25.4.2006 21:10:50 Edita
Načasování...
jsem myslela VĚKEM SVÝM A POČTEM A VĚKEM DĚTÍ, KTERÉ JANA MÁ SE SVÝM PARTNEREM. Samozřejmě jsem četla, jak celá věc probíhala v čase - o to víc se přikláním k názoru prvním psychologů (jak Ty píšeš "úředníků"), že by měli počkat. To, že další noví úředníci mají jiný názor - už jsem zde psala, že co člověk, to jiný názor a to se v tomhle případě promítá do praxe. Smutné jen je, že tito další úředníci nezohlednili bytovou otázku manželů, jejich poměrně nízký věk, počet vlastních dětí atd. (protože nezlob se na mě, ale roztrpčený názor, který zde někde Jana prezentovala, jakože "jak to, že manželé bezdětní, dostanou dítě hned a my ne!", to je podle mého opět dětinský přístup a navíc i docela sprostý, protože Jana VŮBEC NEVÍ, JAKÉ TO JE NEMÍT ŽÁDNÉ!!!!! DÍTĚ!!! A takoví bezdětní manželé jsou pro odložené dítě mnohem vhodnější kandidáti, než mladá mamina dvou neplánových dětí, to jistě üznáš!!! Pro bezdětné manželé je to sluníčko, které prozáří jejich dosavadní smutný osamělý život a už jen tento samotný fakt zajišťuje dítěti osobitý, rodinný přístup ze strany nových rodičů a dobré zázemí. U Jany bych to tak, bohužel, neviděla. Podle všeho máš dvě děti, jak píšeš dcera a kluka - umíš si představit adoptovat další dítě? Dokázala bys mu dát tolik lásky jako vlastním dětem a nedat mu přitom najevo, že je "cizí"? Myslím, že to dokáže málokdo, a jen hrrrrrrrrrrrr, hrrrrrrrrr, honééééééém dejte mi dítě séééééééém - to fakt nestačí. :-(((
Odpovědět