby věděli, že věnuji pozornost tomu, co mi sdělují, takže se odněkud přiřítí a začnou. Nerozumím ani jednomu, ani druhému, protože se překřikují a zvyšují hlásky, aby je bylo víc slyšet, mezi tím se strkají a šťouchají (to v lepším případě), já přikyvuji, občas něco neutrálního prohodím, co se hodí na všechno, střídavě se dívám do očí jednomu a pak druhému, aby měly dojem, že je oba slyším. Samozřejmě se jim pokouším vysvětlit, že musí mluvit postupně, ale v tu ránu máme problém, kdo bude mluvit první, protože oba to mají více důležité. Do toho štěká pes, protože je poplašenej a chce taky něco povědět, mňauká kočka apod.:-). Nakonec se ale stejně vždycky dozvím, co je potřeba, jen z toho fakt někdy hlava třeští. Ale pořád je to dobrý. Mám známou se 4mi dětmi po sobě a to musí teprve být síla, zvládnout všem správně odpovídat a pochopit v tom přívalu slov o co kráčí. Navíc, když člověka opravdu zajímá, co mu ty jeho děti chtějí povědět.
 Běla, Martík 4r, dvojčata 6 týdnů 
  • 

Re: Mám se na co těšit :o) 

(6.8.2006 11:37:13)
Děkuji za podnětný článek, nad tímhle jsem ještě nepřemýšlela. Myslela jsem, že ž snad hůř být nemůže, Martínek je taky upovídaný, už v poledne mám v hlavě díru z jeho vykládání. Taky tu pusu nezavře snad nikdy. Ani u jídla, ani u hraní, prostě nikdy. Někdy si vynucuje pozornost (žárlí) tím, že řve na celé kolo, úplně kvílí! Zrovna ve chvílích, kdy za ním opravdu nemůžu jít, protože kojím obě dvojčátka naráz na polštáři, nebo je mám rozbalené a cvičíme s nožičkama, kvůli prdíkům... Jsem z toho fakt někdy zoufalá. Navíc má zlozvyk, který se těžko odnaučuje, že prostě vykřikuje z druhého pokoje. Když miminka někdy uklidním, že ani jeden z nich neřve, začne Martík ječet a někoho vzbudí.
Jsem asi špatná matka, ale moc si užívám, když odjel za babičkou. Takové ticho, to snad ani není možné!
No a už se fakt těším, až začnou mimča lézt. Mám v plánu pořídit velkou ohrádku do obýváku a vodítka na děti na ven. S dvojčaty to asi ani jinak nejde...
Martínka mi je moc líto, už od těhotenství, já na něho neměla sílu, a teď na něho zase nemám čas... Achjo.
V září půjde zase do školky, už bude druháček, takže bude mít naštěstí o zábavu postaráno. Blbé je, že miminka mají zrovna odpoledne dobu, kdy hodně pláčou, takže na něho zase nebudu mít odpoledne po návratu ze školky čas, pokud se to nějak do té doby nesrovná...
Ale jsem šťastná, všechny tři děti jsou zdravé a dobře prospívají, v porodnicci jsme byli jen 5 dnů, co víc si člověk může přát? Když tady čtu články o různých nemocech, genetických vadách, tak si říkám, že bych snesla toho řvaní ještě stokrát tolik, jen aby byly všichni zdraví...
 Meduňka 
  • 

Pro Bělu 

(6.8.2006 20:44:25)
Milá Bělo, neboj, to se poddá. Snaž se na malého nekřičet a vydrž. U nás byla krize 3 měsíce, pak mi došlo, že za to nemůže ten starší, ale já. Začala jsem mu u kojení vyprávět pohádky nebo jsem mu dala vodovky aby maloval, nebo pribiňák ke stolu a když jsem byla na nervy, šla jsem si zařvat do koupelny nebo kopnout do dveří... A mrňousci si taky brzo zvyknou na randál, my teď máme staršího (2,5r) na prázdninách u babičky a mrňous (5m) je z toho celý nervosní, že je tady ticho. Držím palečky.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.