dobrý, až na maličkost

Článek se mi moc líbí, s jedinou výhradou. V poslední větě bych přidala slůvka "pro mě".
Rodinný život je pro mě nejlepší akce...
Protože jak tu správně poznamenali někteří přede mnou, pro řadu lidí být nemusí. Ovšem pro člověka, jako je Jirka (nebo já) to tak skutečně je. Neláká mě každý víkend "pařit" a neustále obíhat nejrůznější "akce". Baví mě být s rodinou a občas někam vyrazit (na nějakou tu "akci"), většinou s dětmi, někdy (když vypomůžou babičky nebo tetičky) bez dětí.
A ten život mi nepřipadá zase tak usedlý. Plno "akcí" s dětmi je naprosto perfektních, zvlášť když se sejde více rodin. Dokonce se často najde i příležitost "pařit", např. u známých na zahradě, kde se sejde třeba dvacet dospělých a šest dětí. Děti si hrají (klidně do noci, v létě to nevadí) a dospělí mohou péct jídlo a pít (s údivem zjišťuju, že některé včetně mě to pití už ani nebaví, a to i v případě, že zrovna nemám sebou dítě. Ono když se pařeb účastníte od 18 let - někteří z nás začali i dříve, že - tak na tom ve 30 už není nic tak přitažlivého, alespoň většinou:-)
Je plno úžasných "akcí" pro děti, kterých se svobodní prostě většinou neúčastní a které si (někdy hodně, někdy o něco míň) užijí i dospělí. Z těch, co jsme absolvovali v posledním roce mohu vyjmenovat různé poutě, karnevaly, strašidlácký les (prochází se lesem, kde jsou různá převlečená strašidla), dětský den, předvánoční a mikulášské akce atd. Vždy se snažíme domluvit se s dalšími známými s dětmi, je to pak zábavnější.
Pak jsou různé návštěvy u známých, kde posedíte, popovídáte a dítě má nějakou tu změnu. Velký úspěch mají posezení před hospodou u dětskéh hřiště (odpoledne), kde se scházejí nejen rodiče dětí, ale i bezdětní. Děti si hrají a dospělí si mohou popovídat. V létě jsou různé koncerty pod širým nebem, kam lze vzít i předškolní dítě, pokud se tedy člověk nemíní zdržet do rána. I předškolní dítě lze vzít na různé výstavy, pokud jsou pro něj alespoň trochu zajímavé (pokud ne, tak tam nebudete přehnaně dlouho a pak ho vezmete třeba do cukrárny, aby si "akci" taky užilo). samozřejmě tam můžete vzít i miminko, které (máte-li ho třeba v šátku) většinou klidně spí). Horší je to s dětmi 1-3 roky, ty se hned nudí a těžko se zvládají, ale i tak to jde. Se starším už se domluvíte, pokud to není nějaké extra rozmazlené dítě.
A tak bych mohla pokračovat. (Nemluvím o výletech do přírody na hrady, do zoo, na koupaliště a další klasice trávení volného času s dětmi.) Většina akcí se dá podnikat s dětmi a těch několik kde to orpavdu nejde, se dá řešit hlídáním. Samozřejmě nemůžete odjet na měsíc do Indie, když máte malé miminko, ale většina běžných "akcí" se dá zvládnout (a pokud to někdy opravdu nejde, no tak to holt odložíte na jindy, taky se svět nezboří, že. Konečně i jako svobodný musíte lecjakou akci oželet třeba ze zdravotních nebo pracovních důvodů).
Když se podívám na naše svobodné známé, tak většina z nich žije stejně nebo více usedle než my. Někteří známí rodu mužského chodí několikrát v týdnu do hospody, o víkendech "paří" na chatách nebo rockových koncertech. Upřímně řečeno, mě by to tak často nebavilo. Je to trochu stereotypní. myslím, že někteří nám i závidí, když jim vyprávíme, jak jsme se vyblbli na pouti nebo zahradní párty s dětmi. Svobodné holky většinou tráví čas na různých kulturních akcí dle svého zaměření a hovory se svobodnými kamarádkami (většinou o chlapech). Taky se často věnují studiu, což je často skvělé, ale u některých mám dojem, že si berou různé nepraktické kurzy a obory (když už vzdělání mají) jenom proto, aby zabily čas.
Takže, já opravdu svobodným nezávidím a je dobře, že se mluví o tom, že založit rodinu neznamená zahodit veškerou zábavu, intelektuální hovory, pařby a "akce" a skončit u plínek a televize. Tím ovšem nechci komukoliv vnucovat jakýkoliv životní styl.