Re: ten osud...

ahoj je me moc lito co se ti přihodilo.Je to velký neštěstí a velký smutek.mě samotné se přihodilo něco podobného.Když jsem byla v 9 týdnu.Celou dobu jsem nemohla uvěřit,ze jsem těhotná,tak jsem se zprvu ani moc neradovala,abych náhodou něco nezakřikla,ale v momentě kdy jsem dostala svůj těhotenský průkaz,tak jsem tomu štěstí naplno uvěřila a velká radost mě úplně pohltila!!Bohužel trvala jen pár dnů.Jeden večer jsem začala jen velmi lehce krvácet,ale pro jistotu jsme se s manželem odebrali do nemocnice.Tam udělali ultrazvuk a verdikt byl jasný.Zamlkly potrat.Bylo to hrozné a pak už všechno hrozně rychlé.Hned druhý den jsem jela na sál a za 3 dny jsem byla doma.to prázdno co ve mě najednou bylo se ani neda popsat.Kdyz jsem pak šla na kontrolu,tak jsem byla seznámena s nálezem z histologie.jednalo se o Molu hydatiosa.to znamena,ze pokud by se miminko narodilo,tak by určitě nebylo zdravé.ale samozřejmě i tento důvod mě nijak neuklidnil.pořád jsem si v hlavě omylala,že už tomoje miminko není.trvalo to docela dlouho než jsem se s tim srovnala.Ale prostě osud to tak chtěl...za další rok se na nás usmálo štěsti a otěhotněla jsem.byl to opět velký zával velikého štěstí,ale zároveň strachu.sice se z počátku objevily nějaké problémy ale vše jsme ustaly.ted zrovna to mé štěstí pěkně spinká a už je jí půl roku.byl to všechno jeden velký maraton,ale ty to určitě ustojíš taky.přeji ti moc a moc štěstí!!!!!